Štěstí má barvu levandule | Pauline Maiová | Knihodojmy

 Ahoj, vítám vás u dnešní knižní recenze. Vzhledem k tomu, že Caplinovou mám takřka přelouskanou musela jsem expandovat i na další autory podobných románů. Na mysli mi hned vytanula Pauline Mai, která se dá už docela obtížněji sehnat, minimálně tento první díl. No koukám, že dotisk proběhl v roce 2021, tak možná asi není divu. 

Anotace: Babička vypadla z okna! Taková zpráva by Penelope, které všichni říkají Pepe, převrátila život naruby, i kdyby už nebyl v troskách. V práci dostala výpověď a od přítele kopačky po telefonu. A tak je vlastně ráda, že se musí postarat o babičku místo toho, aby řešila svůj vlastní život. Hned vyrazí do malého penzionu v Provenci, kde se sestrou trávily u babičky každé prázdniny. Jenže tam jsou už hosté, o které je třeba se postarat, a babička si poleží v nemocnici.

A tak se Pepe s chutí pustí do práce. Mezi péčí o hosty, pečením francouzských dezertů a procházkami po fialových lánech levandule si uvědomí, že je konečně šťastná. Postupně najde sílu dát do pořádku svůj život i vztahy. Uvědomí si, že pravou lásku měla celou tu dobu přímo u nosu?

Dojmy: Od knížky jsem neměla žádná očekávání, chtěla jsem snadné čtení a myšlenkový útěk mezi řádky levandulových polí a toho se mi i dostalo. Hlavní hrdinka mi vcelku přirostla k srdci už od začátku, nebyla to taková ta vyumělkovatě dokonalá hlavní hrdinka, vlastně spíš naopak. Líbilo se mi i tápání po rodinné minulosti, které bylo jednou z postranních linek. Celkově bych řekla, že si Maiová v kvalitách s Caplinovou v ničem nezadá a určitě plánuju pořízení a četbu i jejích dalších knih. 

Znáte autorku? Co na ní říkáte? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča