Hřebec | Alice Clayton | knihodojmy

Děj: Ve dne Viv Franklinová navrhuje softwarové programy. V noci tajně hltá zamilované románky a touží po rytíři v nablýskané zbroji, nebo po kovboji na divokém hřebci, nebo po statném požárníkovi, do kterého by se zamilovala až po uši. Jenže, když vám vybírá nápadníky vaše perfekcionistická matka, je jasné, že žádná sláva to nebude.
Když se dozví, že po dávno zapomenuté tetě zdědila nádherný starý ranč v kalifornském Mendocinu, vyrazí tam celá natěšená s vidinou obrovského dobrodružství jako z románu. Jenže v každém románu nastane zvrat, že ano?
Na jedné straně kovboj, pro kterého se jí úplně zapálí lýtka (kovboj Hank totiž za spálená lýtka skutečně stojí). Na druhé straně knihovník Clark Barrow, který se jí jaksepatří dvoří. Mohou tvídová saka a záplaty na loktech soupeřit s koženými kalhotami a botami s ostruhami?

Můj názor: Abych pravdu řekla neměla jsem v plánu tuhle knihu číst. Zaprvé mi tento žánr nic neříká a zadruhé mě nebaví číst o lásce jako z románu. Pro mě je to příliš přeslazené, jenže když máte nedostatek knížek, sáhnete po každé možnosti. Takhle se to stalo mě - příbuzná mi půjčila Hřebce a já se pustila do čtení. Celých 196 stránek jsem přečetla za 1 den a 3 hodiny - ukázala se být velice povedenou knihou, že jsem si zapamatovala i čas, a to nekecám. Opravdu, v ohledu na knihy mám dobrého pamatováka.
Ale vrhnu se k ději. Nejdřív mi připadalo, že jen po přečtení první věty knihou mrsknu někam do rohu, jenže příběh mě oslovil a tak jsem četla bez přestávky. K hlavní hrdince Vivian můžu říct, že mi stejně jako některým dalším čtenářkám, přišla příliš nadržená a až moc zasněná žena s bujnou fantazií. Myslet si, že její život je napsaný román očekávající své první přečtení je divné a krásné zároveň. Pravdou je, že skoro každá žena či dívka sní o prožití dokonalé romance, která bude věčná a čistá jako květ bílé lilie. Bohužel se to tak často nestává a tím je patrné zklamání tolika dívčích srdcí. 
Hodně se mi líbilo Mendocino - město ve které sny ožívaly a bylo těžké nepředstavit si samu sebe v tomto kouzelném městečku. Zdálo se mi vše reálné, možná jen se autorka hodně vyžívala v úklidu zašlého domu pratetičky, které nejspíš přeskočilo, protože tolik nepotřebného harampádí kolik tam bylo si nechá jen cvok. 
Především se mi na příběhu líbily hádky Viv a Clarka, neboť ti dva se dokázali chytnout pro každou věc, a přece jen se dokázali usmířit a stát se přáteli. Viv hodně dobíjela srdce ,,kovboje" Hanka, pro ni to byl Adonis, ale mě přišel jako naprostý pitomec, kterého těšilo Clarka provokovat.  
Konec mě příliš nepřekvapil, tak skončí skoro každý stejný či podobný spis. 
A co si myslíte vy? Kdo vyhraje souboj o nádhernou Vivian?

Read books
Sarrah

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dělám si to sám | Martin Váša | knihodojmy

Co jsem dostala k Vánocům ? 2017

Ovšem | Karel Kovář | knihodojmy