Shrnutí měsíce Únor 2024 - wellness pobyt v Jičíně, Prachovské skály, dámská jízda, Východočeské divadlo, Maškarní zábava,

 Ahoj, vítám vás letos již podruhé - přijde mi, že leden trval asi tak osm let a najednou už máme skoro půlku února lusknutím prstů. Ano, je pátek devátého a já začínám psát tenhle článek.

očista po zimě, McDonald´s oběd, pivní kytička, víno s Verčou - Kavárna Staré časy, Dear Candy degustační box, narciska

Po dlouhé době jsem si umyla auto a že už to bylo vážně potřeba, musela jsem totiž do Čáslavi pro nějaké věci na soudek, co vidíte vpravo. Kuby kamarád měl narozeniny a tohle mi přijde jako takové kreativní cosi, když nevíte co by. Osobně mi to přijde pořád lepší než láhev ač ani na té není nic špatně. V pátek jsme s Verčou vyrazili do po lednové pauze otevřené Kavárny Staré časy na víno a nějak se nám to zvrtlo, takže nejen že jsme probrali vše možné, ale taky nám všem třem bylo druhý den špatně. Dorazil mi i dárek k Valentýnu pro přítele, kterému jsem jako takovou drobnost koupila sadu mixů od Dear Candy, kde můžete trochu ochutnat od každého, který mají v nabídce. Má rád tyhle bonbonky, protože ho z toho nebolí zuby jako z většiny sladkého. V sobotu jsme šli na zmiňovanou oslavu a v neděli jsme jeli na oběd k babičce Haně, která po dlouhé době dělala naprosto výborný guláš a vývar a perník. Doma už mi rozkvetla první narciska, dneska když to píšu už jsou rozkvetlé všechny. V pondělí jsem vyrazila na urologií, což jsem roky hrozně nechtěla, ale už jsem si s těmi antibiotiky, co ne a ne zabrat přišla jako testovací králík a po konzultaci s doktorem mě v březnu čeká přesně to vyšetření, kterého jsem se roky bála a vyhýbala se mu. Za odměnu jsem se stavila v McDonald´s na oběd a Kubovi jsem domů vzala jejich nové spicy nugetky. 

Barista Café Chrudim, Jihočeská restaurace v Hotelu Soudek v Poděbradech, čtecí okénko, nákup mlsání, Policejní akademie, kytička k Valentýnu

Ve středu jsem se po terapii zdržela s Verčou na kávě neb měla svátek a vracet se ani ne na hodinu do práce v dopravní špičce by ve finále přišlo vniveč. Ochutnala jsem v Baristovi mangové blondies a na kafe mi vůbec poprvé v zivotě někdo nakreslil něco jiného než srdíčko a to sice mořského koníka. Prošly jsme i pár krámů a narazily i na moc pěkný butik v Chrudimi s názvem ElKa fashion - ještě, že mě ty špeky chrání jinak by moje peněženky dost splakala. Mají nádherné věci, hlavně co se týče materiálů - všechno je měkoučké, příjemné na omak a za docela snesitelné ceny, obzvláště probíhá-li nějaká slevová akce. Další den jsem zjistila, že mi jaksi neuznali reklamaci telefonu, který mám sotva rok a půl, což mě dosti nakrklo, tak uvidíme v jakém bude stavu až dorazí z reklamace.

V sobotu jsme s holkama vyrazily na kafe k Týně, která má příští měsíc termín a čeká Týnu juniorku. Jelikož je to celkem daleko, tak jsme se stavily i na oběd a to sice v Poděbradech. Venku bylo po dlouhé době úplně nádherně, a tak bylo všude plno a nechytly jsme místa v restauraci, kam jsme původně chtěly. Nakonec to, ale nebyl takový pech protože jsme se výborně najedly v Jihočeské restauraci, která spadá pod Hotel Soudek a za úplně skvělé peníze. Pak už jsme vyrazily za Týnou na kafíčko a kus řeči. Bylo to hrozně fajn a jsem ráda, že se nám podařilo se sejít  ještě předtím než dorazí jejich přírůstek na svět. S Kubou jsme začali filmový maraton Policejní akademie a dokoukali Young Sheldona. 

náš hotelový pokoj, večeře, Prachovské skály vyhlídka Českého ráje, Zelená rokle, Valdická brána, na cestě do wellness

V pondělí jsme s přítelem vyrazili na wellness pobyt do Jičína do Hotelu Tammel, který jsme dostali od babičky Hany k Vánocům a část si doplatili. Dorazili jsme hned na třetí, kdy byl možný check-in a rovnou do wellness a dobře jsme udělali - téměř hodinku jsme měli až na jednoho pána v sauně ve wellness úplně sami a vyzkoušeli tak vířivku, finskou saunu, infrasaunu i bazén a pak ještě jednou. Potom už jsme vyhládlí upalovali do sprchy a na večeři. Výběr v rámci polopenze byl poměrně široký - já měla kulajdu, vepřový steak s pepřovou omáčkou a hranolky a trubičky plněné takovým ovocným krémem a Kuba vývar, svíčkovou s knedlíkem a tytéž trubičky. Po večeři jsme si prošli i noční Jičín a vyrazili znovu už jen do vířivky. Ráno po snídani jsme se odhlásili a vyrazili do Prachovských skal, opět se nám podařilo vychytat krásně čas, kdy byla na parkovišti pouhá tři auta. Co už trochu méně jest trasa neb jsme se ztratili, protože došli červené značky a plánků bylo cestou též poskrovnu. Propotila jsem triko, svetr i zimní bundu, takže mi pak přítel musel půjčit u auta své oblečení, abych to ještě neomarodila. Cestou zpátky jsme se stavili na oběd a pak už hurá domů. 

K Valentýnu jsem od přítele dostala kytičku, kterou můžete vidět na jedné z fotek výše, ale jinak jsme ho nijak více neslavili vzhledem k absolvovanému pobytu. Další víkend byl věnovaný hlavně maškarní zábavě, což je první akce, kterou jsem spolupořádala s VoKuRKem (Volnočasová Kulturní Ronovská Komise). V sobotu jsme připravovali sál na večer, já pak ještě malovala tchýni a její ségru a pak sebe. Večer jsme tam naopak museli být o chvíli dřív než ostatní. Já jsem šla za Zvonilku a Kuba za kapitána Hooka, jak už jsem určitě zmiňovala, tak můžete konečně vidět finální kostým. Dorazila i teta Monika se strejdou Petrem, Verča, Ivetka s Davidem a Kuby brácha Ríša s přítelkyní Verčou. Jsem ráda, že dorazili podpořit mě a v případě Kuby, Ríši a Verči i Blanku a její dvě sestry Vendulu a Katku, s nimiž mimo další členky a člena jsem ve VoKuRKu. Nakonec jsme uklízeli stoly a židle alespoň tak nějak na stranu a ráno jsme se pak sešli to doklidit, aby odpoledne mohli přijít na trénink místní mažoretky. Po obědě jsem dospávala a večer pak přelouskala celou e-knihu Má cesta k tobě od Helen Paris. Maškarní se poměrně vydařilo, a tak máme za sebou nejnáročnější akci roku. V březnu pak přijde tradiční Skořápkovník pro děti. 

Ginger Espresso bar Chrudim, Východočeské divadlo Pardubice, selfie s Verčou z divadla, Koruna a pizza, selfie, na procházce s Monty a Martínkem 

V úterý jsem vyrazila s Verčou do Východočeského divadla v Pardubicích, kam jsem chtěla především kvůli zajímavé architektuře budovy a též jsem chtěla dát druhou šanci místnímu hereckému sboru. Šly jsme na Intimní rizika na veřejných místech, což měla být dle popisu černá komedie a překvapivě docela hodně lidí odcházelo už během přestávky. No nebyl to úplně šálek pro každého a už jsem toho viděla hodně lepšího, ale že by se to nedalo shlédnout se říct nedá. Dost protivná byla i paní v šatně, ta vypadala, že tam vyloženě nechce být. Krásné divadlo, ale vůbec si mě nezískalo ač hrají velmi často, mají široký repertoár, nízké ceny, tak mě tam něco chybí. Nicméně jako zpestření všedního večera, proč ne. Ve středu se na skok stavila mamka a ve čtvrtek jsem si barvila vlasy, po dvou měsících co jsem byla naposledy u kadeřnice už to chtělo obnovit. V pátek jsme s přítelem koukali na Muže v černém 3, ano dávali jsme si maraton i tohoto, protože koukat v kuse na Policejní akademii se ukázalo jako nereálné. V sobotu jsme byli na rodinné oslavě Marušky a Matěje, Kuby bratrance a jeho dcery odkud jsme pak jeli na návštěvu k Pájovi a Máje a Vašíkovi, kterému byl nedávno rok. Dopoledne jsem pomáhala Kubovi s odpady a v neděli jsem pak jela za Monty a s malým Martínkem jsme si udělali pěknou sedmikilometrovou procházku. 

uzené od táty, OOTD do kina, Duna: Část druhá

V úterý po práci jsem si u babičky vyzvedla uzené od táty, jednou za čas takhle jen pro rodinu vyudí nějaké maso a nikdy nezapomene hodit tam kousek i pro nás. Ve čtvrtek jsme si s přítelem udělali randíčko a šli jsme do kina na novou Dunu: Část druhá, což je vskutku hudebně i vizuálně sci-fi velkofilm. Moc se mi to líbilo a těším se na pokračování, více si o tom povíme ve Zhlédnuto. Požitek nám teda dost kazilo osazenstvo, hlavně pán, který vzal do kina na 166 minutový sci-fi snímek tři kluky okolo 10-12 let věku, kteří tam neustále běhali nahoru a dolu, svítili telefony a vyrušovali ostatní. Pan tatínek byl zjevně nemocný a neustále chrchlal a to klidně i pět minut v kuse, no už jsem myslela, že dojdu pro uvaděče, protože to se nedalo. Byla jsem z toho pěkně rozčílená a těším se až bude film dostupný ke zhlédnutí doma, to si ho určitě pustím ještě jednou a tentokrát bez rušivých elementů. Poslední dobou mi přijde, že ty lidi jsou snad čím dál tím víc nevychovaní a bezohlední. 

Suma sumárum jsem měla únor vlastně docela nabitý a zvládala jsem se věnovat většině mých blízkých a přátel za což jsem neskutečně vděčná. Jsem ráda, že se mi podařilo vypadnout s přítelem, navštívit ještě před Týnu ještě 2v1 s holkama a v rámci možností zvládnout maškarní s VoKuRKem.

A co se povedlo v únoru vám? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča