Shrnutí měsíce Prosinec 2025 - dámská jízda, Anděl páně, Trautenberk & Tři Sestry, Vánoce...

 Ahoj, vítám vás u posledního měsíčního shrnutí roku 2025 ačkoliv už v novém roce. Úvodním slovem si tedy dovolím popřát všem svým čtenářům a čtenářkám hodně zdraví, (sebe)lásky, nezapomenutelných vzpomínek i pohody do roku 2026.

Po velice náročném a hektickém listopadu jsem si první prosincový víkend nechala volný ač byla akce u kamaráda nezúčastnila jsem se, už jsem cítila že potřebuju být chvíli sama a ne mezi lidmi. Udělala jsem symbolicky cukroví - linecké, perníčky a vosí hnízda. Takhle brzy protože pak cukroví je všude na návštěvách a už by nám tu leželo ladem. Od každého jsem dělala jen jednu dávku těsta, protože Kuba na sladké není a já bych to naopak pak futrovala a bylo by mi těžko. V sobotu tedy Kuba vyrazil pryč a já kromě úklidu především odpočívala a po dlouhé době si otevřela knížku. Za víkend jsem stihla hned 3 tituly a bylo to famózní, takový víkend bych si dala líbil častěji. V týdnu jsem pak v práci stihla jeden čarokrásný západ Slunce a tři dny jsem si vyzkoušela trochu jinou pracovní pozici, tak jsem alespoň tři dny nemlela nonstop pantem. Za to jsem brzy vstávala takže jsem pak už v pátek byla úplně típlá :D 

Po páteční směně jsem vyrazila vyzvednout květiny a hurá na oslavu 40.narozenin tety Ivy. Oslava byla tajná a přichystal jí pro ní strejda Patrik za pomoci jejích kamarádek v Pivovarské restaurace v Čáslavi. Popovídali jsme si s rodinou, pojedli a poměrně brzy jsme vzhledem k únavě materiálu jeli spinkat domů. Sobotu jsem prouklízela večer jsme se po roce sešly v plné sestavě s holkama z party, zavítaly jsme vedle k Vavřinci na večeři a kromě výborného aperolu i jídlo bylo famózní. Já konkrétně měla panenku s fazolovými lusky a rozšlápnutý brambor s česnekovým tvarohem. Pak jsme se přesunuli k nám na dárečky a pár skleniček vína. Ráno jsem dělala moje oblíbené croissanty se slaninou, sýrem a volským okem a salátek.

Pondělí a úterý jsem mimo své náplně práce měla ještě jednání k jednomu projektu a od středy do pátku včetně jsem čerpala dovolenou, abych do konce roku stihla vše vybrat. U nás pracujeme mimo sváteční dny a víkendy pořád takže bylo potřeba si to nějak férově rozložit. Středu jsem věnovala opět odpočinku, chtěla bych si do příštího roku vnést zvyk mít trochu balanc mezi odpočinkem o víkendu a akčními víkendy. Čtvrtek byl naopak velmi nabitý ráno jsem ho započala u kadeřnice barvou a střihem abych byla pod stromečkem kočka. K obědu jsem cestou v BonFoodu nabrala burgery a po O už jsem ťapala na pedikúru ať to máme "od hlavy až k patě". Pak už jsem doma jenom vdechla svačinu a jela jsem k babičce, která mi k Mikuláši nadělila lístek Anděl páně do Karlína. Jirka Korn coby pán Bůh byl senzační a i ostatní podali skvělé výkony, pokud máte rádi filmové zpracování bude se vám líbit i toto a takhle před Vánoci - značka ideál. V pátek jsem pak dopoledne pomáhala s pochůzkami milému a odpoledne jsme s babičkou objeli hřbitovy, abychom na Vánoce vzpomněli i na ty, co už s námi nejsou. 

V sobotu nás čekala letošní poslední akce. Na jaře jak jsme kolaudovali tak jsme již poněkud ve veselém rozpoložení objednali lístky na koncert Trautenberků & Tří sester v O2 aréně. Vyrazili jsme s tetou Monikou a strejdou Petrem. Započali jsme večer U Pecků výbornou Plzní a v mém případě rump steakem. Trautenberci zahájili celý večírek energickou show a na ně navázaly Tři Sestry, my jsme měli lístky na stání u podia tedy jsme vše měli z první ruky ovšem po 4 hodinách už nás právem bolely nohy i záda. 

V neděli jsme po příjezdu domů víceméně odpočívali, já jsem se otočila do Kauflandu pro posledních pár věcí na svátky. Večer jsme vyrazili s rodinou do kina na nového Avatara, což byl docela oříšek. Vzhledem k tomu jak přetížené byly stránky mi to celé několikrát spadlo a nakonec jsem omylem objednala lístky na špatný den. Velice mile mě překvapilo CX oddělení CineStaru odkud mi volali a lístky mi přeložili na správný den. Poprvé jsme vyzkoušeli i poměrně populární Popeyes konkrétně jejich Spicy Chicken Tenders a hranolky s chedarovou omáčkou a jarní cibulkou. Bylo to za mě lepší než KFC ovšem 25 minut jsem na fastfood ještě v životě nečekala. Pondělí a úterý jsem byla ještě v práci a v úterý večer jsme už zahájili Vánoce stejně jako vloni i letos u mamky. Protože poprvé máme Vánoce ve vlastním bydlení tak 24 po obědě jsme si vyměnili dárky mezi sebou a poobědvali jsme tradiční vinnou klobásu s br.kaší. 

Na Štědrý večer jsme jako obvykle šli nahoru k tchýni a tchánovi, kde se schází i babička, švagr se švagrovou, Kuby strejda s rodinou takže je nás opravdu hodně a máme to na Vánoce prostě tak rádi. Na Boží hod jsme byli u Kuby prarodičů - přiznám se, že letos jsem patery Vánoce úplně nedávala a přijdu si unavená úplně stejně jako kdybych byla v práci? Poslední svátek vánoční jsme pak strávili u mé babičky s táty stranou rodiny, kdy babička dělala výbornou kachnu s bramborovým knedlíkem, po všech těch řízkách už změna vážně bodla. A letošní Vánoční pětiboj jsme pak zakončili v domácím prostředí, hostili jsme Chartvátovi a po všech těch typicky českých vánočních pormech jsem se rozhodla uspořádat italský večer s lasagnemi, tiramisu, italským pivem a San Pellegrinem. V neděli už jsem jen odpočívala a opět vařila před krátkým návratem do práce. 

Silvestr si dovolím zahrnout až do následujícího shrnutí, ať tohle mohu vydat právě 31.12. ráno. Doufám, že jste si Vánoce též užili se svými nejbližšími a do nového roku vám přeju hodně zdraví, lásky a nových vzpomínek.

Sabča

 

Shrnutí měsíce Říjen 2025 - 25 dooslavena, svatební zařizování, Rebelové, Špindl, setkání s Haničkou

 Ahoj, vítám vás u říjnového shrnutí. S článkem začínám tentokrát pátého v neděli a zatím říjen nastavuje svoji hezčí stranu, ač o počasí to rozhodně říct nelze. 

Měsíc jsem zahájila týdnem odpolední, kdy do toho začínalo několik uzavírek, díky kterým si cestu do práce ještě prodloužím. Upřímně chápu velmi dobře, jak je infrastruktura důležitá, ale když se různě protínají tři a více uzavírek jen na jedné trase, tak už mi z toho jde hlava kolem. Během jednoho z kancelářských dní jsem poprvé vyzkoušela Saláty Chrudim a jejich Cob III (kuřecí maso, mix salátů, niva, vejce, rajče, avokádo, prosciutto, dresink - Citrónový s medem) a panebože to bylo žrádlo. Akorát teda pro mě je salát k obědu hrozně málo a nezasytí mě na dlouho. V pátek ráno mi přišel nákup z Rohlíku, vstávala jsem brzo abych stihla ještě trochu uklidit a po práci jsem naopak chvátala odvolit a pak chystat občerstvení na sobotní rodinnou oslavu a současně poslední oslavu mých 25.narozenin. 

Proč? Protože v sobotu ráno jsme s mamkou, babičkou a tchýní zamířili do Pardubic do salónu Šaty za hubičku pro svatební šaty. Na fotce můžete vidět šaty které pro svou zdobenou vlečku obsadily druhé místo. Jsou nádherné, ale z hlediska praktičnosti jsem nakonec vybrala jiné bez vlečky. Stavili jsme se na oběd v Globusu, kde jsem pak koupila i zákusky a hurá domů. Rychle jsem nasmažila řízky, ještě poklidila, refreshla si make-up a už jsem vítala první hosty. Tentokrát se sešla Kuby rodina a z mé strany teta Monika s rodinou, no opět byla sranda až do nedělních brzkých ranních hodin. Velice děkuji všem zúčastněným, že si udělali čas a samozřejmě i za jejich blahopřání a dárky. 

V neděli jsem dala dohromady houbové rizoto s vepřovou panenkou a uklízela jsem. V týdnu jsem pak nic moc mimo práce nestíhala jako vždycky a ani fotit jídlo, tedy i další fotky jsou až z víkendových dnů. Páteční večer jsme slavili švagrův svátek a já obdržela už skoro poslední gratulace k narozeninám. Tentokrát jsem se moc nezdržela měla jsem totálně vybitou sociální baterku a viděla jsem se v posteli už co mi skončila směna. Další den jsem dělala kuřecí steaky s teplou nivovou omáčkou a hranolky. Dopoledne jsem poklidila koupelny, po obědě kuchyň a využila jsem toho, že na víkend mi plány odpadly protože jedna návštěva se zrušila a druhá událost se nakonec přesunula na poslední chvíli. Vyrazila jsem tak nakoupit vánoční dekorace, drogerii i jídlo a přijela jsem až večer :D kdy jsme začali koukat na Bunkr pro miliardáře od Alexe Piny. Určitě od něj znáte Papírový dům nebo Viz a Viz. Na závěr víkendu jsem udělala lasagne a jablečný záviny, odpoledne pak měl švagr oslavu svátku s další částí rodiny. Nový týden jsem začala půl dnem volna abych mohla vyzvednout snubní prstýnky ve Vysokém Mýtě a odpoledne jsem si pak skočila ještě na pedikúru.

Zezačátku týdne jsem na sobě už docela pociťovala únavu, ani mi nevadilo, že jsme ve středu měla odpolední místo kolegyně. Díky tomu jsem si přispala ten jeden den a pak už to bylo lepší, nejsem ani ranní ptáče ani noční sova jsem spíš taková přejetá vačice 24/7. Největší investicí mimo svatební zařizování byl notebook, který už jsem potřebovala jako sůl. Poslední jsem si kupovala na začátku střední školy za peníze z brigády, kdy jsem na něj vydělávala celé léto. Vzala jsem zase repasované HP a opět od společnosti GigaComputer mám s nimi dobrou zkušenost. Šla jsem už do klasického velkého rozměru s HD obrazovkou, podsvícenou klávesnici, numerickou klávesnicí a Windows 11 neb 10 právě skončila podpora. Původně jsem si myslela, že na něj budu odkládat několik měsíců, ale jeden měsíc se mi docela vydařil, tak jsem si ho dopřála a šetřit budu moct začít na líbánky nebo na robotický vysavač. V pátek večer jsem byla pozvaná na posezení k příležitost mojí sestřenice Sáry svátku do Kozlovny v Čáslavi. K večeři jsem si dala panenku s liškovou omáčkou a hranolky a marakujovou domácí limonádu neb jsem řídila. 

Mamce k narozeninám, babičce k narozeninám, ségře k svátku a sobě jen tak jsem pořídila lístky do Hudebního divadla Karlín konkrétně na muzikál Rebelové. Tedy jsme odpoledne vyrazily směr Praha na dámskou jízdu a já si díky mimořádné situaci, co už mezi Kolínem a Kutnou Horou trvá několik dní poprvé dala naše hlavní město autem. Ovšem žádné drama to nebylo vzhledem k tomu, že jsme auto nechávaly na Černém Mostě v parkovacím domě a odtud jsme pokračovaly metrem. Na večeři jsme měly rezervaci v Masaryčce na opraveném Masarykově nádraží, kde už jsem jednou byla. Tentokrát jsem z menu zvolila kuřecí supreme se sýrovou omáčkou, mrkví a mačkaným bramborem. Došlo i na dezert v podobě dýňové pana coty s karamelizovanými vlašskými ořechy. Pak jsme se už přesunuly do divadla a letos poprvé musím říct, že byla fakt kos a to jsem měla dlouhé kalhoty. Muzikál byl pěkně zpracovaný z trojice, kterou jsem za poslední tři roky zkusila bych ho dala na druhé místo, prvenství stále drží The Bodyguard. Ještě se letos chystám s babičkou na Anděl Páně také do Karlína, ale to až v prosinci.

Následující víkend jsme s Kubou vyrazili k sousedům do Vařince na večeři a já si zase dala kuřecí prsa s liškovou omáčkou a hranolky :D prostě mi z nabídky přišli nejsypatičtější. V sobotu jsem se opět po roce sešla s Haničkou, tentokrát jsme poobědvaly v lázeňské kavárně v Bohdanči, kde nás překvapilo, že v nabídce mají i pizzu a nebyla vůbec špatná. Dezert jsme vybraly malinový ve skleničce a byl výborný takový svěží a lehký díky té malinové kyselosti. Probraly jsme všechno možné a vyměnily si i nějaké ty dárečky. Neděli jsem strávila s Ivetkou a jejím synkem, protože jí Kuba dělal na počkání na autě parkovací senzory. 

Podzimní prázdniny jsem čerpala další týden ze své dovolené, započala jsem týden úklidem a po dlouhé době kosmetickým ošetřením pleti. Zkoušela jsem poprvé nový salón, který bych ráda začala pravidelně navštěvovat a byla jsem moc spokojená. Proběhla i návštěva hřbitovů vzhledem k nadcházejícím dušičkám a v úterý jsem douklidila zbytek kvartýru abych odjížděla z čistého a vracela se taktéž do čistého víceméně. Za benefitní body z práce jsem si bookla pobyt na tři dny/dvě noci s polopenzí a neomezeným wellness v Orea resortu Horal ve Špindlerově mlýně konkrétně v části Svatý Petr. Pokoj jsem nám vybrala comfort s balkonem a výhledem na kopečky, hned první den jsme odvážně vyrazili do wellness. Pokud sem jedete primárně za wellness tak si vyberte nějaký méně vytížený termín. My jsme měli obecně problém se do wellness vmáčknout a tak jsme ho v obou případech navštívili pouze na chvíli. Upravila jsem se na bufetovou večeři po níž jsme chvíli na sklenkou tlachali v baru. Co se pokoje týče musím pochválit pohodlné matrace a důkladný úklid. Co do hodnocení hotelu tak i personál byl na jedničku -profíci každým coulem a pokud máte děti oceníte i bohatý animační program. 

Na jediný celý den nám počasí zrovna nepřálo a probudili jsme se do deště a  úplně mléčné mlhy. Během snídaně tedy proběhla domluva, že to vezmeme až do Polska do Kamienne Gory na návštěvu projektu Arado. Oficiální popis zní: Podzemní turistická trasa vznikla v bývalém protileteckém krytu, který přímo navazoval na konstrukční kancelář německé firmy Arado Fluegzeukwerek GmbH. Společnosti, která se zabývala konstrukcí a výrobou letadel s proudovým pohonem. Právě tato společnost byla zodpovědná za inovativní konstrukce, jako je Arado Ar 234 nebo legendární Arado E555! Proč si němečtí plánovači vybrali právě Stone Mountain? Jaké tajemství před námi podzemní město skrývá? Byly v Kamenné hoře vyvíjeny zbraně, které mohly změnit průběh druhé světové války? Přijďte odhalit Hitlerovo poslední tajemství! (Zdroj: https://szlakpodziemi.pl/cz/project/12-podzemni-turisticka-trasa-projekt-arado/) Zaparkovali jsme na parkovišti vedle infocentra tedy prakticky dvě minuty chůze od pokladny, která tedy vypadala dosti zavřeně. Vydali jsme se tak do města, že najdeme nějakou hospůdku na oběd. Ovšem to se nám nepodařilo a navíc začalo šíleně pršet a foukat, zmoklí jsme si koupili v Biedronce alespoň housky a něco k nim a pak dali ještě jednu šanci podzemní trase, kam se nám podařilo zakoupit lístky. Na prohlídce jsme byli sami a trvala zhruba 40 minut výklad je v polštině ovšem mají české podklady v deskách a vstupné vychází na dospělého 40 zlotých. V podzemních chodbách se dozvíte místní historické zajímavosti, ale můžete vidět i šifrovací stroj Enigma nebo návrhy letadla, které mělo být schopné včetně náloží doletět až do Ameriky. 

Nad podzemní trasou pak najdete Goru Parkowu park s vystavenými vojenskými zbraněmi a památníkem v rámci naučné stezky. Po cestě zpátky jsme stavěli ještě u dělostřelecké tvrze Stachelberg, ze silnice je totiž vidět pěchotní srub a rozhledna Eliška, které nás zaujali už po cestě do Polska. Nakonec jsme byli překvapeni, že jde o celý komplex propojený naučnou stezkou. Projekt Stachelbergu nebyl nikdy dokončen, ale i tak je k vidění spousta zajímavých exponátů a v samotné tvrzi je pak muzeum, bohužel takhle mimo sezonu jsme měli ve všední den smůlu. Ovšem parkoviště bylo opět zdarma a výhledy a procházka za to stáli. Stezka je navíc protkaná informačními tabulemi s různými historickými fakty a zajímavostmi. Zvládnou jí i méně zdatní turisté a v sezónně tu najdete i občerstvení a toalety mimo muzea, kam je tedy do podzemí přístup jak avizují po asi 186 schodech. 

Večer jsme už po večeři do wellness nešli, nějak nás to vzhledem k obsazenosti netáhlo a raději jsme si nad gin tonicem zahráli lodě a jméno, město....V pátek jsme se stavili po cestě zpátky v Hořicích v trubičkárně jinak jsem po zbytek dne akorát vybalila a jala se dopsat tenhle článek. 

Čeká mě maximálně náročný zbytek roku, na který jsem se snažila v říjnu pozvolna připravit a upřímně i sama sobě si držím pěsti, abych vše zvládla. V listopadu se sice prospím, ale čeká mě spousta směn do večera, tak snad mi to uteče ostatně listopad stejně patří mezi měsíce, které já tuze nerada pro sychravé počasí a tmavé dlouhé večery. A co jste podnikali v říjnu vy? Dejte mi vědět do komentářů :) 

Sabča

Shrnutí měsíce Červen - první letošní vířivky, rodinné oslavy, 4. výročí s Kubou, The Bodyguard

 Ahoj, vítám vás u měsíce června. Zatím jsme na jeho začátku, ale předpokládám, že bude oproti květnu nepatrně klidnější. Resp. určitě nebudeme pořád někde pryč a bude také daleko víc pracovní. 

první letošní vířivka, recenzák z Megaknih, víno s Verčou, Plzeň, MOTD na oslavu, kýta

Začátkem měsíce už bylo krásně a tím pádem nadešel čas vyndat a napustit vířivku. Po dlouhé době jsem přijala i recenzní výtisk z Megaknih a objevila jsem novou skvělou knižní sérii, jejíž dovydání však závisí na úspěchu prvního dílu Šest rudých jeřábů. Já jí přečetla prakticky během jednoho odpoledne, další den už jsem jen dolouskala posledních 50 stránek. V pátek dorazila Verča, která už bydlí na bytě a tak přes týden už není tak v dosahu jako dřív. Daly jsme si spolu víno a příjemně si popovídaly. V sobotu měl pak tchán padesátiny - dělala se kýta, lorna a byla i točená Plzeň. 

dopíjení sudu, pohledy z infomačního centra, vaření, nové nehty, Archies Pardubice výroční večeře 

V neděli se pak dopíjel sud, aby se pivo nezkazilo. Já jsem se zbytku kýty dělala těstoviny se sýrovou omáčkou do práce na pondělí. Po dlouhé době jsem se rozhodla vrátit k postcrossingu, takže jsem posílala další dvě pohlednice. Jednu do Německa a druhou do Běloruska, tak doufám že brzy dorazí a pak začnou chodit pohledy i mně. U Narcose, kterého s přítelem zrovna sledujeme jsem si i udělala nové červené (moje oblíbená barva na nehty) nehty. Ve středu jsme k příležitosti našeho čtvrtého výročí vyrazili na večeři. Rozhodla jsem se, že zkusíme novou restauraci a volba padla na Archies v Pardubicích. Jsou vyhlášení svými steaky, ale nás to bohužel i přes vyšší cenu vůbec nezaujalo. Znovu tam úplně nepotřebujeme ač prostředí i obsluha jsou super. 

Harley ležící spící, pivínko na baráku, pondělní OOTD, pivoňky, po dlouhé době podpatky, reorganizace firemních kuchyněk

Další víkend byl ve znamení práce na baráčku, ale hrozně mě to bavilo. Snad příští rok bychom už mohli na podzim stěhovat do svého, když to dobře půjde. V sobotu dopoledne jsem byla i na rychlém nákupu v Kauflandu, poté co jsem vyzvedla šváru z nemocnice. Konečně někde měly pivoňky, tak jsem si udělala radost a koupila je - voní nádherně. Harley se naštěstí očička postupně lepší, takže na veterinu snad v nejbližší době nebudeme muset. V pondělí jsem odvážně vytáhla po dlouhé době podpatky - černé sandálky na nižším podpatku a teda po tom víkendu to bylo možná až příliš odvážné. Pustila jsem se do obnovy firemních kuchyněk a krom umytí a organizace jsem nakonec dělala i velký nákup nádobí do hlavní kuchyňky, kde pak dělám kafe na školení nebo pro návštěvy. 

Ve čtvrtek jsem byla dělat rozhovor na 30. výročí založení firmy u jednoho z našich klíčových zákazníků, tzn. poprvé jsem jela někam do firmy a ještě navíc sama. Ale dopadlo to dobře, už mám i zpracované materiály k publikaci. V pátek měly Kubovy prarodiče zlatou svatbu, kterou jsme v užším rodinném kruhu oslavili společnou večeří. V sobotu jsem do rána dělala cupcaky, které se mi nakonec nepovedly úplně tak jak bych chtěla. Navečer jsme pak byli u Kuby kolegy posedět u kýty. Také jsem mimo to stihla takový svižný úklid - utřít prach, vyluxovat, vytřít a převléct postel. Poslední dobou zase moc nestíhám ani prát, natož uklízet jak jsme furt v trapu. No tenhle večer jsem taky zjistila, že mi někdo úmyslně vzal auto klíčem. Nechápu, že má někdo potřebu na starým autě přivezeným z Prahy = už tak otlučeným hledat volné místo k tomuto činu. Každopádně při příští příležitosti to bude hlášeno na Policii a už zvažujeme parkování někde jinde nejlíp pod kamerama. Nesktuečný čeho jsou ty lidi dneska schopný. 

Neděle patřila obědu u babičky, přidávám fotku jejího štěňátka Amy. V týdnu byla vlna veder, a to já obvykle moc nezvládám fungovat, nicméně v práci toho bylo dost takže jsem prostě musela. Jsem spíše jarní/podzimní tvor :-D nemám ráda moc teplo ani moc zimu. Taky nám začala jahodová sezóna- knedlíky, džemy, dřeně, jahody se šlehačkou. My máme pár jahodníků i na zahradě takže právě proto. Došlo i na nákup zmrzliny a další vířivkování. Během týdne jsem taky byla po dlouhé době u Markétky na obočí v MH cosmetic studio a taky jsem osvěžila barvu vlasů a udělala si nehty - takový beauty den.V sobotu jsem dělala guláš, aby byl i na neděli a já nemusela vařit furt pryč ač mě v neděli čeká vaření na pondělí do práce....

Theatro resturant, kuřecí supreme steak s grilovanou zeleninou, Hudební divadlo Karlín, cesta domů, Primark 

Sobota totiž pak už patřila dámské jízdě s mojí sestřenicí Sárou, poprvé od střední jsem vyrazila díky ní do divadla. Dostala jsem lístek na divadlo a vlak už předem k narozeninám, a tak jsme vyrazily vlakem do Prahy. Jelikož jsme jeli dostatečně s předstihem omrkli jsme i Primark, kde já pořídila nejen nějaké masky, ale i balení kotníčkových ponožek a nové sluneční brýle - moje staré už jsou odřené, že si tím kazím oči. Tyhle basic kousky tam mají za hubičku, akorát ty lidi a probraný velikosti jsou úmorné.

Pak jsme se přesunuly do restaurace Theatro, která sídlí v Hudebním divadle na Karlíně. Osvěžili jsme se proseccem a povečeřeli jsme před samotným zážitkem. Já měla supreme steak s grilovanou zeleninou a bylo to famózní. Teď už k tomu na, co jsme vyrazili do divadla - nový muzikál The Bodyguard na motivy stejnojmenného filmu. My jsme v obsazení měli Evičku Burešovou v hlavní roli společně s Hynkem Čermákem. Moc se mi to líbilo a ty nádherné prostory. Parádně jsem si psychicky odpočinula. V neděli jsme byli na oběd u babičky Hany takhle podruhé v řadě, protože pak stejně nevíme jak to bude a nebude s časem. 

Plínkový dort, Zelené tričkošatové OOTD, gerbera pro babičku, obrázek od Milušky. 

V týdnu jsem vyráběla šéfovi dárek k narození jeho druhé dcery Aničky, na který se skládáme s kolegy. Šéfova starší dcera mě pak při jedné z návštěv na firmě i nakreslila, přidávám fotku mě v ten den, abyste mě z obrázku lépe poznali :-D. V pátek jsme po práci opět makali a potom měla oslavu Kuby babička a strejda. Pro babičku jsme krom dvířek ke slepicím měli i tuhle krásnou gerberu symbolicky. 

Kdy jste byli naposledy v divadle vy a na čem? Dejte mi vědět do komentářů :-) 

Sabča