Ahoj, vítám Vás u dnešní recenze. Opět mi to čtení kvůli jiným věcem úplně nevydrželo - nemohla jsem se vůbec na čtení čehokoliv soustředit. Nicméně dnes jsem si založila v městě, kde teď bydlím kartičku do knihovny. Popravdě výběr tu zas tak velký není, tudíž hádám, že co mě zaujme bude přečteno rychle. Mou první půjčenou knížkou je Tatér z Osvětimi.
Rozhodně každý, kdo se nějak pohybuje v okolí knih o ní slyšel.Jedná se o román psaný dle skutečné události. Vypráví příběh tatéra Lala a Gity, která třídila oblečení a jiný osobní majetek vězňů přivezených do Osvětimi. Hlavními myšlenkami knihy je rozhodně víra v lepší zítřky a láska, která tu víru z velké části pomáhá udržet. Surovost okolního světa a hodnoty, které člověku v takovém prostředí zbudou.
Z mého úhlu pohledu je v mnohých částech příběh až příliš idealizován. Přijde mi nereálné, aby si člověk na takovém místě udržel tolik optimismu a víry. Prostě je vidět, že ten příběh nesepsal sám hlavní hrdina, ale je přepracovaný v několika místech. Ubírá to celé knížce na autentičnosti, avšak stále celý tento počin má spád a čtivost.
Rozhodně nejde o knížku, u které byste se nudili, ale znám na toto téma lepší (Ruta Sepetys - V šedých tónech, Osvětimská knihovnice, Zlodějka knih, Dopisy, které nikdo nečetl....Dívka, jíž jsi tu zanechal je toho vážně mraky)
🌟🌟🌟 z 🌟🌟🌟🌟🌟
Jaký máte vy názor na tuto knihu?
.jpg)