čtvrtek 1. února 2024

Shrnutí měsíce Leden 2024 - John Wick maraton, 25 let Divokej Bill, zkouším nové kavárny

 Ahoj, vítám vás u prvního letošního shrnutí. Leden mi začal poněkud hekticky, náročně čili se k prvním řádkům dostávám až v jeho polovině. 

gin & tonic, John Wick maraton, svítání na cestách, pizza, kytička pro Nelu, Ginger Espresso Bar

Ze Silvestra nám zbyl gin i tonic, takže jsme si příležitostně večer namíchali nejen k maratonu Johna Wicka, kterého já viděla vůbec poprvé. Ještě nám chybí čtvrtý díl momentálně, ale to nevadí. Všechny filmy v kuse si moc nedokážu představit, ostatně jsou to akční filmy takže poměrně na jedno brdo. Po vánočním obžerství jsme holdovali spíš pizze než české kuchyni. Moje ségra měla narozeniny kromě poukázky do knihkupectví jsem jí vybrala i kytičku, když jsem počítala kolik jí je tak jsem zjistila, že už to není malá slečna, ale vlastně velká slečna. Během druhého týdne jsem jela poprvé k psycholožce za úsvitu a zkusila jsem i Ginger Espresso Bar v Chrudimi na nádraží. Takhle dobré kafe jsem neměla už hodně dlouho a bagel byl též dobrý. 
OOTD, masové kuličky alá IKEA, vana & víno, radosti ode mě pro mě, Café Bajer Pardubice

Leden a únor jsou většinou moje nejméně oblíbené měsíce. Nejen že návrat z třpytu Vánoc do šedé reality bývá náročný, ale taky je pošmurno a šedo všude kolem a každý už se těší až přijdou první známky jara. Užívala jsem si ale nové outfity z nových kousků, co jsem dostala k Vánocům. Druhý víkend jsem celý vařila jen pro mě a přítele, zbytek domácnosti byl pryč a tak jsme toho využili pro společnou koupel a skleničku vína. V sobotu jsem udělala masové kuličky na sobotu alá Ikea a zbytek využiju v neděli na špagety s boloňskou omáčkou. Potřebovala jsem vyzvednout dárek pro přítele, obávala jsem se, že by nedorazil úplně v kuse. Přidala se ke mně mamka a kromě pár dalších pochůzek jsme se stavili i na něco dobrého v Café Bajer v Pardubicích. Tam jsem se chtěla už dlouho podívat právě pro jejich jedinečný interiér v prvorepublikovém stylu. No nevěděla jsem, kde mám dřív oči nechat - kávu mají dobrou, jablečný štrůdl a medovník taky, horká čokoláda za mamku spíše kakao, ale ona obvykle holduje takové té husté sladké čili to záleží na chuti každého. 
nadílka pohledů, 25 let Divokýho Billa v O2 aréně, kebab

Týden mám nějak v mlze tradičně, v podstatě jsem chodila jen do práce a z ní a po večerech jsem si četla nebo psala pohledy. Po dlouhé době mi totiž dorazily krásné kousky do sbírky a hlavně mi teprve podruhé někdo poslal svůj oblíbený recept, které bych v rámci postcrossingu chtěla sbírat a pak mít takovou "kuchařku" z celého světa. To mě nakoplo a hned jsem si vylosovala tři adresy, tři země - Finsko, Anglii a Německo. Německo je sice "nuda", protože má hodně uživatelé, ale chodí rychle. Krom trojice co mi dorazily z Itálie, Německa a Aljašky mi pak později během týdne přišlo ještě Bělorusko. Budu si muset zase nějaké pohledy i známky dokoupit, abych měla zase nějaký výběr pro potencionální příjemce. 



V pátek jsem si nakonec vzala půl dne volna, byla jsem ze všeho jaksi frustrovaná a stejně bych potřebovala končit dříve kvůli koncertu, na který jsme mířili odpoledne. Vyrazili jsme s přítelem a tchýní na 25 let Divokýho Billa do O2 arény. Doma jsme nesčetněkrát viděli záznamy z předchozích výročních koncertů a pouštěli si je nejen při práci, takže bylo vážně něco moc být na tomto. Kromě toho, že jim to skvěle hrálo měli i nádherný vizuály za sebou a řešení kamer, kdy jsme poměrně rovnoměrně viděli všechny členy kapely. Nám se nejvíc líbily houslové vložky Adama Karlíka, z těch jsme byli úplně unešení a to prý měl během zvukovky nějaké problémy s houslemi, co musel na poslední chvíli řešit. Každopádně to nebylo vůbec poznat a hrál jako Bůh. Na dnešek mě bolí nohy i záda, ale nelituju toho, že jsme byli v kotli před pódiem byla tam moc pěkná atmosféra a hlasivky dneska taky teda cítím :-D. Dovolím si vložit písničku z nového alba Bazilišek, z této desky je to moje neoblíbenější, jinak od nich mám ráda takové ty provařené - Kořala, Rozárka, Plakala, Tsunami, Šibenice (tu teda nehráli) a spoustu dalších.

Až se svět uzdraví, budu si všeho víc dvakrát vážit,
denně pít na zdraví, nic nevzdávat a víc se snažit.
Udělám si vždycky čas, na tebe, na nás, na kamarády,
takže to bude stejný jako do teď, jen větší grády.
Splním si všechny sny, a i když vyjde jen polovina,
nebudu se dívat tam, co je tma,
nikdy nebudu se dívat tam, co je tma.
V sobotu jsem pak spala až do jedenácti neb jsme přijeli před druhou ráno v noci a odpoledne jsem využila na úklid pokojíčku a odvoz bordelu. Nevím, kde se to tu furt bere, ale odpadky, nádobí a prádlo k vyprání jsou prostě nekonečný. U úklidu jsem si volala se svou nejlepší kamarádkou Monty a večer jsme s přítelem dokončili John Wick maraton posledním čtvrtým dílem, který už mě přišel neskutečně dlouhý a nudný. V neděli jsem byla na obědě u babičky Hany, kam se snažím jezdit poněkud častěji než vloni.

Následující týden byl jedna jobovka za druhou - neshody s nějakými blízkými, problémy s dodavatelem energií, rozbitý telefon, zdravotní problémy. Prostě jeden problém za druhým, kdy už nemáte ani sílu na cokoliv dalšího reagovat. V pátek jsem si už přišla jak Robinson Crusoe až na to, že ne na pustém ostrově, ale v běžný sakra realitě. Naštěstí přítel si toho všimnul a tak jsme si v pátek udělali večer s pizzou a filmem, koukali jsme na rom-kom s Ryanem Reynoldsem a Sandrou Bullock - Návrh odkud pochází známý GIF s Ryanem Reynoldsem. 
čtecí okénko, nově příchozí pohledy, pizza & film pátek, jedna usměvavá

V sobotu jsem uklízela a vařila a pracovala na blogu a v neděli v podstatě to samé a také jsem se pustila do posledního dílu Dvorů, který jsem za dvě odpoledne přečetla. Přítel se smál, že to je úplně zbytečný mi kupovat knížky když 700 stránek mám za dvě odpoledne. Také mi dorazily další pohledy a to z Taiwanu a Malajsie, příští měsíc si musím koupit nějaké nové známky a pohledy, abych mohla zase něco poslat já.

A to by byl můj leden - o něco na pohled klidnější než ostatní měsíce, ale i to je někdy potřeba. Jsem ráda, že jsem se během prosince rozečetla a v lednu to udržela a také, že zase posílám pohledy.

Vracíte se i vy s odstupem času k nějakým koníčkům? Co vás baví ve volném čase? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča



9 komentářů:

  1. Ahoj Sabi, John Wick je super, taky jsem se na to ráda dívala. Volný čas nejraději trávím s DM ♥, nebo odpočinkem u blogu a doma, či na chalupě, kam se zrovinka zítra chystáme. Měj krásný den. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Eri, chalupa zní skvěle, tu jsem vždycky chtěla, ale s vyhlídkou, že budu mít barák by to už časově ani finančně nelícovalo :D resp. přítel se pokaždé když to zmíním úplně orosí.

      Vymazat
  2. Film John Wick nepoznám, ale koncert vyzerá parádne. Ja s priateľom idem na koncert hudby z Pána Prsteňov a už sa neviem dočkať :)

    OdpovědětVymazat
  3. Sabčo, bezva měsíční přehled. Já sbírám už roky čajové přebaly, takže se dost často ve volném čase hrabu v nich nebo si měním nějaké kousky s jinými sběrateli (přece jen všechno si koupit nemůžu :D). A druhý koníček je turistika - ten máme společný s manželem, jenže nám to nějak poslední dobou kulhá (doslova - manžel má problémy s kyčlem a ujde tak max. 5 km, pak už fakt pajdá). Nahradili jsme to četností - 3 výlety za leden. Knížky jsem přečetla taky tři, což je spíš míň (ale Kult byl hodně tlustý...)
    Měj se fajn

    OdpovědětVymazat
  4. Gin s tonicem mám taky moc ráda. Jinak Divokýho Billa moc nemusím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Péťo, 100 lidí 100 chutí já se přiznám, že od Votvíráku 2022 si na nich s přítelem fakt ulítáváme no.

      Vymazat
  5. Panejo, měla jsi nadupaný leden :-) O těch pohledech už jsem taky přemýšlela, ale nakonec jsem se do toho nepustila. Koníček mám blog,který mě drží už od...dá se říct od dětství :-D Spíš si hledám nějako nové, než že bych se vracela :-)

    http://www.jancahala.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Jani, na mě to byl leden vcelku klidný, únor už začne nabírat zase trochu rychlejší tempo :D Jéé to je škoda, že jsi to nezkusila. Mě to hrozně bavilo, ale teď když už je známka na jeden pohled stojí 50 Kč jsem to značně omezila.

      Vymazat
  6. jeeee, Divokýho Billa jsem dřív měla moc ráda :) a postcrossing se mi vždycky líbil, ale nikdy jsem se do toho nepustila oO bavilo by mě ty pohledy posílat i dostávat, ale nějak nevím, co bych pak s nimi dělala :D

    OdpovědětVymazat