Kráska na věčnosti | Jaysea Lynn | Knihodojmy

 Ahoj, pomalu ale jistě se s knižními recenzemi dostáváme k říjnovým přečteným kouskům. Září bylo z celého letoška zatím s počtem 5 přečtených knih bezkonkurenčně nejsilnější, a to především díky líbánkám, kde jsem zvládla 4 tituly. 

Anotace: Lily zrovna neskákala radostí, když po smrti dorazila do Posmrtného života. To ovšem ještě netušila, že skutečnost je tam mnohem zběsilejší než všechny její dosavadní fantazie. V kavárně si vystojíte frontu na kafe s nějakým tím božstvem. Duše zde objevují, jak ze smrti udělat nový začátek. Při svých průzkumech komplikovaného světa po smrti Lily záhy zjistí, že nejvíc ji kupodivu přitahuje místo, kterému by se většina lidí nejraději vyhnula: Peklo. To, co tam objeví, převrací na hlavu všechno, co o tomto místě kdy slyšela, a Lily zjistí, že démoni u vstupní brány by potřebovali s dušemi trochu pomoci. A tak Lily, vyzbrojená letitými zkušenostmi ze zákaznického servisu, neváhá a udělá si u brány takové své malé stanoviště.

Díky tomu se seznámí s Belem, pekelným generálem a neuvěřitelně sexy démonem. Mezi nimi to od samého začátku jiskří tak moc, že je jen otázkou času, kdy to bouchne.

A zatím se na pomezí jejich Vesmíru něco děje a hrozí, že přijdou nejen o to, co už znají, ale i to, co by teprve mohlo být. Pokud o to nebudou bojovat jako o život.

Dojmy: Tuhle knížku mi doporučila kolegyně v práci s tím, že by se mi mohla líbit. Přemýšlela jsem, jak by se o ní vlastně rozepsat – má skoro 600 stránek, tak by si pár řádků zasloužila. Začátek byl poměrně svižný: hlavní hrdinka umře a zbytek děje se odehrává v Posmrtném životě, kde se ke svému překvapení dostává do Ráje, a ne do Pekla, jak jí celý život tvrdili. Přesto ji to tam něco táhne, takže se nakonec ujme výpomoci na pekelné bráně. Tím se dostává do hromady situací, kdy si naprosto odporné duše po svém odporném počínání během života ještě stěžují, že jdou do Pekla, a snaží se o celé situaci hádat. Tady se ale Lily, na rozdíl od své předchozí praxe v zákaznickém servisu, může hádat zpátky, nebo jim rovnou jednu ubalit. Vzhledem k tomu, že do Pekla se nikdo nehrne, natož aby tam pomáhal, se velice rychle spřátelí s kdekým – od démonů přes několik božstev až po svého parťáka z hraní Invaze Bela.

Zdroj: https://pin.it/JbMtRD7Fz

Knížka patří mezi terapeutické – otevírá témata ztráty blízkých, zármutku, vyhoření i hledání vlastní identity, validuje emoce a realisticky vykresluje dlouhodobost práce s traumatem. Kromě toho vývoj postav často spočívá v nastavování hranic a odpouštění sobě samému. Mně osobně tam ale toho uvažování nad traumaty v každém vyznání lásky přišlo už příliš a co mi připomínalo Zvoníka u Matky Boží, byly neustálé sáhodlouhé popisy všeho. Knížka by šla v pohodě zredukovat o 200 stránek, aniž byste přišli o cokoliv zásadního. Mnohdy jsem některé pasáže jen proletěla očima, zda v nich nebude něco podstatného, kvůli čemuž jsem se čas od času nudila a knížku odkládala. S Peklem si na druhou stranu autorka fakt vyhrála a hlavním hrdinům budete – ať chcete, nebo ne – celou dobu fandit v jejich osobních i společných zájmech. Celkově jsem hodnotila 3/5 - jendá se o autorky prvotinu a plně věřím, že se v druhém díle více zacílí na pár vybraných témat než takhle široký kaleidoskop všeho od neméně komplikovaných xy světů trestu a různých typů ráje. 

Četli jste už někdy o posmrtném životě? Věříte, že se duše mohou reinkarnovat? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča