Shrnutí měsíce Březen 2024 - Past na myši, Wellness, makáme, zase chodím na spinning, přítele narozeniny, Skořápkovník

 Ahoj, uplynul nám první březnový týden, ano je to tak - je čas pustit se do dalšího shrnutí. Jsem ráda, že se mi stále daří psát si to průběžně a že vás stále baví to číst. Měsíční shrnutí je dlouhodobě nejoblíbenější článek na mém blogu.

V pátek jsem se pustila do nového recenzního výtisku od Megaknih, tentokrát jsem získala thriller Smrtící terapie od dvojice amerických autorek a u nás v ČR nakladatelství Ocelot. Recenzi si přečtete tady a knihu zakoupíte v případě zájmu zde. V sobotu nás čekalo ručně naházet a navozit na zahradu několik tun písku, no dobrých 5 spíš víc jich určitě bylo, v mezičase než se opravilo motůčko (motorové kolečko) jsem udělala k obědu panenku s hříbkovou omáčkou a šťouchaným bramborem. Zkoušela jsem nový recept, ale překvapivě se to i docela povedlo, akorát panenku jsem měla trochu sušší než bych chtěla. V neděli jsem byla u babičky na obědě a bylo to výborné, navíc se mi daří jezdit k babičce pravidelně (to mi teda v dubnu dost zkomplikuje rozkopaná silnice, ostatně stejně jako dojíždění do práce a vlastně celkové žití a bytí). V pondělí mě čekala návštěva zubařky, kde vše dopadlo dobře - odměnila jsem se tedy v Yves Rocher nějakou vlasovkou. Večer jsem byla s tchýní na spinningu, bohužel jsou tu plná všechna kola, tak budu moct chodit akorát když někdo vypadne nebo bude marod. V úterý mi bylo nějak psychicky mizerně čili jsem po práci vyrazila pro nudle a pustila jsem si nenáročnou romantickou komedii.

Ve středu jsem si zase po práci dala vanu a skleničku prosecca, ostatně mé kamarádce Kristýně se narodila dcera čili sklenička byla současně přípitkem na její zdraví. Pátek bylo MDŽ - v práci od šéfa jsme dostaly obě růžovou růžičku, ano ve firmě jsme jenom dvě baby a jinak samej mužskej - dodáváme software. Sobotní odpoledne jsem pomáhala přítelovi, tentokrát teda spíše překážela, protože skrze kopání hlíny jsem úplně nemožná. A od něj jsem v pátek dostala vlastně taky květinu a to moje druhé nejoblíbenější květiny - žluté tulipány. Na závěr týdne jsme si střihly dvě hodiny privátního wellness v Tillerově vile v Lázních Bohdaneč, kde na nás od Ježíška čekala hydromasážní vana, infrasauna, láhve sektu a relaxační zóna. Tetě Monice s rodinou tímto moc děkujeme za příležitost si zase na chvíli vydechnout. 

V pondělí jsem byla na spinningu, opět se uvolnilo místo. Jinak si z první poloviny týdne nic nepamatuju - klasický pracovní koloběh. Ve čtvrtek měl přítel 27. narozeniny, a tak jsem ho vytáhla do naší oblíbené restaurace Na Staré Poště v Přelouči - já si dala svůj oblíbený telecí spider steak a Kuba vepřové medailonky s žampionovým ragů - bylo to výborné. V pátek jsme vyrazili spolu vůbec poprvé do divadla na Past na myši do Divadla na Vinohradech detektivní hru od Agathy Christie. Předtím však též na večeři, podle googlu jsem vybrala restauraci Zapomenutý čas umístěnou tři minutky od divadla s poměrně lákavým menu a sympatickými cenami. V Kolíně na obchvatu jsme chytli bouračku, takže jen přes Kolín jsme jeli hodinu, naštěstí nám podrželi stůl, a tak jsme si oba mohli dát výtečnou vepřovou panenku balenou v listovém těstě s hříbkovo-lanýžovým pyré a slaninou, domácí bramborové krokety na hráškovém pyré, demi glace. Já vyzkoušela i levandulový gin-tonic, pokud míříte do tohoto divadla někdy též, tak tenhle podnik na večeři mohu jedině doporučit, jen budete mít jistější stůl, když si uděláte rezervaci předem. V sobotu ráno se přítel bohužel vzbudil se zablokovaným krkem, že nemohl vstát skoro ani z postele, takže jsme vyrazili už v 6 ráno na pohotovost, kde ovšem byli až od osmi a ještě přítel dostal kartáč, že je vlastně hrozně obtěžuje. To nám trochu udělalo čáru přes rozpočet.

V neděli jsem vyrazila na dlouho odkládaný nákup potravin a pěkně jsem si mákla, brala jsem totiž i vody a nějaká piva přítelovi + nákup a ještě jsem spěchala do cukrárny pro dort. Před obědem jsme hodili kamarádce věci, co jsem koupila pro jejího syna. Pak už nás u babičky čekal vydatný oběd v podobě vývaru, řízků se salátem a chlebíčků. Já dovezla dort, přítel měl 27. narozeniny a miluje pařížák. V Cukrárně U Kraba ho dělají s malinovým vrchem a ty maliny tomu čokoládovému šílenství dodávají osvěžující prvek. Dort se mu moc líbil a chuťově byl také skvělý. Jelikož si přítel nedá říct, tak si naštěstí alespoň zavolal kamarády na pomoc a šli jsme plnit kontejner na kovošrot než nám tu zavřou silnici. Pak už bysme to jen tak ze zahrady nedostali a alespoň z toho budou nějaké kačky. O víkendu už i svítilo pěkně sluníčko ač pořád bylo pěkně chladno. V pondělí mě čekala obávaná cystoskopie, a tak jsme to že mi přítel dělal doprovod využili a navštívili dvě koupelnová studia, kvůli odpadům a dalším přípravám už pomalu musíme rozmýšlet co a jak bude a taky by nás zajímala nějaká vizualizace a cenovka. Na tuhle fázi jsem se těšila, kdy budu v katalogu ukazovat, co se mi líbí. Za odměnu jsme se pak posilnili novým Maestro burgerem v McDonald´s. Bohužel v září mě čeká kontrolní úplně to samé vyšetření, a pak se uvidí. 

Ve středu jsem uváděla v práci jeden webinář, kde na mě pak navázal kolega a vše jsme jeli živě v rámci Teamsové schůzky, nakonec se nic nepokazilo. Večer jsme měli schůzi s Vokurkem kvůli plánovanému Skořápkovíku, jedná se o břízku zdobenou kraslicemi vyrobenými ať už předem školkou, školou, tak malými účastníky na místě. K tomu náleží i soutěže za sladkou odměnu a pro rodiče nějaké to občerstvení. Také jsme potřebovali naplánovat už termín následující schůze a následující akce, shodnou se v tolika lidech na termínu může být občas zapeklité. Celý týden jsem toho měla poměrně hodně, v pátek po práci jsem jela vyzvednout květiny a jelikož jsem klikař nějaký opeřenec mě obohatil hned tuctem výkalů, a tak jsem musela umýt auto po dlouhé době. Následně jsem líčila Kuby bratrance ženu Káťu, ale vůbec jsem to ten den neměla v ruce, tak mi to zabralo snad 40 minut určitě. Potom už měl Kuba a jeho maminka, moje tchýně oslavu narozenin. V sobotu jsem se stavila reklamovat boty, nakoupit a pak popřát dědovi k narozeninám. Večer jsme s přítelem měřili koupelnu kvůli vizualizaci a teda rekonstrukce vážně je zkouškou vztahu. V neděli už proběhl onen Skořápkovník ač byla poměrně zima, tak účast byla slušná a v nové otevřeném Stánku U Áji, který otevřel poprvé právě na Skořápkovník bylo k dispozici i zelené pivo Rebel, tak jsem si dva dala. Konečně tu zase budeme něco mít kromě kavárny a hospodu od dubna bude mít jeden tchána známý, tak to zní též slibně. 

Ve čtvrtek se stavila maminka, zrovna měla i svátek takže jsem posbírala dárky, co jsem tu pro ní měla a došlo i na kytičku, jak jinak než z Blankytky, kde vážou ty nejhezčí z okolí a ještě tam pracuje Janička. Také se u nás otevřel nový stánek se zmrzlinou a občerstvením v bývalém trafikantském stánku vedle Jednoty. Čili tři dny po sobě jsme zkoušeli různé variace - vanilka&čokoláda, vanilka&dračí ovoce a v neposlední řadě vanilka&pistácie. Mají jí výbornou a kvalitní a za velmi lidové ceny, tak pokud pojedete okolo určitě přibrzděte. Tentýž den byla poprvé otevřena i nová hospoda, ano bydlím v tom městečku, které bylo ve zprávách, že už nemá ani jednu hospodu. Hospodu povede tchána známý a na čepu mají Beránka 12° a pak pivo z nedalekých Tupadel. Já ochutnala Beránka a popis je to něco mezi Radegastem, Plzní a Bernardem vážně sedí. 

Dorazila nám i vizualizace koupelny, tam vám dovolím jen nahlédnout a zbytek si nechám zatím pro sebe. V pátek přijel i Rohlík.cz s nákupem na Velikonoce a taky a to především na brigádu na vožení štěrků. Odpoledne jsem vyrazila na procházku s Monty a Martínkem a v Bílém Podolí už nádherně rozkvétaly ovocné sady. Na sobotu připadla brigáda a já si na sebe s holandskými řízky a kaší pro nějakých 13-14 lidí ušila trochu bič. Naštěstí dorazila Ivetka a se vším mi pomohla a ač jsem holanďáky dělala poprvé dopadly nad očekávání dobře. K ním kaše a okurkový salát se šlehačkou dle receptu mé babičky Hany. Ještě před vařením jsme stihly krátkou procházku venku. Po obědě došlo na hromadnou zmrzlinu a já vyrazila s Ivetkou a Verčou za mojí mamkou na jarní tvoření v Bratčicích. Vyrobily jsme si každá ovečku z vlněné bambulky, ta nám teda dala dost zabrat a věnec na dveře. 

V neděli jsem dělala zvěřinový guláš, resp. jsem využila můj osvědčený kančí a přidala do něj tentokrát i kousek srnčího. Guláš se mi také povedl a recept na něj si dáme již brzy společně s recenzí mého nového parťáka z Denis Henry e-shopu. Teď už jen čekám až přítel dodělá obrubníky a pokud vydrží počasí ráda bych dnes umyla alespoň zvenčí okna na baráku a večer opekla první letošní buřt. 

Březen pro mě byl velmi silným měsícem, jak v dobrém tak ve zlém, ale tak už to v životě bývá - jednou jsi nahoře jednou dole. Jsem ráda za všechnu odvedenou práci, s kterou nám tentokrát hodně pomáhali naši přátelé a jsem ráda i za čas mimo práci s mými blízkými. 

Jaký byl váš březen? Užili jste si taky už trochu toho sluníčka? Dejte mi vědět do komentářů :) 

Sabča