Přečteno za Leden 2024

 Ahoj, v lednu jsem se v rámci skóre přečtených knih také držela a já až na výjimky neumím psát žádné dlouhé recenze, proto je pro mě tento formát svým způsobem nejpohodlnější. Za leden tu mám zatím čtyři kousky a začínám pátý, u kterého myslím, že ho dočíst nestihnu. 

Pustila jsem se hlavně do knížek se zimní/vánoční tématikou a začala tak přelom prosince a ledna s knihou S láskou z Londýna od Caplinové pod pseudonymem Jules Wake. Obálka se vskutku povedla a ani samotný příběh nebyl vůbec špatný. Ostatně právě na ni již vyšla recenze zde.

Na S láskou z Londýna v podstatě navazuje nebo s jejím dějem souvisí Notting Hill pod sněhem. Tohle je za mě asi nejvíc vybočující kniha autorky a přitom si stále drží tu krásnou atmosféru a čtivost. Bavilo mě, že konečně to hrdinové měli tak nějak těžší ač jsem s nimi současně soucítila. Nicméně ta problematika osobních vztahů tu byla vytahována víc, navíc tu byla práce s dětmi a to nejen v osobní rovině. Velmi dobrá knížka, moc se mi to líbilo a doufám, že se autorka i v budoucnu nebude zase bát ty vztahy trochu zkomplikovat.

Anotace: Najde pravou lásku dřív, než roztaje sníh? Violu v londýnském metru zaujme muž, který musí být tím pravým. Mají totiž spolupracovat na stejném školním vánočním představení, což nemůže být náhoda. Hráčka na violu touží po svátcích plných lásky. Ale Nate není zrovna ideálním adeptem. Kromě dcerky má také manželku, která dala přednost kariéře v zahraničí, ale kdykoliv se může vrátit domů. Vysnila si Viola příliš nereálný dárek? Vánoce jsou přece časem splněných přání… i těch nejodvážnějších.

Zase se mi zachtělo sáhnout i po něčem ve čtečce a volba padla na Truly od Avy Reed, první díl trilogie. Dějově to dosti připomíná Monu Kasten, kterou jsem tu měla minule ač je to v mnohém jiné. Hlavní hrdinka po úmrtí matky nastupuje na svou vysněnou vysokou, avšak musí řešit bydlení i práci, protože má hluboko do kapsy. Na vysoké už má kamarádku, která to měla o něco snazší, ale to jí neodradí a začíná dělat v baru, kde se setkává s novými lidmi, kteří jí nakonec otočí život vzhůru nohama. Na rovinu jedná se o jednoduchou romantickou téměř jednohubku, kniha jako celek je prostě průměrný čtivý románek z vysokoškolského prostředí. Četlo se to dobře, hlavní hrdinové byli sympatičtí, ale znovu to číst nejspíš už nikdy nebudu a jsem docela ráda, že to mám jako e-knihu.

Anotace: Andie přijíždí do Seattlu. Pochází z venkovské farmy, nemá byt, konto prázdné a za sebou těžké časy. S nejlepší přítelkyní June si chtějí splnit sen a začít společně studovat na univerzitě, aby mohly založit firmu. Po chaotickém začátku sežene konečně podnájem. A najde si práci v populárním tanečním klubu za barem. Tam se začne odvíjet příběh osudové přitažlivosti – Cooper, nemluvný, magický mladý muž pro ni zůstává záhadou. Pomáhá jí, kde může, ale zároveň je odtažitý a drží si odstup. Andie chce vědět, co se za tím skrývá a kdo je Cooper doopravdy.

Křehké pouto, které mezi nimi vzniká, je podrobováno zkouškám, protože šrámy, které na obou život zanechal, jim sbližování právě neulehčují. V kulisách studentského Seattlu, kolejí, večírků a barevného světa se odehrává milostný příběh plný zvratů a překvapení.

Ke sblížení je potřeba se ponořit do vlastní minulosti a otevřít své třinácté komnaty.

O to krásnější a cennější je to, co přijde potom. Není snadné udělat krok do dospělosti. Ale láska hory přenáší. A Andie najde v cizím městě přátele, domov a hlavně Coopera. A nový život začíná…

Protože se mi podařilo prokousat tím, co jsem měla přichystané na leden, vrhla jsem se na to, co jsem měla namyšlené až na únor a už mi to nějakou dobu leželo v čtečce, resp. to byla asi první kniha, co jsem do ní nahrála. Už nevím, kdo možná Hanička, ale někdo mi říkal, že je Pan Romantik spíše takový průměr a v podstatě je, ale četlo se to hrozně dobře a i hlavní hrdinové mě ve finále dost bavily. Popravdě dost přemýšlím o dalších dílech. 

Anotace: Paul Riley je, stejně jako jeho alter ego Pan Romantik, trošku jiný společník. Žádný sex, jen dokonalé schůzky, kvůli kterým stojí za to i zemřít… Chcete miliardáře, zlobivého kluka se zlatým srdcem nebo sexy motorkáře? Paul to umí zařídit. Přitom si ale velmi pečlivě střeží své soukromí. Na scénu ale přichází investigativní novinářka Eden Tateová. Když se k ní donesou zvěsti o Panu Romantikovi, je rozhodnuta odhalit jeho skutečnou identitu, proslýchá se totiž, že dokáže i obírat osamělé paničky o jejich jmění.

Paul se zoufale snaží zůstat v anonymitě, a tak Eden vyzve, aby s ním šla třikrát na rande. S podmínkou, že pokud se do něj nezamiluje, může s jeho svolením celý příběh zveřejnit. Pokud jeho kouzlu podlehne, ze sólokapra nebude nic.

Cynická Eden nepochybuje, že jeho rolím odolá, ale když se Paul přizná, že se do ní zamiloval, Eden se musí rozhodnout, jestli jí tenhle profesionální lhář říká pravdu, nebo se jí jen dalším hereckým výkonem snaží zabránit ve zveřejnění celého příběhu.

Poslední díl Dvorů jsem si opravdu pečlivě šetřila, ale podle mě to ještě není konec vzhledem k tomu, že u spousty postav ještě neznáme konec jejich příběhu. Už ani nevím, kdy to je co jsem četla zbytek série, takže prvních pár kapitol jsem si musela ujasňovat, kdo je vlastně kdo - postav je tu opravdu značné množství. Úplně mi to připomnělo proč jsem jednu dobu tou sérií tak žila, práce s různými mytologiemi, práce s postavami WOW. Rozhodně budu potřebovat dočíst i sérii Skleněný trůn, kde jsem zatím zhltla pouze první díl. Knížka je z poloviny erotika a z poloviny o výcviku dosud ne úplně oblíbené a výrazné postavy Nesty ve valkýru. Ale také je je o vnitřním boji a o uzdravení - nejeden čtenář se v příběhu někde najde. 

Anotace: Čtvrtý díl bestsellerové série Dvůr trnů a růží Nesta Archeron se marně snaží zapomenout na hrůzy války a vydobýt si své místo mezi vznešenými vílami. Na Nočním dvoře navíc stále potkává Cassiana, který ji přivádí k zuřivosti… a zároveň ji nebezpečně přitahuje. Mezitím zrádné lidské královny ohrožují křehký mír a jejich plány zhatí možná jen to, že se Nesta s Cassianem postaví své temné minulosti. Oba se budou muset utkat s démony všeho druhu, aby našli přijetí – a uzdravení – v náruči toho druhého.

Já tedy v lednu přelouskala celkem 5 knih a 2 195 stránek a do února si z To Be Read výzvy odnáším pouze Knihu útěchy.

A které knihy dělaly společnost v lednu vám? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča