Shrnutí měsíce Říjen 2026 - extrakce osmičky, podzim, překvápko pro kamarádku, Dýňový svět

Ahoj,

ještě než zahájím říjen, zakončím září, kdy jsem vás tak trochu odbyla, abych si stihla připravit články předem. V neděli jsem se kromě toho, že jsem vybalila a okamžitě se pustila do praní, věnovala blogu a stejně tak i v pondělí – právě proto, že jsem měla články napsané jen do doby, než přijedu z Řecka. Také se mi vůbec nic nechtělo a psaní mi zrovna šlo hezky od ruky. Na úterý jsem přinesla kolegům do práce medovník, párečky v těstíčku a chipsy opožděně jako narozeninové občerstvení.

A teď už k říjnu... Ve středu jsme si s Deskovkoholiky střihli zase kvíz, tentokrát už v rámci podzimní ligy. V první půlce jsme sice byli marní, ale od třetího kola dál jsme hodně dotahovali, až byl mezi naším druhým a prvním místem dalšího týmu rozdíl pouhého půl bodu. Čtvrtek patřil plánované extrakci zubu moudrosti z dásně. Do Prahy a zpátky mě odvezl Kuba, a ačkoliv jsem měla strach, protože mi v životě nedávali injekci ani netrhali zub, nebylo to tak hrozné, jak jsem očekávala. Že bych si to chtěla v nejbližší době zopakovat, to rozhodně ne-e – nejhorší bylo asi to „dláto“ (nebo jak to popsat), kterým se zub páčil ven. A protože v práci mluvím celý den s lidmi, vyfásla jsem za zoubek od zoubkové víly (čti od pana zubního chirurga) týden neschopenky. Já jsem pacient na dvě věci – kromě toho, že jsem pana zubaře pochválila (neb mi bylo líto, že na zubní chirurgii to asi moc pacientů nedělá, že jo), jsem hnedka osnovala malé úkoly, co bych mohla dělat i v rámci klidového režimu. Kromě průběžného čtení jsem se vrhla do svatebního alba a v pátek se na mě přijela podívat mamka. Přivezla mi domácí brambory, pórek, vajíčka a bábovku (na tu jsem zatím nenašla odvahu) a taky z Egypta tabák do vodnice a ke svátku dárek. Nechyběla ani tekutá strava v podobě pudinků a přesnídávkových kapsiček. Hned jak odjela, udělala jsem si pórkovou polévku a po celodenním přesnídávkovém půstu to bylo jídlo bohů – chybí mi tuhá strava, fňuk.

V sobotu jsem vycházkové odpolední okénko využila k bolestnému – pořídila jsem si ve smíšeném zboží v sousední vesnici podzimní sadbu do truhlíků a na Vinted jsem ulovila šaty a svetřík. Babička mi pomohla s namícháním vhodné zeminy a zasazením kvítek a Kuba mi podle toho, kam jsem mu položila misky, donesl květináče na okna. Dělala jsem jeden na každé okno, takže celkem 3, a nemůžu se na ně vynadívat. Nakombinovala jsem vřesy, chryzantény, drátovce a okrasné kapusty. Od pondělka už jsem začala pomalu jíst i měkčí jídla, ale z těch tekutých musela proběhnout i krupicová kaše. Podařilo se mi přečíst pár knížek a opravdu zamakat na blogu, takže už mám pomalu daný dohromady plán článků na celý říjen a začínám listopad. Čtvrteční kontrola pro mě znamenala i první řízení po Praze, z čehož jsem byla značně nervózní. Abych v tom nebyla sama, jela jsem manželovým autem :D :D :D, a to prosím pěkně v ranní dopravní špičce, takže z cesty na 1 hodinu a 25 minut byly 2 hodiny a 15 minut. Cestou zpátky jsem se odměnila karamelovým latté z MOLky, protože svoje ranní kafe jsem nestihla. Páteční směna na home office utekla jako voda a večer jsme zašli s Kubou odvolit. Ostatně vedle dalších kandidátů kandidoval i tchán a teď už mohu s radostí říct, že vyhrála strana Dejme šanci Ronovu, kde je i náš výborný pan starosta a místostarosta. Při příležitosti voleb byla otevřená i výstavní síň v zrekonstruovaném bývalém Tunelu, se kterým bude do budoucna sousedit i knihovna. Poté jsme poseděli s rodinou při příležitosti švagrových narozenin a návštěvy příbuzných z Prahy.

Po sobotním poledni jsem se pustila do úklidu. Ačkoliv jsem byla na neschopence, snažila jsem se poklidit každý den něco, abych toho pak neměla moc. Na třetí přijely holky – Verunka zařídila tatarák a věci na obložený talíř, já se pustila do topinek a dopředu jsem měla napečený štrúdl. Anetka s Ivetkou si vzaly na starost výzdobu a naštěstí jsme to všechno stihly, než přijela Týna. I tak jsme ji ale chvíli napínaly. Týna slaví 30. narozeniny a další víkend má oficiální oslavu, o to větší šance byla, že naše překvapení nebude čekat. Jako společný dárek jsme vybraly poukaz na wellness (přece jen po třicítce s malým dítkem už nějaký ten relax potřebujete), kytičku pro radost a láhev vína na oslavu. Holky pak už musely vyrazit domů, tak jsme se s Týnou na skok podívaly na LhotkaFest, kde zrovna hrál tchán s kapelou. V neděli dopoledne jsem zjistila, že v souboji Sabča vs. Tramín rozhodně vyhrálo víno, takže jsem odpočívala. Později odpoledne jsem pak udělala zásobovací nákup v Kauflandu – už se mi podařilo téměř dobrat věci z mrazáku i z kredence a potřebovali jsme doma stavy zásob doplnit.

Závěr týdne jsem završila první epizodou letošní Star Dance - úvod se mimochodem točil v zámecké knihovně na Kačině. Hodně mě překvapil Matonoha a skvěle se samozřejmě kouká i na Vojtu Dyka nebo Sáru Sandevu. Směna do šesti mi zase ukrojila většinu všedních dní, ale ve středu jsme stačili dorazit na další Hospodský kvíz a totálně ho projet jak můžete vidět :D. Taky jsem při vyzvedávání balíků po práci stihla moc pěkný západ Slunce a z domácích aktivit pak grilovaný hermelín, sekanou v housce nebo hamburgery či lavender spritz. 

O víkendu měla Týna oficiální oslavu, kam jsme byli zvaní v kostýmech ze seriálů Přátelé - já šla za Chandlera v halloweenském kostýmu k čemuž jsem využila jinak domácí plyšový overal z Lidlu, Týna šla za Rachel a Ivetka dorazila za Janice. Přiznám se, že v pátek jsem šla pozdě spát tak to na mě bylo dost znát, podlehla jsem na Primu seriálové adaptaci prvního dílu knižní série Off Campus v českém překladu jako Na Vejšce. Tentýž víkend jsem to i dokoukala a teď mám samozřejmě na knižním wishlistu celou knižní sérii :D V druhé epizodě Star Dance jsem svým hlasem podpořila hned dva páry - získal si mě tentokrát Tomas Sean Pšenička a Natálie Otáhalová a jako druhý pár Luciana Tomášková a Robin Ondráček. V neděli jsem poprvé od léta vyrazila k babičce na oběd a musím říct, že mě to opravdu zahřálo u srdíčka. Babička dělala nudlovou polévku, řízky se salátem, sekanou s bramborem, chlebíčky a buchtu takže domů jsme všichni odcházeli narvaný jako žok a s výslužkou do krabičky. Kromě toho mi babička i táta přáli ke svátku, taky jsem tam ještě měla nechaný dárek od ségry k narozkám. Babička mi domů nafasovala i nějaké okrasné dýně co vypěstovala. Doufám, že se mi podaří jezdit zase častěji než po 2,5 měsících. 

Další týden mě čekala směna do 7 a hned pondělí jsem zahájila využítím narozeninového dárku od kolegů peelingem, maskou a masáží obličeje. Po cestě do kanceláře jsem se ještě stavila v Gingeru, kde mě cvrnkla do nosu podzimní nabídka a vyzkoušela jsem Pumpkin Spice Latté a sýrový croissant ke snídani. Oni tam to kafe prostě uměj, takže to bylo zase jako pohlazení na duši. Druhý den mě to tam vcuclo zase a ještě že tak protože měly skořicové šneky a ty já nikdy neměla. Nebe v hubě! Taky jsem vynesla nově nabité šaty zn. zdarma z firemního swapu. K jedné večeři padl zbytek polotvarových gyoza knedlíčků, mimochodem doporučuju koupíte je na Rohlíku a je to za chvilku. Ač jsem měla do sedmi stihla jsem Hospodský kvíz jen s drobným zpožděním, tak buď nám nesedí otázky nebo nejsme v kondici - no skončili jsme předposlední a tentokrát se nemůžu vymlouvat, že to bylo těsné neb nebylo. 

Protože jsme na sebe díky 14 dnům směn do večera a dalším okolnostem neměli čas, tak jsem na pátek 

Kubovi slíbila, že si pustíme Interstellar, protože on ho ještě neviděl. Poctivě už taky testuju Podzim na statku kolekci vosků od Kouzelné víly, zejména během homeoffice a večerů. V sobotu jsme se pak domluvili, že po x letech dojdeme vyvenčit Eny a s ní i sebe. Nechápu upřímně jak běžně lidi stíhají chodit na procházky já jsem od rána smíglovala abych si stihla uvařit a uklidit a neměla jsem absolutně šanci stihnout všechno. Každopádně procházka byla fajn - vždycky si slibuju, že se na jaře a na podzim půjdu projít, protože jsou to moje oblíbená období, ale většinou jsme buď pryč nebo mám domácí povinnosti. Enny měla z procházky taky radost a tak jsme vzali rovnou větší okruh, večer se u nás pak stavil Honza s oznámením - tedy nás letos čeká ještě jedna veselka. No a nemohla jsem vynechat další Star Dance, tentokrát mi opravdu spadl kámen ze srdce, že nevypadla Sára přišlo mi, že dostali zbytečně přísné hodnocení od poroty. 

Na předposlední říjnový víkend jsme současně už od léta měli domluvenou návštěvu u Mašínů, po předchozí domluvě jsme se od nich přesunuli na oběd a z něj pak i přes nepříznivé počasí do Dýňového světa. Kdysi jsem tam byla alespoň dvakrát se školou a to tam většinou byli nějaké mateřské školy, ale vyhnuly jsme se víkendovým davům. Tentokrát jsme se davům vyhnuli díky počasí - dost pršelo a foukalo, zkrátka počasí spíš na spaní a chumlání, ale my jsme vzhledem k tomu jak náročné bylo sladit termín nechtěli výlet vzdát. Venkovní aranžmá jsme si teda dle možností a stavu promoknutí, promrznutí případně hladu nejmenší posádky prošli. Kuba vyzkoušel dýňové pivo a já dýňové koblížky a pokoukali jsme se i na zvířátka. 

Poslední říjnový týden pro mě byl díky státnímu svátku o den kratší, opět jsem si zpříjemnila dny v kanclu zastávkou pro kávu v Gingeru, asi to tak nebudu dělat pořád, ale je to hrozně dobrá motivace jak vstát o trochu dřív a mám pak takový méně grumpy začátek dne :D Státní svátek jsem využila k vyřízení dušičkových povinností, navšítvila jsem oba dědečky a každému jsem donesla podzimní aranžmá a svíčku. Odpoledne jsem pak jela k mamce po dlouhé době kromě kávy a tiramisu mi nakonec nandala i oběd a domů jsem samozřejmě dostala štědrou výslužku - domácí brambory, pórek, klobásy, divočinu na mrazák...Večer jsme šli zase na kvíz - naivně jsme doufali, že tentokrát už to bude lepší - ne, nebylo...sháníme sportovce a rostlináře značka spěchá, protože to fakt nejsou naše silné stránky. Po pár měsících čekání mi dorazila zakonzervovaná svatební kytice resp. její část od Květy za sklem - teď už jen vymyslet kam jí umístíme. Koncertem Morčat na útěku jsme završili poměrně pestrý říjen. 

A jak jste se měli v říjnu vy? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča