Podivná knihovna | Haruki Murakami | knihodojmy

Ahoj, jej je sobota 21.5. a já už zase píšu recenzi, ale tentokrát se není čemu divit, protože jde o šedesáti stránkovou Podivnou knihovnu a mou první knihu od Harukiho Murakamiho, která mě tak upoutala v knihovně. 

Anotace: Chodíte si půjčovat knihy do knihovny? 

Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná krásná dívka, která nemluví. Tahle noční můra se sice nakonec prosvětlí denním světlem, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív. Haruki Murakami jako mistr záhadných, surreálných témat. Barevné ilustrace Kat Menschik.

Můj názor: První kniha tohoto autora a já prostě musím říct, že jsem se asi literárně zamilovala. Občas moc fylozofické, ale zároveň geniální dílo. Nevím, jak ho popsat slovy, protože téma i děj jsou jaksi divné, pošetilé na druhou stranu však geniální. Ovčí muž mi připomíná většinu dnešních lidí, co jsou prostě jako ovečky někoho dalšího, až na to že vrbový prut v dnešním světě nebývá ze dřeva, ale z tajemství, intrik a pomluv. Za touhle knihou i autorem se skrývá mnohem víc než se na první pohled zdá. Navíc, jak je to dlouho, co jsem četla knihu s obrázky ? Dost dlouho. Něco takového jsem opravdu nečekala. Já dávám pět hvězd z pěti a doporučuji ji naprosto všem, kdo mají chuť se trochu zamyslet a počíst si. Zároveň pokud nejste vášnivý čtenáři, tak šedesát stran vás nezabije ani vám žíly nezkrátí.

S láskou, Sabbi