Shrnutí měsíce Říjen - Tajuplný hrad Pecka, MSV Brno, Scooter koncert, mám svátek, sestřenky maturák...

 Ahoj, uplynul druhý z teplejších (ač letos teda fakt ne) podzimních měsíců a už nám přichází pomalu zima, studený vítr a plískanice. Já bych si tu zase ráda připomněla momenty tohoto měsíce. Zpětně si to pak čítávám, když mi není psychicky nejlépe a dost mi to pomáhá vážit si svého života a lidí v něm. 

večeře, selfie s tetou Monikou, na nádvoří hradu Pecka, s babiččinou sestřenicí a její dcerou, výhled po cestě na hrad

Říjen pro mě začal právě tím pátkem o němž jsem v minulém shrnutí nedokončila. Večer jsme s tetou Monikou jeli k sestřenici mojí babičky a její dceři na chatu. Už jsme tam byli v červenci, nicméně nyní měly účinkovat v rámci kostýmovaných prohlídek, tak jsme je vyrazily podpořit. Dorazily jsme skoro za tmy, takže jsme si zatopily v kamnech a k obloženým talířům si rovnou načaly víno. Druhý den jsme pozdě snídaly i obědvaly, ale kdy se člověk běžně vyspí do desíti?  K obědu teta Monika dělala špagety s lososem (recept zde) a pak už jsme vyrazily na hrad Pecka. A přesně v tu chvíli začalo pršet. Hrad Pecka mile překvapil nejen chodníčkem a výhledy z cesty nahoru, ale i příjemným bistrem Po Lžících (lze přečíst i jako Polžicích dle Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic) . Tam jsme si v tom nečase daly horkou čokoládu a pak čekaly na prohlídku. Ano, pro děti to bylo určitě několinásobně silnější, ale i nás tahle forma prohlídky moc bavila a všem účinkujícím to vážně šlo! Po cestě zpátky k domovu jsme ještě chtěly stihnout farmářské trhy v Holovousech v rámci Slavností hořických maliňáků, vzhledem k počasí už byly všichni bohužel sbalení. Alespoň z hradu jsme přivezly domů peckovské pivo a puprnikl. 

Sbírka receptů Krkonošská kuchařka od autora Jiřího Marholda zmiňuje recept na původní perník "pumprnikl": "Za každých, i těch nejskromnějších poměrů si v chudém a šetrném kraji, jako jsou Krkonoše a Podkrkonoší, lidé snažili osladit chvíle sváteční také perníkem. Z doby 1335 se uvádí řada druhů perníků, který se už dostal "na hora" a tam se pekl... Roku 1849 se na Vysocku začal dělat "pumprnikl", perník z pšeničné mouky známý ještě donedávna (jako např. pardubický perník). Dával se do něho med a kromě toho sirob." (Zdroj: https://www.pumprnikl.cz/pribeh/) 

tatará s topinkami, východ Slunce, MSV Brno, outfit na focení, pracovní zátiší

Doma jsem už jenom umíchala tatarák a zasedla na chvíli s přítelem a jeho rodiči k televizi. Společně koukali na Rrrr - já jsem suchar a tenhle humor mě vůbec neba. Docela brzo jsem šla spát, v neděli nás totiž čekalo s Kubou první společné focení s naší Škodověnkou.  V týdnu už to pak zase utíkalo neskutečně, přesto bych vypíchla středu . Pracovně jsem poprvé navštívila Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, měla svou první obchodní schůzku a přijala nějaký nový výzvy ( o tom až později - neříkej hop dokud nepřeskočíš). V oboru furt ještě nejsem dlouho a tak jsem z toho měla trochu hlavu v pejru - samozřejmě tam bylo spoustu firem, přednášek i stánky zastupující ČR a různé fondy a programy, co se firmám nabízí. 

Tady už přikládám ochutnávku právě ze zmíněného focení. Já jsem z fotek absolutně nadšená :-D Současně je to moje první focení jakože focení s přítelem. 

výhledy ze zahrady, koncert Scooter, vinařství Holánek, nový mobil

V pátek jsem musela s kočičkou na veterinu, protože se mi poprala s jinou cizí kočkou a ta jí prokousla ocas. Potom už měl přítele brácha oslavu narozenin, kde se sešla téměř celá rodina byl nás plný obývák :-D. No a venku venku bylo nádherně, to jsem i blejskla jednu fotku ze zahrady. V sobotu jsem byla navštívit pána, co sem zaváží nějak poměrně nově víno z vinařství Holánek, seděl tam sám nikde ani noha, tak jsem to musela okouknout. Obzvláště když jde o víno a hnedka dvě lahvinky jsem nesla zpět.  Večer nás čekal koncert Scooterů, co jsem dávala v létě přítelovi mimo jiné ke svátku a bylo to super! Sice dva předskokani a spousta hodin stání, ale nenudili jsme se. No a v pondělí mi dorazil nový telefon, starý už byl vcelku problematický (resp. vždycky jsem čekala zda se probere nebo ne) a já bez mobilu prostě nefunguju. Tenhle jsem objednala na popud toho, že byl v akci a obsahuje v balení i kryt a na sobě už má nalepenou ochrannou fólii. 

zátiší u sledování Harryho Pottera, čtení ve vlaku, Kočičí kavárna Praha, u mamky, Staroměstské náměstí, Barbucha z Kočičí kavárny 

Týden zase utekl jako voda, v pátek jsem po práci dojela nakoupit a pak ani nevím. Pátek mi nějak společně s všedními dny úplně splynul. V sobotu jsem koukala po xy letech na Harryho Pottera: Kámen mudrců, vzhledem k tomu, že zemřel představitel Hagrida. Odpoledne jsem trochu poklidila a večer jsme jeli k mamce oslavit ségry a můj svátek, mamka je super hostitelka a vždycky toho má spousty, co na zub. V neděli jsem brzo vstávala jela jsem poprvé od střední školy do Prahy a to za mým kamarádem Tomášem, s nímž jsem si dosud šest let psala vzhledem k tomu, že dlouhodobě žije v Americe. Zašli jsme na oběd, do Betlémské kaple a nebo taky do kočičí kavárny. Já si teda neodpustila ani nějaké ty nákupy, když už jsem v té Praze byla že jo. Strašně ráda jsem Tomáše poznala konečně osobně. Celkově letos poznávám spoustu lidí, které jsem znala jen skrze ty internety v létě to byla Hanička a teď Tom. 

Lush selfcare večer, koštování vína z vinařství Holánek, Jack O´Burgr z Bejkn bistra, nový outfit, víno na dlouhé zimní večery, přežívání v mikině 

Následující týden byl pro mě psychicky poměrně náročný, asi už se v mé hlavě zase láme léto s podzimem nebo já nevím. V pondělí jsem si každopádně po dlouhé době dala vanu a masku, oboje z Lushe a prostě jsem jenom existovala. V práci jsem pak existovala v šedý velký mikině s ulíznutým culíkem a nazdar bazar. Ve středu už došlo i na skleničku vína a vytáhla jsem můj nově sestavený outfit s novými kalhotami a kloboukem. V pátek jsem pak vyzkoušela dýňový Jack O´Burgr z Bejknu, na který jsem měla slevu díky tomu, že jsem pomáhala na Instagramu v anketě vymyslet jméno. A byl báječnej! V sobotu jsem pak koupila nějaká vína na dlouhé zimní večery od vinařství Holánek, protože nám jezdí doslova až před barák v rámci jejich pojízdné vinotéky. 

růžička od tchýně s tchánem, sestřenky maturitní ples, svíčková od babičky, coffee break 

Ke svátku mi popřála i přítelovo rodina a dostala jsem hned několik růžiček, víno, kešu v čokoládě, vánoční dekoraci na dveře a denní diář. Večer jsem pak vyrazila od covidu vůbec poprvé na ples a to hned na maturitní ples mojí sestřenice Kristýnky do Chrudimi. Fibichův sál v regionálním muzeu je opravdu čarokrásný a noblesní. Kristýnce to moc slušelo a jsem ráda, že mě i přes omezený počet lístků pozvala. S čím jsem to trochu neodhadla bylo množství vína a ještě dva dny poté mi bylo zle...

nový outfit, kostel v Lázních Bohdaneč, Barista s Monty, první zapsaný datum v novým diáři, oběd s Haničkou

Další týden byl klasický pracovní rock n roll akorát o den kratší díky svátku -hip hip hurá. Naprosto spontánně jsem si díky penězům k svátku koupila lístek na Maneskin. Hrozně se těším, řekla jsem si, že prostě už nevynechám žádného z interpretů, kterého bych chtěla slyšet z důvodu jako jsou lístky za 1500 nebo nedejbože kvůli tomu, že je to v Praze (u Imagine Dragons jsem to nejednou obrečela nakonec, taková trubka já jsem). Ve středu se mi rozbily boty, možná ještě chvíli s dočasnou opravou vydrží, ale ve 100% kondici na celou zimu už nejsou = ve čtvrtek jsem si objednala nové a modlím se, že mi budou. Pátek svátek jsem využila abych skoro po měsíci viděla Monty a trochu neplánovaně jsem jí vyvezla do Baristy do Chrudimi, kde jsme si daly kafe a dort. Obě dvě jsme tak nějak potřebovali vypadnout a pokecat a bylo to hrozně super!  Dala jsem i dohromady nový outift, který asi budu teď dost často nosit. Večer jsem ještě byla s přítelem v McDonalds se trochu zprasit burgerem a hranolky...On teď vůbec nemá nějak čas se mi věnovat, tak se mi to tímhle snažit trochu vynahradit. V sobotu jsem viděla Haničku, byla v Lázních Bohdaneč na pobytu a já toho musela využít, protože je to ode mě kousek. Byly jsme spolu na obědě v mé oblíbené restauraci na Staré poště v Přelouči a vyměnily si i dárečky. Hanička mi toho zase nadělila hrozně moc (uvidíte v nákupech a novinkách)... No a hlavně jsme se od léta zase viděly! Snad se nám podaří vidět se třeba alespoň jednou za tři měsíce, to by bylo super. Odpoledne jsem se stavila v Tescu nakoupit a večer jsem byla zase s Monty a teď už sedím tady u počítače a píšu vám článek. Po zbytek tohoto měsíce už nic zásadního neplánuju a kdyby dozvíte se to zase příště. 

Dejte mi vědět do komentářů jaký byl váš říjen :-)

Sabča