Shrnutí měsíce Září | čajovna, 21. narozeniny, nová Marvelovka, spinning...

 Ahoj, už nám uplynul první letošní podzimní měsíc a to opravdu jako voda. Měsíční shrnutí je pro mě takový deníček, kdy si vlastně uspořádám, co vše se stalo a že mám sakra za co být vděčná. Takže milý deníčku....

Moje září začalo jednou skvělou víkendovou návštěvou čajovny v Kutné Hoře. V čajovně jsme byli naposledy minulý rok a pořádně je to strašně super.  Jelikož jsme tam tak dlouho nebyli, tak jsme zase ochutnávali i poměrně dost nových věcí. Já začala jako konzerva u Pouštní Duny a pita king, to je taková moje sázka na jistotu - miluju mátu i v čajích. Po čajovně jsme si s kamarádkou udělaly masku a spolu s našimi příteli jsme koukali na The End of the fuck*** world. 

Dovolím si přidat i zářijovou kapku roztomilosti v podobě Harley uvelebené na prostěradle...To je zrovna chvíle kdy byla hodná a nenechávala nám malé smrduté dárečky všude možně.

Pracovní okénko shrnu zhruba, tak že jsem se rozhodla vyprdnout se na brigády a víc se věnovat své práci na hlavní pracovní poměr, kde už jsem druhým měsícem. Dostala jsem dokonce "vlastní funkci"  :-DDDddd. Ne, musím říct, že jsem víceméně spokojená - mám strašně fajn, i když občas trošku bláznivý kolegy a dvě super kolegyně. Mám to domů, co by kamenem dohodil, no tak uvidíme, jak mi to půjde dál. Akorát mám teďka docela bobky, že projde ten zákon, kdy na začátku hovoru musíte požádat o souhlas s nabídkou produktů. Přitom mě nepřijde, že já bych z lidí mámila duši, když mi řeknou, že ne. 

První květinové okénko aneb květiny k mým 21. narozeninám. Vlevo od mých kolegů z práce, vpravo nahoře od přítele a vpravo dole od mamky a jejího přítele. 

Letos teprve podruhé jsme s přítelem vyrazili do kina, v tomto případě už na za mě vážně super film, novou Marvelovku Shang-Chi a legenda o deseti prstenech. Spojení asijské mytologie a Marvelu? To už zní dobře samo o sobě a bylo to za mě na 8/10. Jeden z nejlepších filmů, co jsem letos viděla. Troufnu si říct, že za mě i lepší než Black Widow. Mimochodem, jak jsem minule hanila nachosy, tak tentokrát byly úplně jiný, ale jakože úplně. Zřejmě z nějakého důvodu změnily dodavatele - věčná škoda. 

Na páteční posezení s rodinou jsem se po dlouhé době opravdu vyfikla jen, co je pravda. Vytáhla jsem nové šaty od přítele a kromě řasenky jsem nahodila i oční stíny a rtěnku. Po dlouhé době jsem pokecala i se sestřenicí, která teď nastupuje na filologii anglického jazyka, takže docela podobný obor, co jsem chtěla já, akorát já chtěla studovat češtinu. 

S dalšími gratulanty tu máme další květinové okénko, přičemž vlevo je od přítelovo babičky, uprostřed od mé tety a vpravo od babičky z máminy strany. Radost pohledět! 

No a ten stejný víkend měla opožděnou oslavu dvacetin moje nejlepší kamarádka Aneta. Slavila to současně s maminkou, takže jsme s přítelem přály oběma slečnám. Klobouk dolů, jak to zvládly, opravdu to tam vypadalo, jak na svatbě. Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit. 

S přítelem jsme vyzkoušely nabídku v místní boudě, která aktuálně tvoří jedinou pořádnou hospodu u nás na maloměstě. No burgery mají vážně parádní s obrovskou porcí hranolek se to prakticky nedá sníst a to už je u mě, co říct. Já měla klasicky hovězí burger a přítel měl s trhaným masem, oba dva jsme si pochutnali. Za cenu 135 Kč je to vážně nářez. 

Mezitím vším jsem začala chodit na spinning zničehonic. Samozřejmě nějaké poznámky na postavu od své rodiny a blízkých slýchá snad každý, ale mě už to prostě nakrklo. Celkově jsem věděla, že bych měla něco dělat. No jsem na tohle docela pohodlná a hlavně už jsem čtyři roky nic nedělala - jakože vůbec nic. Hned z první lekce jsem si odnesla pěkný móňo na zadku, protože místo, abych brzdila brzdou jsem si myslela, že to ubrzdím....Snad mi to vydrží, bylo fajn na chvíli vypnout a věnovat se sobě.

Kromě fyzické formy selfcare jsem se vrátila i k psychické - ke čtení. Za týden jsem přečetla tuhle knížku Nejlepší víkend od Patrika Hartla. Recenzi si můžete přečíst zde. Už mám doma tři knížky z knihovny třetí měsíc a víc už výpůjční doba prodloužit nejde, teď ještě dvě a můžu je vrátit a vybrat si zase jiné. Ano, jezdím do knihovny do Vrdů - jsem tam zvyklá a líbí se mi tam, i když co jsem tam byla posledně neviděla jsem žádné vyloženě novinky. To mě mrzí, tak snad nějak neokrouhaly rozpočet pro knihovnu. Byla by to škoda nechat jí ladem, když už patří mezi ty nejlepší v okolí.

Přítel začal na dílně dělat fasádu, kterou potřebuje letos stihnout, aby mohl kolaudovat kvůli hypotéce. Má teď hodně práce, málo času, takže se vidíme prakticky jenom když jdeme spát nebo vstáváme, občas třeba hodinu dvě večer, když to dobře jde. V sobotu mě vytáhnul na večeři a pak jsme jen tak jeli tam, kam nás cesta vedla a povídali si jako za starých časů. Restauraci (na Staré Poště)jsem vybrala já, jak by přítel řekl: Ty snad ani jinou hospodu neznáš. Znám, jenže tady už vím, co mám čekat a já mám tyhle jistoty jako milá obsluha, dobrý jídlo, hezký prostředí vcelku ráda. Já jsem si dala kuřecí prso se sýrovou omáčkou a steakové hranolky. Přítel měl grilovaný sýr s grilovanou zeleninou  a bramborové žlábky. Oba jsme si pochutnali. 

V pondělí před Václavem jsem se stavila u babičky a společnými silami jsme upekly skořicové šneky. Mně moc kynutá těsta nejdou, kdežto babička je skvělá kuchařka. Už jsou doma poslední tři, sice příště bych dala více náplně, nicméně ke kávě byly vynikající a nadýchaný. 

Poslední zářijový den mi ještě dorazila objednávka z nového katalogu z Oriflame. Musím říct, že se mi zase zadařilo získat 3% titul, již podruhé v rámci mého působení v Ori. Specializace na parfémy taky šlape, tak už jen to udržet a nebo zlepšovat letos. Co jsem viděla další katalog je se na co těšit. Takhle vypadá moje kompletní 200 bodová objednávka. 

No a to bylo celé moje září. Co to vaše? Dejte mi vědět do komentářů

Vaše Sabča