Shrnutí měsíce Červenec -Retroautomuzeum, dvě dovolené, s tetou na chatě, foodfestival...

 Ahoj, vítám vás u červencové shrnutí. Jestli vám předchozí měsíce přišly nabité, tak se posaďte tohle bude ještě horší :-D. Dokonce tak, že k červenci jsou dva další samostatné dovolenkové články. 

Kozí farma "Pod Zvičinou", Raisova chata na Zvičině, kozí sýr, výhled ze Zvičinské vyhlídky, se sestřenicí 4. generace Áďou

Měsíc, který začíná pátkem = super měsíc. No a pátek byl pro mě dnem odjezdu s tetou k příbuzným na chatu do Podkrkonoší, kde krom toho, že není internet a ještě ne tak dávno nebyl ani signál je krásná příroda a boží klid. Páteční večer jsme prokecaly o tom, jak se která vlastně máme. Dlouho jsme se neviděly, naposledy snad v listopadu pokud se nepletu. V sobotu kromě pomalého rána s dobrou snídaní jsme i někam vyrazily. Konkrétně na Zvičinu na vyhlídku, k čemuž došlo omylem. Navrhovala jsem k navštívení kozí farmu a ta se jmenuje Pod Zvičinou, nenapadlo mě tedy, že to bude v jiné obci. Inu když už jsme byli nahoře tak jsme se prošly a pokochaly s ženskýma. Kozí farmu jsme na druhý pokus našly už správně. Mají tu dva druhy koz jedny klasické bílé a pak takové hnědé s ušima dolů. Vybraly jsme si každá na ochutnání nějaké ty sýry. Já konkrétně od Blanky, u níž jsme byli na chatě dostala na grilování s mátou a pak ještě s česnekem, ten si nechám k pečivu. Pak už jsme s tetou a sestřenicí vyrazily domů, kde jsem rovnou rozpálila gril a k večeři si kozí sýr udělala. Asi nejsem úplně fanynka a už chápu proč jsou kozí sýry zdravé, uvidíme ještě co ten česnekový. 

V neděli jsem udělala na rychlo jenom už hotové lasagne, které dáte zapéct do trouby. Odpoledne jsem pročetla a taky jsem navštívila Monty, pak se díky mé dovolené nějakou dobu neuvidíme. 

Místní dobová budka, sladěná Škoda posádka, pár snímků z expozice, focení na výhledce v Českém Šternberku, oběd na motorestu U Rybiček

V pondělí jsem měla půl dne homeoffice, kdy jsem se věnovala rozvoji naší firemní LinkedIn sítě a odpoledne jsem převlékla postel, vyluxovala a vybarvovala si antistresové omalovánky. No přítel večer přišel s tím zda ráno nepojedeme na výlet s Pavlem, Týnou, Pepou a Nelčou. Tak říkám vlastně proč ne, a tak jsme jeli. Vyrazili jsme s našimi veterány do Retroautomuzea do Strnadic, kde najdete přes 200 vozů z období let 1948–1989. Osobně mi to přišlo takový hrozně přecpaný, ale to zná asi každý sběratel. Situace to si nekupuj to se nám sem už nevejde a pak hele koukej jak se to sem vešlo. Cestou zpět jsme se stavili na oběd na motorestu U rybiček, sice byla fronta, no rozhodli jsme se počkat. Já si dala plátek s nivou a hranolky. Na mě to bylo trochu dost přesolené vše, ale sníst se to dalo. Při průjezdu Českým Šternberkem jsme si neodpustily ani fotku na vyhlídce. Celý výlet jsem si moc užila, ač ráno to vypadalo na propršený den tak nakonec se to obrátilo a bylo nádherně. Nasmáli jsme se a s Kubíkem jsme si i zazpívali v autě. Večer jsme se sešli v rámci organizační schůzky k dovolené s partou a zašli do nově otevřené kavárny x hospody, kde mají báječný citronový nealko pivo. 

Pak následovala dovolená v Jeseníkách s partou, o níž si můžete přečíst více zde. 

Kristýnky dort, levandulová limonáda z Prostě na kolečkách, ochutnávka exotického ovoce u Virungy, Rooster Ultimate Dog, kapela hrající v zámeckém parku, když zrovna nešel proud

Hnedka den po návratu jsme už měly další plány, jak taky jinak když jste mladý a nemáte rozum jako my 😂. Vyrazili jsme opět s přáteli na Dobré jídlo světa – street food festival na zámku Kačina 2022 a letos teda to bylo šílený. Totální nával lidí, padala jim elektrika, bylo dost brzo vyprodáno spoustu jídlo a čekací doby byly taky dost hustá záležitost. Vyčekali jsme si frontu na Rooster Sausage Gourmet, které máme vyzkoušené z předchozího ročníku a opět nezklamaly. Já jsem měla Ultimate Dog a Kuba si dal Honey Dog a než jsme stihli jeden od druhého ochutnat už jsme to měli snědený. Druhý chod pak byl ochutnávkový mix exotického ovoce ze stánku Virunga, tam jsme si kromě ochutnávky koupili sirup mango & papája na svěží limonádu. Mezitím jsme stihlo zkusit i nějaké limošky na místě, první hnedka na začátku u bílého stánku Domácí limonády, kde já jsem měla mango, jakési další exotické ovoce a citron, Kubík meloun s limetkou. Pak jsem měla v Prostě na kolečkách levandulovou limonádu, nějak mě ta levandule bere, že přemýšlím o objednání sirupu. Pak už bylo spoustu věcí vyprodaných nebo moc velké fronty, takže jsem se už pro žádný dezert nedostala a jeli jsme na oslavu k sestřenici. Grilovalo se a popíjelo, já teda ne protože mě bolel močák, ale maso bylo dobré a dort úplně výborný, ten jsem vám i vyfotila. Tmavý piškot, promazaný mascarpone nebo nějakým lehkým krémem v kombinaci s lesním ovocem no to bylo pošušňáníčko. 

Další dny jsme rozebíraly plovoučky na baráku, stěhovaly tam nějaké moje věci a nábytek z bývalého pokoje. V pondělí jsem zařídila nějaké věci ve městě - potraviny, lékárna, dárek pro babičku, tankování a odpoledne se stavila na kafe a pro Oriflame mamka. V úterý jsem se pak stavovala já po dlouhé době za babičkou probrat, co je nového. Dneska máme středu a já už pomalu balím na další dovolenou, tentokrát jenom s přítelem a to v Plzni, která je pro nás oba velkou neznámou. 

Odkaz na článek o Plzni přikládám zde.

nová barva, páteční večer pro Sabču, zkouším nový recept, balíček pro malého Matouška

Následující pracovní týden byl fakt náročný, absolutně teď nemám žádnou imunitu takže se mi defakto jenom střídají zdravotní problémy a nevím na co dřív brát prášky nebo co dřív mazat nějakou mastičkou. Vysazuju antikoncepci, protože mám dojem, že to souvisí s mými opakovanými záněty močáku a dalšími věcmi a přijdu si jak v jednom obrovském kolotoči. Vlastně bych docela ocenila nějaké tipy na posílení imunity mimo otužování a sporty, na to se teď absolutně necítím. 

Kromě mého stěžovacího okénka zmíním, ale i ty světlé okamžiky. Obarvila a ostříhala jsem si vlasy a zase to udělalo o něco hezčí odstín. Taky jsem zkoušela nový recept na zapečené maso s hermelínem a ač to nebylo moc dobré alespoň to bylo rychlé a ze surovin co dům dal. Příště zkusím něco jiného a třeba to bude lepší. Dělala jsem dárkový balíček, protože Kubík šel kolegovi na zapíjení miminka. Vůbec jsem nevěděla jaké má maminka preference, tak jsem vzala raději kvalitnější věci a co se týče přebalování tak s minimem chemie a co nejšetrnější. No a jelikož se na maminky často zapomíná přidala jsem si sprchový gel, masku na obličej a hydrogelové polštářky pod oči. A protože byl Kuba v pátek večer pryč udělala jsem si takový dejme tomu večer pro sebe po dlouhé době. Koukala jsem na Peaky Blinders a dala si z Bejknu cibuláče taky po dlouhé době.

s Haničkou v Café Smoo, jedna z posledních fotek Bobiny před velkou opravou, zmrzlina, oběd v Atollu

 V sobotu mě čekala moje vůbec nejdelší trasa v mé řidičské "kariéře" a to nějakých 140 kilometrů a ve stejný den to samé i zpátky. Ano, tušíte správně jela jsem za Haničkou z blogu Číčulka. Už vlastně rok si hodně píšeme a bavíme se nejen o kosmetice, tak jsem se jí rozhodla dojet do Příbrami navštívit. Udělaly jsme si pohodové odpoledne a začaly jsme ho rovnou v Atollu, to je Haničky oblíbená restaurace. Já si dala houbové rizoto s rukolou a parmezánem a Hanička carbonary. Obě dvě jsme se dobře najedly a posilnily na následující útok na Rossmann. My ho u nás nemáme tedy jsem byla zase v úžasu jaký je tam všeho výběr a zkoumala jsem i pro mě nové značky. Obě jsme si nesly plné velké tašky. Na sladkou tečku též došlo a to v Café Smoo. Já si dala vynikající domácí levandulovou limonádu, karamelové cappucino a medovník. Všechno bylo moc dobré a to prostředí té kavárny - wow. No a kdyby jste viděly jaké mají záchody :-D já byla úplně u vytržení, že mají pro každého čistý ručníček na ruce, Rituals kosmetiku a celý je to laděný do tmavě zelený barvy! Nahlodaly mě v Pepcu talířky minulý týden takže jsme vyrazili se podívat zda je mají. Talířky sice v Pepcu měly, ale já si nakonec vybrala dvě nová trička po 60 Kč a plátýnkovou masku, talířky jeden za stovku mi přišly asi trochu zbytečné a hlavně kdybych jich měla kupovat 4 a k nim 4 hrnečky, tak už by to byl podstatně větší nákup. Zakončily jsme to zmrzlinou a pak už následovalo loučení. S Haničkou jsme si vyměnily i dárky - já jí ke svátku a ona mě k narozeninám. Hanička mi teda donesla krabici plnou dárku k narozeninám a ještě taštičku dárků na teď :-D takže jsem se s dárkovou taškou pro ní cítila trochu zahanbeně. Rozhodla jsem se, že každý týden do narozenin si rozbalím jeden a budu to mít jako odpočet. Hani, ještě jednou ti moc děkuji <3 za pozvání i za dárečky. No a vy ostatní se můžete těšit na recenze, mám toho hodně co zkoušet. 

ječné zrno, Hudba na dlani a naše občerstvovací pauzička, lorna od tchána, knížka od Haničky

Po příjezdu jsem pak s přítelem na chvíli zašla na místní kulturní událost - Hudba na dlani. Bohužel počasí dvakrát nepřálo, tak jsem asi po hodině šla domů spát. Cesta mi dala docela zabrat, ač zpátky jsem jela jinou abych nemusela přes serpentýny u Trhového Štěpánova a bylo to značně příjemnější. V neděli jsem se probudila s ječným zrnem, takže jsem si pro zlepšení dne rozdělala jeden dárek od Haničky a byla tam knížka Citronová vůně a jemné polibky, kterou mi i doporučovala na základě mé záliby v knihách Julie Caplinové. Děkuju! Já jenom doufám, že se ječného zrna a zánětů v očích nebudu zbavovat tak dlouho jako posledně. To to trvalo takřka dva měsíce a příjemné to rozhodně nebylo... Líčení tedy mohu dát zase na chvíli sbohem. Večer jsme slavili svátek přítele a tchána, tchán dělal lornu a bylo i točené pivo. A tak skončil i můj červenec.

Jaký byl ten váš? Dejte mi vědět do komentářů :-)

Sabča