Budapešť 2026 | den druhý

 Ahoj, vítám vás u pokračování našeho Budapešťského city breaku. Tentokrát tu máme druhý a vlastně jediný den, co jsme měli celý na prozkoumávání města.

Na hotelu jsme se posilnili bufetovou snídaní - výběr byl skutečně široký a já neodolala míchaným vajíčkům nebo grilovaným klobáskám a jako sladkou tečku jsem si dala dva lívance s oříškovým krémem. Den jsme začali cestou k hradu Vajdahunyad jde o kopii Korvínského hradu, který najdete v Rumunsku. První verze byla k příležitosti výstavy jen z lepenky a dřeva, ale pro svou popularitu se dočkal i kvalitnějšího provedení z kamene a cihel. Cestou jsme přecházeli třeba Náměstí Hrdinů kde sídlí Muzeum umění a Palác umění hned naproti sobě. Celkově umění propojuje spoustu lokalit této maďarské metropole až jsem byla překvapená. 

Prošli jsme i okolo Széchenyiho termálních lázní a zaregistrovali přilehlou zoo (no, tu třeba někdy příště, pokud budeme mít ještě s Budapeští tu čest). Cílem byla knihovna Ervína Szaba, kterou každý knihomol dozajista zná, ovšem nemohli jsme mít na vše kliku, a tak bohužel knihovna byla přesně od 06. 07. uzavřená :( tedy jsme k ní šli 4 kilometry úplně zbytečně. Vedle knihovny jsme pak měli jako obědovou zastávku vybrané Smashy, kde dělají, jak už název napovídá, Smash cheeseburgery s hranolkami a kolou za pár peněz. Porce byla tak akorát, abyste neměli hlad, ale zároveň jste se nepřejedli, a my jsme navázali na naši trasu Central Market Hall. Jedná se o velikou zastřešenou tržnici, kde koupíte vše od suvenýrů v podobě klobás, papriky, pohlednic, magnetek, textilu, folklorních věcí až po maso nebo čerstvé ovoce a zeleninu. My jsme si tam na památku vybrali sošku parlamentu a magnetku na lednici, rodičům pak pytlíček papriky a klobásu. Zničehonic přišla hrozná průtrž mračen, tedy jsem objednala Bolta na hotel, kde jsme si před večerním programem trochu odpočinuli, a nakonec jsme ani neměli hlad, tak jsme zrušili rezervaci na večeři.

Snědla jsem si rohlík, co mi zbyl ze svačiny, Kuba zbytky pizzy a po cestě do města jsme se stavili v Gelateria Pomo D’Oro na zmrzlinu a i tu jim musím pochválit – já měla sorbet s příchutí mučenky a Kuba pistáciovou. Mířili jsme na plavbu po Dunaji s neomezenou konzumací prosecca, piva a Aperolu, co jsem bookovala přes GetYourGuide. I před vyplutím nám dost pršelo, naštěstí přestalo, a tak jsme zasedli na horní palubě a hodinu se kochali se skleničkou v ruce výhledy na město. Jak má člověk něco neomezeně, no co si budeme, trochu jsme se cinkli a pak nám nepřišlo nic jako lepší nápad než vyrazit do židovské čtvrti navštívit typické ruin bary. Na doporučení jsme vyrazili hned do nejznámějšího Szimpla Kert s patrem a několika bary, kde jsme se pak zasekli na zbytek večera. Ráno bylo krušné, obzvláště s vědomím, že za 2 hodiny musíme vysmahnout z pokoje a další 2,5 hodiny budeme čekat na vlak. Naštěstí bylo možné sečkat v lobby, čehož jsme hodinu z času čekání využili, pak jsme si skočili pro svačinu na cestu, na oběd do McD a následně už jsme vyrazili směrem k domovu.

A to by byla naše první zkušenost s Maďarskem a s jejich hlavním městem taktéž. Suma sumárum musím říct, že se mi tam líbilo člověk se cítil bezpečně, současně město skýtá nepřeberné možnosti zábavy různých typů. Klidně bych se tam někdy podívala znovu, byly jsme tam na skok tedy nešlo stihnout vše a člověk si musel vybírat, co je prioritní. Zároveň jsem se na tenhle city break těšila jak prase na drbání přeci jen během svatebního volna jsem moc nevypla a už jsem to sakra potřebovala. 

A kam se v létě chystáte vy? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča