Shrnutí měsíce Duben 2024 - jarní zahrádka, Den Znovín walkingu, projekt koupelna, THE SHOW a Tribute to ABBA

 Ahoj, vítám vás u dalšího měsíčního shrnutí. Doufám, že už jarního - minimálně začátek měsíce vypadá zatím velmi slibně. 

Velikonoce já vyloženě neslavím a ani sem nějaké hromady koledníků nechodí, akorát za tchýní v rámci rodiny. Beru tedy Velikonoce spíš jako volno a svátky jara. Večer jsme si poprvé letos opekli buřty a zahájili tak letošní opékací/grilovací sezónu. V týdnu jsem začala koukat na šestou řadu Láska je slepá, ale přijde mi, že řadu od řady je to horší včetně výběru účastníků a začíná se z toho stávat vmanipuluj někoho do zasnoubení, a pak až zjišťuj jak to vlastně půjde. Oproti první řadě už to prostě není tak dobré a vůbec mi tam ti účastníci nepřirostli k srdci. Došlo po dlouhé době i na lakování nehtů (Essence All Time FavouRED) a ve čtvrtek jsem byla po dlouhé době na už velmi potřebné pedikúře. 

V pátek jsme pak s přítelem mrkli na českou komedii Jedeme na teambuilding a oba jsme se dost nasmáli. Druhý den už Kuba mířil s klukama na pánskou jízdu a jelikož jsme zbyly doma jenom samé baby udělaly jsme si takový pohodový den, tchýně ráno donesla ještě teplé houstičky a k obědu byly špagety se špenátem, které mužské osazenstvo nemusí - protože špenát. Dopoledne jsem trochu poklidila a celé odpoledne jsem četla, podařilo se mi nakonec dočíst knížku u níž jsem se teď dost zasekla a na chvíli mi přišla dělat společnost i Harley. Také mi to nedalo a cvakla jsem pár fotek z naší zahrady, o tu se stará babička a tchýně, já moc na zahradničení nejsem, ale uznejte není to nádhera? Takhle to není vidět, ale v ten den u nás bylo v květu přes stovku tulipánů rozesetých po celé zahradě. Jo, tady se čte vážně samo a ten klid, kvetoucí příroda a zpěv ptáků oznamujících jaro. 

V neděli jsem byla popřát tátovi k narozeninám a jelikož bylo nádherně vynesla jsem po dlouhé době i růžové Mohito šaty, teď jsem je měla pořád popůjčované po kamarádkách, tak po dlouhé době jsem je vynesla i já sama. V úterý jsem si nalakovala nehty tohle je Dark Dahlia od Avonu z řady Power Stay, no nepřijde mi, že by držela nějak výrazně víc než ostatní laky na nehty. Ve středu jsme měli schůzku k naší koupelně - finální podoba vizualizace a cenová nabídka, teď už nás čeká dát dohromady, co objednáme teď a co až budeme řekněme poněkud dál. Za odměnu jsme se stavili na večeři v Globusu, přítel tam nikdy nebyl, tak byl dost v šoku z toho výběru a systému :D V pátek jsem vyzvedávala kytičky pro ségru k patnáctinám a došla jsem si u nás na zmrzlinu, měli vanilkovou a hruškovou a ta hruška? Panebože mňam! 

V sobotu jsem se trochu flákala a četla si, mám teď rozečtenou Půlnoční korunu od Sarah J Maas a odpoledne jsem jela právě ségře popřát k patnáctinám a současně hodně štěstí u přijímaček. Díky nynější uzávěrce silnice se člověk kamkoliv chce docela projede, takže se mi cestou zpátky podařilo se ztratit, chtěla jsem vymyslet nějakou lepší trasu a navigace mě táhla nějakou polní cestou??? Večer jsme si s přítelem po dlouhé době dali Lynchburg Honey Lemonade - medového Jacka se Spritem, v našem případě neměli ve večerce Sprite, takže se 7upem. Výborná osvěžující záležitost, akorát opatrně dost to píše :D V pondělí jsme vyzvedli první třetinu naší koupelny, na druhou třetinu čekáme a tu poslední budeme objednávat o něco později a pak jsme jeli ještě pro komodu, ve Scontu jsme bohužel zjistili že sice je součástí designově stejné ložnicové sestavy, ale je tmavší než my máme, takže tu jsme tam nechali a za tu "námahu" jsme si s přítelem zajeli na Maestro dokud ještě je v nabídce. Ve čtvrtek jsem jela k psycholožce, už jezdím o něco méně častěji a protože mi to vycházelo potom rovnou na oběd tak jsem se stavila v Bistru Filištínská na lasagne - restaurace maličká, ale moc pěkná s výborným jídlem a milou obsluhou, celý podnik a menu má takové to něco navíc, tu pomyslnou třešničku na dortu. Ceny jsou nepatrně vyšší a bez rezervace si nesednete ani ve všední den na oběd, v minulosti jsem zkoušela i protější podnik Pizza Paluka nabázející neapolskou pizzu a ten mohu též doporučit. Celé zákoutí téhle uličky je jak z jiného světa. 

V pátek jsem si vzala půl dne dovolené a ještě že tak, jinak bych vůbec neměla šanci stíhat. Dopoledne jsem pracovala, odpoledne uklízela, balila a chystala se na ples společnosti, kde přítel pracuje. Slavili totiž 20 let a zvané byly i druhé polovičky. Hned ráno na to v šest hodin jsme vyjížděli na Den Znovín Walkingu, kde jsme již dva roky zpátky byly. Tentokrát nás jelo devět a ubytovaní jsme byli opět v Havraníkách, odkud je do na start okolo dvou kilometrů. Tentokrát jsme šli 9 km trasu protínající Havraníky s ochutnávkovým stánkem na Starých vinicích a vinici Šobes - Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny. Přestože první vinice v tomto požehnaném vinařském kraji údajně založili už římští legionáři, viniční trať Šobes, ověnčená superlativy, je dodnes onou pověstnou třešničkou na dortu. Až na Šobes nám počasí s výjimkou dvou drobných přeháněk drželo, pak se bohužel spustil liják v němž jsme se na ubytování dostali nacucání jako houby a to nejen vínem, ale bohužel i zvenčí skrz naskrz vodou. Trochu problém nastal i s jídlem, hospůdka vedle ubytování byla obsazená a úplně jsme si z menu stejně nevybrali a z restaurace odkud nám měli jídlo dovézt to nakonec trvalo tři hodiny. Takhle dlouho jsem na jídlo nikdy nečekala. 

Druhý den jsme ráno vyrazili využít slevu na vína do podnikové prodejny Znovínu v Louckém klášteře ve Znojmě, pro sebe si tentokrát odvážím Tramín červený 2021 (Víno s příběhem - ještěrka zelená, pozdní sběr, polosladké) ochutnávaný na Šobesu, Cabernet Sauvignon Rosé (Terroir - Toulky vinicemi, pozdní sběr, polosladké) a pak Hibernal 2021 výběr z hroznů také polosladký. Tchánovi jsem vybrala Rulandské modré neb jsem mu slíbila za absenci na jeho oslavě láhev červeného a v tom já se nevyznám, mamince vezu též Hibernal a tetě Sylvánské zelené (Vína s příběhem - ledňáček) neb teta radši sušší. Já teda dobrým suchým jako je toto také nepohrdnu, ale zase jsem to tam nechtěla celé skoupit, dala jsem si limit karton a dost :D Po návratu jsme s přítelem sjeli podívat se strejdovi na porouchané auto a po cestě od něj na burgery v Bonfoodu, kde mají i výborné jiné své produkty. Je to vážně vymazlený koncept, kdy kromě burgerů, stripsů, wrapů, polévek, žebírek si můžete i koupit jejich mořské plody, ryby, paštiky, uzeniny a další produkty. Nyní navíc pro zmrzlinu postavily samostatné prostory a mají tam i kávu a různé další sladké laskominy za velmi příjemné peníze. 

V týdnu jsme dávaly dohromady a posílaly podklady pro zpracování první vizualizace kuchyně a v úterý jedeme vybírat materiály a úchytky etc. S kuchyní to ještě nebude takový fofr, reálně jí budeme chtít montovat tak v listopadu. Ve čtvrtek jsem jela po dlouhé době na větší nákup, bylo vážně spousta věcí v letácích a v Kauflandu k tomu ještě 10% na celý nákup v aplikaci za bodíky. Až na čtyři věci jsem vše kupovala v akci a udělalo mi to fakt radost. V pátek jsem si brala půl dne volna - odpoledne jsme s Verčou, tetou Monikou a sestřenkou Sárou vyrazily na THE SHOW a Tribute to ABBA. Já vynesla nové šaty z Bonprixu a po mé první cestě Leo expressem - což bylo mimochodem super, v rámci Economy Plus máte vodu a kávu a mají fakt pohodlné sedačky a nejsou tam takový ti divní lidé a nikdo nedělá hluk a bordel, jsme vyrazily na večeři. Beauty of Pink spousty krát zmiňovala restauraci Masaryčka na opraveném Masarykově nádraží a po zkouknutí jejich webovek jsem tam udělala rezervaci. Já a Verča jsem měly salát s roastbeefem, pečeným brambory a medovo-hořčičným dresinkem, Sára smažáka s hranolky a teta tataráček. Pak jsme si ještě vzaly dva dezerty a sdílely si je dohromady - měly osvěžující matcha cheesecake a výborný poctivý větrník. Prosecco a domácí limonády byly též znamenité a na nic jsme nijak dlouho nečekaly vzhledem k plné hospodě je to poklona. 

Po večeři už jsme vyrazily na výstaviště, koncert se konal v tamní Fortuna areně - no je to už trochu retro, ale kromě menšího prostoru na sezení, což už je dneska všude jsme žádné nepohodlí nepociťovaly. I místa v sektoru 205 byly úplně super a viděly jsme dobře. Nevěděly jsme ani co čekat od téhle revivalové kapely, ale až na občasné špatné zvučení to bylo dobré a moc jsme si to užily. Dokonce ještě v tramvaji si zpívalo Dancing Queen a na tuhle písničku byla během představení i disko koule a všichni tancovali ač jinak byl teda celý koncert na sezení. Byl to krásný večer plný dobré hudby, dobrého jídla s fajn lidmi, skvěle jsem si psychicky odpočinula. 

V sobotu jsem dělala k obědu panenku s hříbkovou omáčkou a odpoledne jsem uklízela - už dlouho jsem s tímhle tchýni moc nepomohla, tak už bylo zase na čase. Večer jsme s přítelem koukali na film Rebel Moon 1. část. V neděli jsem dělala kuře na paprice s těstovinami toho jsem udělala víc i na pondělí a ještě jsem udělala menší hrnec koprovky, kterou ode mě mají rádi tchán s tchýní především. Odpoledne jsem tak nějak prostě jen existovala a koukala na telku a pak jsem měla sraz na kafíčko s bývalou kolegyní Terezkou. Po dlouhé době jsem tak zavítala do Kavárny Staré časy a vyzkoušela Jarní políbení z jejich sezonního menu a příjemnou banánovo-karamelovou panacottu. No a večer jsme s přítele rodinou na zahradě grilovali - konečně je zase hezky, kéž kdyby to vydrželo. 

Poslední dubnový den si dovolím vložit až do května, aby tenhle článek mohl vyjít hezky prvního "na čas". Duben byl jízda, ale parádní, tak snad neméně dobře na tom bude i květen. 

Jak jste si užili první už skutečně jarní měsíc vy? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča