pátek 29. prosince 2017

Co jsem dostala k Vánocům ? 2017

Ahoj všichni, vítám Vás u dnešního článku, píšu ho protože mě nebaví už pořád na tu otázku odpovídat a stejně, prostě ho píšu, protože bych ho ráda napsala. Doufám, že jste si Vánoce užili, já rozhodně ano a děkuji všem lidem, kteří se rozhodli je strávit se mnou, moc si toho vážím. Sice Vám tu ukážu, co že jsem to dostala, ale největší dárek pro mě je vidět mého brášku smát se, vidět rodinu pohromadě a cítit se součástí toho slova rodina. Rozhodně tu nebude všechno, protože některé věci už mám různě po taškách, nosím je a tak..... A s některými lidmi jsem se zatím ani neviděla, protože svátky jsou příšerně přehlcené návštěvami a nestíháním, ne ?  
Noční košile, vypadající jako normální, akorát dlouhá byla součástí mého dopisu Ježíškovi a konkrétně tato je z Lidlu za nějakých 200 Kč, což je za tento typ košilí úplně směšné. Jen bych Vás chtěla upozornit, že má dost úzké rukávy a nevím, jak je to u různých velikostí nicméně, třeba mě eSko celkově sedí, jen rukávy si musím vždy nechat povolené a nezapnuté. Vlastně to bude asi celkově problém spíš mě, protože mám široká ramena.

Sluchátka od Páji...Tady je vidět, že mě Pája hrozně dobře zná, protože já permanentně sluchátka ztrácím, rozbíjím a nebo zkrátka přestanou hrát, takže jedny do zásoby se vždy hodí. Tyhle jsou z Pepca.

Od Páji jsem také dostala úplně senzační náplasti s jednorožci. Věčně mám z bot puchýře nebo odřené paty, vlastně jsem letos spotřebovala pozoruhodně mnoho náplastí a tyhle jsou super cute. 

Od mé milované babičky Haničky jsem dostala tohle krásné flanelové pyžamo. Bylo k sehnání v C&A ještě v jedné barevné variantě, nicméně mě červená nesluší a tak mám tohle. Už se těším až se do něj zachumlám.

Dále též od babičky tu mám troje černé ponožky, to bylo překvapení. Ponožky se vždycky hodí, ne ? A někdy i v černé klasické variantě oproti těm mým šílenostem.

Od maminky jsem dostala termoponožky (jsou bohužel v prádle) a vánoční ponožky....

Okénko frajeřina nehřeje
Od maminky jsem dostala termoprádlo: černé termotriko od značky Crivit a termolegíny z Lidlu. Souvisí to i s tím, že od ledna mám brigádu, hurá !!! A také s tím, že ráno hodinu čekám na vlak, to už tak hurá není.

Babička mi pořídila tohohle krásnýho kulíška v mé milované černé. Obyčejný, ale poklad uvnitř, protože je co ? Zateplený, takže je uvnitř černý kožíšek, takovej ten pomazleníhodnej.


U táty mi Ježíšek naježil dvě pruhovaná trička ze ZOOTu, jedno s dlouhým a druhé s krátkým rukávem. Upřímně jsem nikdy pruhované tričko neměla, naposledy tak v osmi letech a teď asi miluju proužky totálně na všem, ovšem že v černobílé variaci.

Pak jsem si naježila voňavku, přičemž na Notinu mě vyšla o 90 Kč levněji než v katalogu.Jedná se o Alpha od značky Avon. Přičemž hlava vůně je malina a liči, srdce zimolez, květinové tóny a základem kašmír s dřevitými tóny. Dohromady to tvoří velmi zajímavou vůni ani ne úplně sladkou a též ne pouze kořeněnou, řekla bych takový ten kompromis mezi obojím.

Dále při výběru dárkové karty v dm jsem si ulovila červený lak na nehty značky Rimmel v odstínu 310 Double Decker Red, neboť mi teď přes prázdniny dva červené laky došly. A jelikož jsem u essence objevila perfektně ladící rtěnku za sedm pětek, tak jsem jí tam samosebou nemohla nechat a to tentokrát odstín 06 Kiss me if you can, matná, levná, krásná...
Následovně mi přišel první dárek od Toma (druhý je ještě na cestě) a to sice tohle překrásné květované bodyčko ze ZOOTu. Ještě, že je to eMko, jinak nevím, jak bych se do toho sakra nacpala. Nicméně na jaro to bude láska.

Od Martina jsem dostala vosk do aromalampy, kterou mi mamka pořád krade, ale ha já mám ještě dva mrňousky, takže vesele pálíme celá rodina. Jinak tohle je Vánoční koření od značky Heart & Home.

U táty jsem ještě pod stromečkem našla knížku Karla Kováře alias Kovyho - Ovšem, kterou už mám teda přečtenou za jedno odpoledne.

A při návštěvě stověžaté Prahy jsem si koupila vůbec první knihu v angličtině s tím, že v té angličtině začnu číst.Volba padla na #Girlboss od Sophii Amoruso.

Existuje větší klasika než černé skinny ? Asi ne, že ? A právě ty jsem já dostala od babičky Květy ( je to Květoslava, jenže to je strašně dlouhé takže jenom Květa a jo má ráda kytky ). Jinak jsou z New Yorkeru a jsou to ty údajně push up,c o tak po pěti vypráních už push up nejsou, ale jsou prostě jediné, které mi alespoň jakš takš sedí a za dobrou cenu. Bohužel jediná pěkná barva v které tento střih mají je černá a proto už mám druhé.

Od maminky jsem dostala ještě tyhle věcičky od Avonu a to sice sprcháč a tělový jogurt v parfemaci nějakého lesního ovoce, což zní chutně, dala bych si.






Od maminky mám i košili s kočičkama, kterou jsem si též vybrala sama. Za 300 jsem jí tam prostě nemohla nechat. A kde že ? V New Yorkeru. Jakože haló, je to košile s kočičkama.

Dále jsem v dmku čapla tuhle Garnier sadu s výtažkem z hroznů na normální až smíšenou pleť, protože všechny věci na mastnou až moc přesušují. Po tomhle je ta pleť čistá tak, že když po ní přejedete prsty tak úplně skřípe. A taky vás to finančně nezruinuje.



Největším dárkem u táty byl nový batoh od Vansu. Vans je moje oblíbená značka, kdyby jste to nevěděli, resp. taková ta značka, co nad ní strašně slintáte, i když na ní nemáte. Jo, jasné tak ať si to mají všichni, to přece neznamená, že se mi to nemůže líbit. Jinak i tenhle batůžek je ze ZOOTu a překvapivě je celkem prostorný, tzn. dám to něj i notebook. Váhala jsem mezi černým s červenými/ vínovými květy a tímhle, no je jasné, kterou variantu jsem si nakonec vybrala.

Následovně letěla do košíku řada Aussome volume od Aussie, ačkoliv jsem váhala ještě nad low shampoo, který mám také v plánu vyzkoušet. Od Aussie jsem měla zatím pouze šampón na barvené vlasy a nebyl vyloženě špatný, tak proč nezkusit něco dalšího, že ? 



Den před Vánocemi jsem se lehce nudila, vlastně už mi všechno přišlo lehce otravující a tak jsem brouzdala na ZOOTu a natrefila na spoustu pěkných věcí a tadá, objednávka byla na světě. Set spodního prádla značky Noisy May. Původně jsem koukala na CK kalhotky, ale bylo by mi těch peněz líto, tudíž jsem si koupila za 500 tento set, který je kvalitou srovnatelný. Pokud si však budete kupovat kalhotky, tak si vezměte možná raději menší, já se svým zadkem trojského valacha jsem si vzala eMka a ani žádná místní důchodkyně nemá takový bombarďáky, ale já to přežiju.

Další literatura byla od tety Ivy s rodinou a to druhý díl Jiskry v popelu - Plamen v temnotě. Vidím to tak, že si budu muset dát nejdřív re-reading Jiskry, vzhledem k tomu, že jsem jí četla před rokem a pak až číst druhý díl. Kvůli Jiskře jsem minulý rok nespala, tak jsem zvědavá na pokračování.

A poslední kniha v tomto článku je od babičky Haničky a opět jsem si jí vybrala sama a to sice Dělám si to sám, autora Martina Váši. Proletělo to opět téměř celou blogosférou no a nakonec jsem jí musela mít. Jak vidíte zrovna jí i čtu a směju se jako tele skoro na každé stránce. Takže to vypadá na kladné hodnocení.
Finále Sabina v dmku, co se na jiné fotky nevlezlo:
Normálně u stojanu s vatovými odličovači byly jen tři druhy a zbytek prázdno, pusto prázdno. Takže jsem čapla rovnou dvoje maxitampónky po 50 kusech.

Též jsem se rozhodla vyzkoušet micelárku značky Garnier, abych měla skincare, co nejvíc od jedné značky. Nějak mě to všechno jedna řada nebo značka čaplo, ne  ? A to jsem to nikdy předtím moc neřešila.

Dove sprcháč od mé milované Páji.....Bože, tahle holka mě tak moc zná. Moje oblíbená značka, kdyby jste to někdo náhodou nevěděl, což už ani nevědět nejde pokud mě trochu znáte.

Nivea pearl & beautiful antiperspirant od babičky Květy jsme dostala každá starší dívka a já si vybrala tuhle variantu. Nestříkejte ho moc a zblízka, jinak udělá bílý povlak, jinak je zatím vážně fajn.

Když už jsem byla u vlasové kosmetiky ťuklo mě, že winter care od Gliss kur už mi dochází, takže i rozčesávač byl položkou nákupu. Myju si vlasy každý den, protože se strašně mastí, cuchají a navíc pokud víte, jak se miminkům obnovuje vlasovoá pokožka a loupe se jim to, tak to mám taky. A ne, nejsou to lupy je to seboroická dematitida, přičemž mě dost uráží, že postihuje prý kojence, mladé muže a ženy po menopauze. Já nejsem žádná důchodkyně !!! Nemáte někdo nějaký typ ? Jinak tohle je určené na namáhané vlasy a to i chemickými přípravky.

Jinak děkuji i Kaki za antiperspirant a lak na nehty. Nebo taky Tomovi za propisku, protože ta se vždycky hodí....

A to je vše o čem Vám dnes povím 😇.
Za dárky mockrát děkuju.
S láskou,
Sabbi





úterý 26. prosince 2017

Ovšem | Karel Kovář | knihodojmy

Ahoj všichni, včera jsem tuhle knížku dostala a dneska po obědě s přestávkami četla, ať už za křiku party malých dětí na povánočním rodinném obědě a je mi krásně, směju se nahlas knížce a občas se po mě i někdo pootočí. A teď tu poslouchám Kovyho českou verzi Despacita, Mešťáka... a píšu tohle s rozdílem pár hodin.
AnotaceZe života za kamerou. Bez filtrů. Bez scénáře. O všem. Ve sbírce osobních příběhů, básní a fotek sdílí Karel Kovář cestu obyčejného kluka z malého města, jehož život se během pár let otočil doslova vzhůru nohama. Od téměř idilyckého dětství, přes komplikované dospívání a tragikomické vztahy, až po budování kariéry na YouTube a smíření se se svou identitou. O stránce života, která byla důsledně skryta. O rodině a snaze zůstat sám sebou. O slzách smutku, štěstí a hlavně smíchu, protože toho není nikdy dost... Jednoduše o všem! 

Moje dojmy: Sice jsem tuhle knížku měla trochu jako jednohubku, ale už teď vím, že se k ní budu dost často vracet, protože je to přesně ta kniha, která má co nabídnout. (Ano Sabino, tvoje slovní zásoba, no vážně, zatleskej si). No, teda na první knihu, mohu říct snad jen klobouk dolů a těším se na další. Ve spoustě věcech jsem se našla a možná zase budu na chvíli myslet pozitivně. Takže napíšu tomu pánovi o doučování z matematiky a budu se snažit vážně snažit a když tu čtvrtletku napíšu 16. 1. alespoň na čtyřku, tak si vyhradím nějaký den na to, abych si šla sednout někam na něco dobrého, protože to obvykle nedělám a ten penzion s kavárničkou v přízemí, kde dělají i brunche a je tam sakra vidět ze školní posilovny, proč néé ? Ach jo, mám hlad a moje nebudu jíst nezdravě mi díky krabici cukroví od babičky vážně nevydrží, ale zároveň z toho má nějaké mé nenažrané já strašnou radost. Ať už je tohle první kniha nebo ne, tak Karel má rozhodně co říct a nehraje si na nějakou tu vyumělkovanou dokonalost, podává věci, tak jak jsou, jako jeden z mála vlivných YouTuberů si díkybohu uvědomuje svůj vliv. Každopádně čestné místo mezi knihami, které čtu víckrát a ne jen jednou jako většinu.
Tohle si zaslouží 5 hvězdiček z 5 !!!
S láskou,
Sabbi



neděle 24. prosince 2017

Šaty | Megan Hess | knihodojmy

Ahoj všichni, dneska opět ohledně knih, ale i s nádechem módy. Mimochodem jinak Veselé Vánoce, pohodové svátky, Silvestra, na kterého jen tak nezapomenete a šťastný nový rok.
AnotaceŠaty – jen několik věcí z oblasti módy dokáže tak vystihnout okamžik v čase, ducha celé generace nebo nevídanou energii módní ikony. Od jednoduché elegance malých černých Audrey Hepburnové ve Snídani u Tiffanyho k příslibu romantické pohádky ve svatebních šatech princezny Diany až po absurdní model z masa, který oblékla Lady Gaga, tato kniha mezinárodně uznávané módní ilustrátorky Megan Hess je oslavou všech šatů, které v posledních desetiletích formovaly směr luxusní módy.

Dojmy: Vskutku působivé zpracování módní historie. Málo textu, hodně ilustrací, nádherných a propracovaných. Celá knih má zlatý ořez stránek a je to tedy takový ten skvost do knihovničky a tomu odpovídá i cena 400 Kč. Není to počin, který Vám nějak extra přidá na morální hodnotě, spíše inspirace a taková kniha, kterou si bude rádi pořád dokola a dokola listovat. Kromě toho můžete i jako já ty šaty googlit.

Styl ilustrací Megan Hess...pro představu...
Během let jsem zjistil, že na šatech je nejdůležitější žena, která je nosí. 
- Yves Saint Laurent 
 S láskou, Sabbi 

pátek 22. prosince 2017

Tajemná komnata | Tomáš Fiurášek | knihodojmy

Ahoj všichni, na Vánoce se tohle asi nehodí, co ? Ale kdo lpí sakra na nějakých společensky určených konvencích a vůbec na tom, co kdy číst. Za dva dny Vánoce... Dlouho jsem nečetla nebo se mi nic nedařilo dočíst, ale už to opět někdo dokázal zvrátit, konkrétně Tomáš Fiurášek.

Anotace: Připravte se na poetickou smršť osudů v sugestivním sepětí temné erotiky, hororových příběhů a nešťastných osudů motivovanou spisovateli jako jsou H. P. Lovecraft či E. A. Poe. Celou sbírku doprovázejí ilustrace Nikoly Greplové, z nichž vás zamrazí v zátylku a donutí Vás zamyslet se nad danými texty.

Dojmy: Není to nejspíš kniha pro každého, vskutku ne a možná, že na ní mám zkreslený pohled. No a také vůbec nevím, co říct, protože Tomáš to řekl všechno za mě... Jsem upřímně zaskočená, nečekala jsem nic tak dobrého, vlastně jsem doposud lepší poezii nečetla. Sedím tu a přemýšlím, co sakra napsat, sedím tu jako tvrdé y už nějakou dobu... Nechápu, jak je možné že Tomáš už není někde na předních místech žebříčků, na hlavních stránkách eshopů a tak podobně, neboť by si to hrozně moc zasloužil. Nenapadá mě jediná věc, kterou bych mohla vytknout, snad jen: Lituji toho, že jí nemám v hmotné verzi, strašně moc a kdyby jste byl někdo tak nemožnej a chtěl se jí zbavit, tak jsem tady, jo ? Tohle prostě nelze brát jako recenzi vzhledem k tomu, jak moc mi došla slova, jak moc mě to dostalo.... Zatraceně já vůbec nevím, přijdu si jak po za**aný lobotomii nebo tak něco, což zní o dost méně pozitivně než je to myšleno.

Tomáš je skvělý nejen jako autor , ale i jako člověk a e-knihu seženete tady.
Za mě pět hvězdiček z pěti.

S láskou a totálně beze slov,
Sabbi

neděle 3. prosince 2017

BLOGMAS #1 | balení dárků, Sabča marod, doktoři....

Ahoj, vítám Vás u prvního blogmasu v historii tohoto blogu vůbec. Rozhodla jsem se až letos, protože mě tohle jako formát strašně baví. Nicméně u mě bude článek vycházet vždy v adventní neděli, akorát tu poslední ne, ten vyjde až 26. 12. , protože slavím Vánoce na více místech a chci je oslavit s rodinou, ne s obrazovkou svého notebooku. 
Teplo babiččina krbu
V pondělí jsme byli poslední dvě hodiny se školou na programu o Brazílii, znáte to Adam Lelek a projekt Planeta Země 3000. Říkám si: Taky bych si nechala líbit, aby mi to že se nějaký znuděný školáci půjdou prospat na můj pořad vydělávalo peníze na cestování sakra. Pak jsem typicky seděla ve vlaku, co jel krokem a nestihla tak navazující autobus (život na vesnici). Naštěstí se mě ujala kamarádka a vzala mě k ní do tepla a tak jsme si skvěle pokecali, jak v pondělí, tak v úterý. Zkrátka ČD = Čekej dál.
Ve středu mě čekala kontrola na nefrologii, která naštěstí dopadla relativně dobře, což znamená, že tenhle rok paní doktorku už dost možná neuvidím....A to je sakra důvod k radosti. Taky máte k doktorům takovej odpor ? Teda já se ani s žádným člověkem, co by vyloženě doktora dělal nikdy nebavila. Celkově tyhle zdravotnický lidi moc nechápu. A setsakramentsky ráda nadávám na české zdravotnictví a na zdravotnictví všeobecně. Pak se tedy ve škole připravoval projekt. Celý můj týden byl provázen KFC, nestíháním a opět nedostatkem spánku.

Ručně malované ozdbobičky | Obi | cca 50 Kč/ks
Vzhledem k tomu, že byl ten projekt, tak jsem si po odpolednech v klidu balila koupené dárečky a čumákovala na YouTube a ve čtvrtek jsem rozkoukala i nový seriál a to sice Tudorovce, prostě tyhle historický seriály mě zatím stále baví. Ačkoliv bych ráda koukala i na filmy, kterých mám plný seznam nebo možná už i na něco vánočního, když se ty Vánoce blíží. 
Jediná další vysoce Vánoční činnost byla v sobotu, teda tu minulou (25. 11.), kdy jsem si byla vybrat v Europarku dárečky. Miluju takové ty válecí víkendy u babičky, u krbu, v klidu a pohodě, protože babičky nikdy neprudí. Nicméně až budu velká holka a budu mít vlastní stromeček v nějakém vlastním hnízdečku,objevila jsem něco, co chci.....Ručně malované skleněné vánoční ozdoby. Ano, jedna stojí kolem 50 korun a více, nicméně chci nejdříve koupit nějaké klasické, komerční a každý rok přikoupit dvě ručně malované a tak postupně mít celý stromeček plný jen těch.
První várka dárků 
No a ve čtvrtek odpoledne, když už teda nefrologie dopadla dobře to přišlo. Migréna jako prase a nemůžu polykat, mám rymičku a je hotovo. Takže hnedka do postele, žínku na hlavu, Paralen a Tantum Verde a v pátek na 120. výročí založení školy ani nepáchnu. Ne, že by mě to nějak těšilo, ale vyhlídka toho, že se konečně vyspím ? Ano, prosím. A teď tu sedím a jediné, co mi ustoupilo je migréna, snažím se nějak psychicky i fyzicky vyrovnat, že v pondělí je sakra tělocvik a já musím cvičit, grrr.... Že by článek o českém školství, taky by se dalo, ale to necháme na jindy, budou přece už brzy Vánoční prázdniny a kazilo by to atmošku. Takže celý víkend hodlám tak nějak z co největší části odpočívat, i když zatím to zrovna dvakrát nepomáhá. Uhm, tak prej ne, uklízet 😢😢😢 Už se Vám taky stalo takové to, že Vám to pomalu vyžralo barvu z houbičky a Vám pak došlo, že sakra nemáte rukavice ? 
 No, rozehřát Heru a šup na linecký. Doma moc druhů neděláme, ale nebojte můžete se těšit i na dokumentaci od babiček. Nicméně zatím jsem doma a s mamkou a sestrou dnes v sobotu večer děláme linecké, potom co mamka přijela z práce. Linecké má vskutku radši od babičky, prostě babičky v kuchyni, tak nějak víc válej.

Vlastně popravdě moje oblíbené cukroví jsou úly, vanilkové rohlíčky a londýnské řezy.

 Některé fotky možná dříve než za týden na mém Instagramu.

 S láskou, 
Sabča 💕








pátek 1. prosince 2017

Ta, co nic neumí... | Výkřiky z duše #1

Sabino, už zase sedíš u počítače ? Jdi dělat taky něco jiného. Vedle v pokoji fotbalistka, tanečnice, koňařka a jedničkářka. Na východní straně já.....ta co nic neumí. Pár desítek kilometrů další sportovkyně. Vlastně tak nějak každý něco dělá....
...když jsem chtěla tancovat skončilo to, tak že jsem plakala v šatně, že nemůžu na soutěže, jsem k ničemu. Všeobecně si nerozumím moc s mou věkovou a tak i tady ve skupině jsem se nikdy nedokázala začlenit. Původně jsem to vážně zkusit chtěla, ale pak už to bylo jen: Ať to skončí... Mamka měla takovou radost, že jsem konečně něco dělala, ale mě uvnitř to spíš užíralo. Nebyla jsem ta krásná, sebevědomá holka, možná jsem ani nechtěla být jako ostatní. 

...když jsem chtěla jezdit na koních jako mamka, tak jsem na druhé lekci spadla a pak se bála nasednout. Další věc v které jsem svým způsobem zklamala. Zase jsem to nezvládla a po**ala se z toho.

...na flétnu jsem přestala chodit po tom, co se narodila sestra, možná díkybohu, protože každej rok na akademii ty flétnisti a všelijaký naprosto nenadějný hudebníci jsou strašně nudný, že jo ?

...vyšívání si dřívě přišiju k teplákům než, že bych něco vytvořila. Neumím vlastně ani ten malej uzlík na konci nitě a tak se mi to stále vyvléká.

...namalovat slušně neumím ani sluníčko. Všechno mám vždy hrozně šišatý. Jeden z důvodů proč jsem nešla na grafika, bála jsem se, že bych to neuměla. Možná jsem to přece jen měla risknout....

...když píšu recenze, přijde mi, že mi to zoufale, ale zoufale nejde. Jako když neumíte lhát a tak celý červený koukáte stranou a tvrdíte, že nelžete.

...nenašla jsem sport, co by mě bavil. Nevyhrálo to bruslení, cyklistika, plavání, běh, volejbal, basketbal, korfbal, bojové sporty, jóga ani nic jiného. Nejvíc asi nesnáším ty zimní záležitosti.

...na paličkování, háčkování a pletení nemám vůbec trpělivost. Nikdy jsem jí neměla, jsem spíše impulzivní člověk, co na srdci to na jazyku a občas to hraje do karet spíše ostatním než mně.

...neumím si hledat k věcem motivaci. Přijde mi, že vskutku máloco má pro mě smysl a nějakou tu přidanou hodnotu a o to více se mi pak do ničeho nechce.

...bojím se riskovat, vlastně jsem pos*aná skoro ze všeho. Že nedostuduju. Že zůstanu sama. Že nenajdu dobrou práci. Že se stane něco někomu na kom mi záleží. Že nenajdu v ničem to něco, co mě naplní a dám do toho kus sebe, kus života a bude to nést název moje kariéra. Že celý život zůstanu v oboru, který mě nebaví

...když jsem točila na YouTube přišlo mi to podobně zbytečné, jako že v podstatě nemám, co nového sdělit a ta kvalita mě iritovala. Stříhání mi nešlo, mluvení o věcech, co nemají v podstatě žádný význam, protože je jedno jestli budu mít krém od Nivei nebo krém od Garnier, pokud nedostuduju, pokud nebudu šťastná. Došlo mi, že nic hmotného Vás nedokáže udělat šťastnými i kdyby to byla ta nejdražší cetka na světě.

...a teď ? Teď propadám z matematiky a jediné, co tak občas dělám je čtení. Tluču se do hlavy, proč jsem na obchodce, když mě ten obor nebaví. Možná protože, kdybych náhodou chtěla na vysokou, tak to není nějak moc konkrétně zaměřený a nebude to nějaký extra problém. Come on: Sabino, ty a vysoká ? Budeš ráda, když dáš maturitu, ne-li když tě k ní vůbec pustí a chceš na vysokou ? A na jakou, když tě žádný obor, co český školství nabízí totálně nezajímá ? Meh... Pozdě

...přijde mi, že občas dostávám sama sebe. Opravdu vážně a zcela pravidelně.

No ale tak jsou Vánoce, bude Nový rok, mohla bych se kopnout do prdele a začít se sebou něco dělat, ne ? Nebudu taková jak chcete vy to asi ne, protože já budu prostě já. Možná drzá, paličatá, naivní, ale snad víc já, i když bohužel ne 100% , to přijde až tak v roce 2020....😒 Nebuďme negativní a zkusme to. Zkusíte to se mnou ?

Dneska lehce hysterická, ale stále s láskou,
Sabča

P.S.: Ne nesmažu to jen, protože je to smutný a reálný a je to pravda, fakt ne.



Rossmann haul