Jak se zresetovat za 24 hodin - wellness Hotel Sen Senohraby, vyhlídka Máj, Sapa, Svět Škodovek

 Ahoj, vítám vás u dnešního článku, kdy běžně by i toto bylo součástí dubnového měsíčního shrnutí, no už po prvním týdnu je, ale shrnutí pěkně dlouhé a já během tohoto pobytu načerpala spoustu dojmů, o které bych se s vámi ráda podělila. Dovolím si tomu tedy věnovat samostatný článek, třeba se moje tipy budou koneckonců někomu hodit. 

Ráno jsme vyjížděli rovnou směrem na vyhlídku Máj, kterou já měla na seznamu míst k vidění. Už tam všichni byli a já pořád ne :-D takhle to mám s více místy v ČR. Parkovali jsme před Teletínem na vyhrazeném parkovišti, kam jsme se díky všednímu dni v pohodě vešli. Samotná vyhlídka je už pak vzdálená něco okolo kilometru do mírného kopečka, zvládnout to určitě i neturistické duše. Na stejném "kopci" se nachází mimo vyhlídku Máj ještě další dvě, ty se ovšem netěší zdaleka takové popularitě. Cesta na vyhlídku je skoro neznačená mimo turistickou žlutou trasu, o níž ovšem není nikde po cestě ani poblíž parkoviště ani slovo. Na vyhlídce je potřeba se pohybovat vážně opatrně, není nijak ohraničená a všude jsou kameny a kořeny stromů. Výhled stojí za to, člověk se na chvíli zamyslí nad tou nádherou a silou přírody. 

Odtud je pouhých 20 minut autem vzdálená obrovská tržnice Sapa, kam jsme vyrazili na oběd. Přítel poslední dobou má asijskou kuchyni velmi rád, protože je chutná a prakticky nikdy vám po ní není těžko. Na oběd ideální. Já poprvé v životě ochutnala Bun bo Nam Bo a Kuba si dal Pad Thai, doufám že to píšu správně. Ne, že by mi to nechutnalo, ale znovu už to nepotřebuji. Celkově jsem v ochutnávání nových věcí břídil, mám ráda svoje osvědčené věci. Když už jsem, ale měla tu experimentální náladu dala jsem si po oběda Dalgona ledovou kávu s tapiokou. To bylo moc dobré. Nakonec jsme zavítali ještě do Tamdy, kde já si vybrala plátýnkové masky, co jsem ještě nikdy nikde neviděla a Kuba voňavku. Objevili jsme taky úplně nové pitíčka Capri Sun v plechovce a perlivá. Kolem Sapy i v ní se dá všude zaparkovat a nachází se velmi prakticky na okraji Prahy. 

Pak už jsme se vydali směrem k hotelu. Byli jsme ubytování v Hotelu Sen v Senohrabech, od Ježíška jsme dostali poukaz na portál Spa.cz a já na jednu noc nechtěla nic úplně daleko daleko od nás a toto byla jedna z nejbližších voleb. Hotel si mimo jiné střihnul roli v filmu Vyšehrad. Pokoj byl nádherně uklizený, vyvoněný a mají senzační hotelovou kosmetiku. 

Po check-inu a chvíli odpočinku jsme vyrazili na wellness, v rámci pobytu jsme měli neomezený vstup a to vám byla pastva pro oči. Wellness ukrývá sedm různých druhů saun, ochlazovací jezírko a dvě ochlazovny. K vnitřní části pak třeba zmínit i bar s odpočívárnou a nádhernou recepci. My jsme z sedmi saun vyzkoušeli celkem 4 - medovou, bylinkovou, sadovou a finskou. Nejprve jsme byli trochu vyděšení, že se jedná kompletně o bez plavkovou zónu, ale nakonec se to ukázalo jako zcela bezproblémové díky obrovským bílým prostěradlům, co jsme dostali. V baru v rámci wellness pak mimo jiné nápoje mají i báječné domácí limonády, já měla jahodovou a panebože - byla skvělá! Okusili jsme i večeři v hotelové restauraci- já si dala panenku na barevném pepři s grilovanou zeleninou a pepřovou omáčkou. Bylo to výtečné a ten servis? Na jedničku! Je vidět, že jsou všichni sehraní a vše jde jak na drátkách až vám z toho chvílemi přechází zrak. Pro nás tohle byl zatím nejluxusnější hotel a pobyt, co jsme kdy byli a nebýt dárku od Ježíška nejspíš bychom se tam zatím nepodívali. 

Druhý den po snídani jsme se vydali do muzea Svět Škodovek v asi 10 minut vzdáleném městečku. Muzeum nabízí velké parkoviště a z venku má takhle nádherný cihlově zdobený vchod u nějž jste pokud fandíte autům mohli vidět nejednu fotku. Celá sbírka se nachází v nádherně osvětlené hale díky oknům z vrchu budovy a je opravdu vyšperkovaná. Je to asi nejhezčí auto muzeum, ve kterém jsem zatím byla. Najdete tu spoustu prototypů a raritních kousků, co nejsou jinde k vidění nebo jste dodnes nevěděli, že existovaly. Každé z aut má svůj silný příběh a popisky k jednotlivým modelům jsou psány opravdu poutavě a s citem. Jedná se také o největší ucelenou sbírku sportovních škodovek na světě! Muzeum má i vlastní kavárnu, abych zmínila i možnost občerstvit se. Neměla bych sebemenší problém sem někdy jet znova, tohle se opravdu povedlo. 

Pak už jsme vyrazili k domovu. Odpočatí a v dobré náladě. 

Sabča