Shrnutí měsíce Květen - procházky po okolí, Strážci galaxie 3, víkend na Moravě, Maneskin, Škoda sraz Doksy, megakoncert Rybičky 48

 Ahoj, vítám vás u dalšího měsíčního shrnutí. Teprve tenhle měsíc začíná, tak nechci nic zakřiknout, ale pokud se nic nepokazí měl by to být jeden z nejakčnějších měsíců letošního roku. 

zřícenina hradu Lichnice, panoramata, Zahrádka v Podhradí

Hned prvního vycházelo na pondělí a byl státní svátek. Přítel celý tenhle prodloužený víkend pracoval a tak jsem se vyrazila "vyvenčit" sama a to na nedalekou zříceninu hradu Lichnice, kde jsem nebyla už léta, přitom na ní koukám z okna. Zaskočilo mě jak se tam rozrostly parkoviště, ale i různá občerstvení, vskutku to tam alespoň turisticky žilo. Zaparkovala jsem na okraji Podhradí a vydala se k hradu, kde jsem si tak nějak zběžně prošla jednotlivé vyhlídky. Už jsem tam bylo mockrát, ale chtěla jsem využít tohohle krásného dne. Bohužel tam bylo vážně strašně moc lidí jako poslední dobou úplně všude. Chtěla jsem jít letos do divadla, ale je prakticky nemožný když už se s někým domluvím získat lístky pokud to člověk nyní již neplánuje na konec roku. Všechno beznadějně vyprodaný a to i jiný typy akcí, přitom jich je teď všude tolik. Potom jsem zavítala poprvé vyzkoušet novou kavárnu Zahrádka v Podhradí, která nabízí nádherné posezení na takových vysutých teráskách s výhledem do přírody. Dala jsem si flat white, mátovou limču a domácí špaldové palačinky s banánem a čokoládou - za mě to bylo docela průměrné, ale to může být i tím neskutečným množstvím lidí, co tam v tu dobu byli. Na místa k sezení se pak čekala fronta dokonce, ale to už já jsem pomalu šla zpátky pro auto a jela domů. 

Z historie hradu Lichnice

Na strategicky výhodně položeném kopci Světlíku v Železných horách vybudoval ve 12. století Smil z rodu Ronovců hradiště, které jeho stejnojmenný vnuk přestavěl v polovině 13. století na kamenný hrad. Hrad, dokončený před r. 1251, dostal tehdy módní německý název Lichtenburk (či Lichtemburk) a příslušná větev Ronovců se pak po něm psala. Ve třicátých letech 14. století směnil Jindřich z Lichtenburka Lichnici s králem Janem Lucemburským za litické panství. V r. 1355 zařadil Karel IV. ve svém zákoníku Majestas Carolina Lichnici mezi hrady za žádných okolností nezcizitelné. Po různém střídání majitelů koupil roku 1410 Lichnici král Václav IV. a v jeho držení zůstal hrad až do husitských válek. Po opětovném střídání majitelů, kdy hrad odolal všem útokům Švédů, se mu stala osudným jeho strategická poloha a mohutnost. Král Ferdinand III. vydal roku 1648 rozkaz nařizující pobořit hradby. Od té doby se hrad stal zdrojem levného kamene na stavbu vesnických domů a definitivní zříceninou.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zricenina-hradu-lichnice 

V okolí najdete Lovětínskou rokli, Žižkův dub, nebo Krkaňku, návštěvu Lichnice můžete tedy vždy spojit s příjemným výletem po okolí.

nová Jules Wake, vepřová panenka s pepřovou omáčkou, Strážci galaxie: Volume 3, vepřový guláš, OOTD do kina, narozeniny v práci 

Doma jsem pak dělala vepřový guláš, protože jsem na něj měla chuť i maso. Stihla jsem si i přečíst pár kapitol z nejnovější Jules Wake - S láskou z Riviéry a myslím, že už brzy se budete moc těšit na recenzi. Jsem už dost za půlkou, úplně ty stránky utíkají pod rukama, když je zrovna čas po knize sáhnout. V týdnu v práci byly dvě narozeninová pohoštění :-D takže jsme společně posnídali. Ve středu jsem dělala poprvé v životě panenku a hnedka s pepřovou omáčkou, kde je základem mimojiné i bourbon. Moc se mi povedla a já jí opět měla na další den do práce k obědu. Ve čtvrtek jsme s příteli vyrazili do kina na nové Strážce galaxie: Volume 3, na které mě lákal "bývalý kolega" z Plotpointu Pavel Hrubeš. Já bych je hodnotila jako lepší průměr, ale na ty předchozí dva díly to za mě prostě nemělo. Tentokrát jsem tématicky vynesla komiksovou čelenku a po dlouhé době jsme si koupily nachosky. Asi už nikdy nebudou tak dobrý jako dřív. 

Půlnoční knihovna a po dlouhé době víno, moje vůbec první Vansky, Žádnej stres trička, kafe s kamarádkou ve Vivě, z koncertu, nové Relax lemonády

V pátek jsem si byla koupit snídani do práce a narazila jsem na nějaká nová pitíčka od Relaxu pod názvem Lemonáda, tak jsem to hnedka musela vyzkoušet a moc mi to nejelo. Večer jsem si četla, protože přítel byl dlouho v práci a v sobotu jsem pak onu Půlnoční knihovnu i dočetla. V sobotu jsem taktéž vytáhla svou nejlepší kamarádku na kafe do Vivy, kde já jsem vyjímaje pár návštěv s mamkou nebyla, ale nabídku mají teda skvostnou a bezinková limonáda i ledová káva byly výborný a za vážně super ceny. Taky se mi rozbily Nike černý tenisky, který jsem absolutně milovala a měla je sotva rok. Naštěstí mi reklamaci uznaly a mohla jsem si vybrat botky jiné, tentokrát jsem sáhla po Vanskách. Kdysi jsem si koupila koženkové a to se nedalo - byly úzký a hrozně tuhý, tak jsem si myslela, že prostě tuhle značku mít stejně jako Converse nemůžu. Opak je pravdou tyhle klasický černý mi jsou moc dobře, s doplatkem pouhých 250 Kč jsem si je nesla domů. Večer už nás čekal koncert Žádnýho stresu, místní punkové kapely, před nimiž jsme si ještě poslechli Duklu vozovku z nedalekých Pardubic. Pak měly hrát ještě další dvě kapely, no my brzo vstávali a tak jsme vyrazili k domovu. K nově křtěnému CD jsme si s přítelem pořídili i trička. 

Bejkn bistro a nový akční burger Amík, nákup z Rohlíku, moje první Mornštajnová, Sečská přehrada 

V neděli jsem začala číst Hanu, přítel opět pracoval a já měla uklizeno, vypráno, vše hotové. Hnedka jsem přelouskala první třetinu knížky jako prd. Večer jsme využili poukazu, co dostal Kuba k narozeninám od Charvátovic a objednali jsme si k večeři burgery z Bejkn bistra. Já rovnou začala koukat na nové Bridgertonovi, resp. prequell k nim. V pondělí jsem vyzvedla nákup z Rohlíku a pak jsme se s přítelem jeli projít na nedalekou Sečskou přehradu, přiznám se, že jsem trochu prudila, že pořád pracuje a já jsem tak doma neustále sama. Sečskou přehradu mám velmi hezky zafixovanou z dětství, kdy tam tátovy bývalé ženy rodina měla chatu a my tam na ní jezdili. Celkově to tam mám moc ráda a doufám, že se tam třeba v létě pojedeme vykoupat alespoň. Objevili jsme i půjčovnu padleboardů, to by mě také lákalo vyzkoušet i když já jsem na tyhle věci, kde člověk potřebuje stabilitu hrozný antitalent. Pak jsem šla dělat těstoviny se sýrovou omáčkou na další den a přítel šel pokračovat v práci. 

naše Airbnb, Maneskin koncert, předkoncertní napětí, večeře z Lasagnerie Holešovice, snídaně, OOTD na koncert 

Víkend na Moravě jsem si dovolila shrnout v samostatném článku zde. V neděli jsme pak vyráželi domů přeložit auto a zamířili jsme s přítelem do Prahy na Maneskin, kam jsem si koupila lístek za peníze k svátku - díky babi a tati!  Vzhledem k náročnosti celého víkendu jsem bookovala i ubytování přes Airbnb. Sehnala jsem za 1600 Kč byt 3 minuty od O2 arény úplně parádní, čisťoučký a byla jsem spokojená. Původně jsem zvažovala večeři venku, ale byli jsme tak unavení, že jsem ještě ráda využila toho, že v Praze vám dovezou na co si vzpomenete. Stáhla jsem si aplikaci Wolt a využila všechny tři kódy na 50 Kč slevu. Přítel si dal Bageterii Boulevard a já si objednala z Lasagnerie- lasagne bolognese, snickers tiramisu a pomerančové San Pelegrino. Nikdy jsem neměla lepší lasagne a zcela určitě ani tiramisu. Trochu jsem se dala do kupy a už jsme šli směr aréna, abychom včas prošli kontrolami a koupili si něco k pití. Překvapilo mě, že měli i míchané nápoje a tak jsem si dala gin tonic. Nemilé překvapení byli miniaturní sedačky, prostor na nohy a uličky mezi sedadly. Nejedna slečna se do sedačky nevešla a tak za 1500 Kč stála bokem a nebo seděla na schodech. Já ten problém naštěstí neměla, ale i tak si člověk furt drkal do pití a nakonec mě přítel nechtíc polil. Když chtěl kdokoliv kamkoliv musela se zvedat celá řada a navíc čepují Staropramen. Na tak velkém místě, kam proudí tolik lidí. Když koncert začínal tak jsem brečela jak malá holka, že je to doopravdy a já je uslyším právě naživo. Divili jsme se, že nemají předskokany, ale energickou dvouhodinovou show zvládli bez problémů sami. Rozezpívali a roztančili vyprodanou arénu jakoby nic - identický zpěv a typické kvílení kytar, no byl to nářez. Před poslední třetinou už jsem si musela brát Strepsilku jak jsem byla vykřičená :-D Fascinovalo mě i jak moc chodily do publika a nakonec vybrali i bezmála dvacet fanoušků, které vzali na jednu písničku na podium. S něčím takovým jsem se ještě nesetkala a hned bych na jejich koncert šla znovu. Ráno jsme si objednali snídani ze Starbucks a vyrazili domů, přítel šel hned zase pracoval a já jela nakoupit.

velký nákup v Lidlu, ledový kafíčko po odběrech, snídaňový set, Jeremy, večeře z grilu, náhodné selfie

Mám totiž na starosti tři hladový chlapi- tchána, švagra a přítele. Tchýně vyrazila s holkama na dovolenou, tak budu vařit a uklízet a prát já. Udělala jsem velký zásobovací nákup v Lidlu a dm. Tentokrát výhradně praktické věci a i tak jsem tam nechala spoustu korun. Potom jsem vezla tátu domů, protože se mu porouchalo auto a rovnou jsem si chvíli pomazlila jejich nové štěňátko Jeremyho. K večeři jsem vyfrkla hermelíny a klobásky se zeleninovým salátkem a na druhý den jsem pak udělala kotel omáčky na paprice s knedlíkem. Ve středu jsem byla na kontrole na nefrologii a dopadlo to lépe než jsem čekala, za odměnu jsem si koupila vedle lékárny v TEDim snídaňový set do práce s jednorožci. Ano, je to přeslazený a praštěný, ale přišlo mi to hrozně roztomilé. ¨

s holkama připraveny na odjezd, Bezděz, tequila sunrise, jedna z auta, jsme na místě, noční tuning 

Prakticky každý den jsme zajížděli škodovku, bohužel přítel měl čas až za tmy až na jednu vyjímku, a tak jsme chodili spát okolo půlnoci. Na pátek jsem měla volno, abych stihla nakoupit, nažehlit šaty a sbalit si na plánovaný Škoda sraz v Doksech, kam jsme po obědě vyráželi.  Bohužel po pár kilometrech kamarádovi, co jel druhým autem - embéčkem odešla spojka, takže jsme se vraceli vyměnit autíčko za jiné. S holkama jsme vyrazily v plné parádě v puntíkatých šatech a cesta pak už utíkala docela rychle a musím zaťukat, že jsme dorazili bez jediné poruchy, akorát baterka na nás trochu prděla a tak jsme si párkrát zatlačili. Po cestě jsme se mohli kochat i Bezdězem v dálce, na který jsme ani tentokrát nevyrazili, tak třeba příště. Ubytovali jsem se v chatkách, prošli si celý kemp a prohlídli si auta a šli jsme se občerstvit. Po setmění pak byl noční tuning, kdy jde hlavně o podsvícení jednotlivých aut. 

Grizzly grill burger, Flashpoint mega hot dog, spanilá jízda, mojito kýbl, s naším autíčkem

V sobotu jsme po snídaně zase prošli kemp, v sobotu najíždí další auta, co jsou tu výhradně na tento den, kdy je i zbytek programu. Okolo oběda byla spanilá jízda, letos to bylo bohužel špatně zorganizované a tak jsme se hned na začátku spolu s dalšími auty ztratili. K obědu jsme pak vyzkoušeli od Grizzly grill burgery a pak už jsme se byli podívat na různé soutěže, odhlasovat top vozy srazu za nás, které se ke konci dne vyhodnocují. Večer byl konečně otevřen náš oblíbený bar z loňska Flashpoint s nabídkou nejrůznějších míchaných nápojů, které jsme poctivě otestovali a nakonec i jejich mega hotdogy. Vyfotili jsme si i fotky s naší stodvacítkou a vynesly další šaty. V sobotu bylo opravdu nádherně a v neděli pak ještě líp. Já byla i vylosována do soutěže v pojídání burgerů jakožto jediná žena, ale do druhého jsem se přes jezení jako grizzly, kdy se podávali lesní plody, brambory a mrkev na rychlost a bez rukou nedostala.

Máchovo jezero, Harley nás vítá doma, koblížek, na cestě za Monty, čtvrteční OOTD, meloun 

 V neděli jsme odevzdaly klíče od chatky a vyrazili jsme ještě k Máchovu jezeru, tentokrát podívat se na hlavní pláž a pak zpátky k domovu, kde mě vítala Harley. V týdnu jsem si dělala hlavně jídelní radosti v podobě koblížků s meruňkovou marmeládou nebo skvělou svíčkovou ze sekce Zachraň jídlo. Taky jsem konečně popřála Monty ke svátku, vyrazila jsem za ní díky skvělému počasí v šatech. Po ochlazení jsem vynesla novou halenku z Vinted a tchýně koupila i prvního letošního melouna. V práci to bylo docela náročné, hlavně co se týče hovorů jsem měla smůlu na relativně zlé lidi, takže nálada nic moc. 

pohledy z místní pošty, svačina v podobě obloženého talíře, s mamkou, bolavá Sabča, megakoncert Rybičky 48 k jejich 20 letům jakožto kapely

V pátek jsem se rozhodla, že bych se ráda alespoň zčásti vrátila k postcrossingu a vylosovala jsem si dva pohledy - první zamířil do Finska a druhý do Itálie, tak doufám, že dorazí brzy. Chybí mi právě dva doručené pohledy, aby zase začaly chodit pohledy i mně. Od rána mě zase zlobil močák, takže mi to v práci vůbec neutíkalo a už jsem se těšila domů. Konečně jsem dokončila žádost o akreditaci a teď už jen doufat, že jí MŠMT brzy schválí. Doma jsem si udělala konev čaje a ohřála vodu do termoforu a odpočívala zbytek pátku. Také mi volala mamka, že by byla ráda kdybych s ní v neděli vyrazila na megakoncert Rybiček 48 do Kutné Hory, takže jsem všechno potřebovala stihnout v sobotu. Celý den jsem uklízela a večer jsme opékaly špekáčky, když po dlouhé době byly doma všichni. 

V neděli jsme byli na obědě u babičky Hany po dlouhé době, kde jsme současně popřáli tátovo ženě k narozeninám. Mamka mě vyzvedla a vyrazily jsme do Kutné Horyna megakoncert Rybiček 48. Ten den hráli i Xindl X, Jelen, Cocotte minute, Civilní obrana a Lure of Senses a Láska. Díky novému vedení se něco takového mohlo konat v Breuerových sadech pod Vlašským dvorem odkud je krásný rozhled i na GASK a Chrám sv. Barbory stejně jako na kostel svatého Jakuba. Dovolím si tedy přiložit i pohled na část areálu. V úterý jsem byla poprvé letos ve vířivce a bohužel jsem si všimla, že Harley má nějaký problém s očima, tak čekám zda se to uklidní a už mám rezervovaný termín na pátek k veterinářce, případně ho využiju pro nákup odčervovací tabletky a nebo s sebou rovnou vezmu Harley, aby se jí na očička mrkla. Zítra poslední červnový den už mě čeká jen výlet na veterinu se švagrem a ještěrkou. Tak doufám, že obě zvířátka budou v pořádku. Toť vše k mému květnu, který byl vážně extrémně akční, náročný, ale plný zážitků. 

A co váš květen? Dejte mi vědět do komentářů :) 

Sabča