Líbánky na Krétě - hotel, tipy na výlety

 Ahoj, no a je to tady poslední článek z řeckého spamu. Tentokrát si to zhodnotíme tak nějak jako celek včetně hotelu. Abych to uvedla pro mě a Kubu to kromě líbánek byla vůbec první týdenní dovolená jenom ve dvou a taktéž první dovolená u moře. Předtím Kuba budoval podnikání, pak barák - ten furt není hotovej a najednou už se šetřilo na svatbu...

Na doporučení Haničky, která zde byla už tuším 2x, jsme zvolili hotel Solimar White Pearl v Kolymbari na Krétě. Původně jsem se chtěla zajímat o Španělsko, abych byla upřímná, ale současně jsem se chtěla vejít do nějakého rozumného budgetu a dalšími požadavky bylo – all inclusive, adults only s již zahrnutými lehátky na pláži v ceně, ideálně menší hotel než mega resort. Tohle všechno hotel splňuje, jsou to 4* s poměrně slušným hodnocením. My jsme konkrétně využili nabídky cestovní kanceláře Čedok – já jsem uplatnila část benefitů z práce a zbytek už jsme vzali ze svatebních darů. 

Resort sestává z 8 patrových domečků umístěných v zahradě, čímž se dost eliminuje rušení se mezi jednotlivými pokoji. Pokud vyloženě někdo neprocházel kolem dveří, tak jsme o ostatních návštěvnících téměř nevěděli. V bezprostředním sousedství se až přes soukromý pozemek a tenisové kurty nachází Euphoria resort, jinak hotel sousedí s opuštěným Arionem. Díky konceptu adults only je to ideální kombinace, pokud chcete klid a neposlouchat věčně nějaké pokřikování a křepčení dětí nebo hlasitou muziku. U bazénu je pak restaurace a nahoře večerní bar, venku je pak ještě plážový bar, otevřený přes den v případě přívětivého počasí. My jsme si vybrali už takhle pozdně zářijový termín (20.-27.9.) a některé dny už to, nebudu lhát, bylo na hraně. Moře už na mě bylo studenější, stejně tak bazén – ovšem já celkově nejsem moc koupací člověk, takže mi to nijak výrazně nevadilo. 

Pokoj byl tak akorát velký – já úplně nejsem fanouškem prosklených koupelen, ale přijde mi to teď poměrně rozšířené. Nevím, kdo s tím začal, ale tutově má speciální místo v pekle, páč to prostě není ani hezký, ani praktický, a však sakra ani levný, a nechcete být v balkonovém vyhnanství :D Matrace byly velmi pohodlné a k dispozici byly i různé polštáře a různé úrovně osvětlení pokoje. Oproti posteli byla TV s možností přístupu k Netflixu po přihlášení a v uličce pak ještě otevřená skříň. Ocenila jsem prostor, kam jsem si mohla věci přehledně vybalit. A vůbec nejvíc jsem byla ráda, že jsme měli balkon. 

Co se hodnocení samotného all inclusive týče, tak asi takový standard, bych řekla. Byla to moje teprve druhá zkušenost s all inclusive – ovšem já to neberu jako stigma typu budu zavřená na hotelu, abych neutratila jinde, protože tady to mám přece už zaplacené. Míchané nápoje chutnaly všechny dost podobně – nejvíc jsem si oblíbila Bora Bora a Apple Spice. V rámci jídla já mám hrozně ráda, jak tady člověk má ready tu zeleninu a ovoce a jí to daleko víc než doma. V rámci teplé nabídky byl vždy kotlík každý den s jinou polévkou, bohatý výběr jednotlivých druhů ovoce a zeleniny, ale i salátů na salátovém baru, denně různé druhy masa i příloh, a kdyby náhodou jste si přeci jen nevybrali, těstoviny s různými omáčkami jsou vždy bezpečná volba pro každého picky eatera. K pití bylo v restauraci v nabídce pivo, červené a bílé (stolní, velmi stolní) víno (takové to, jak zkusíte první den, přejede vás husina a that's it, a přesto to někteří hosté pijou) a výběr z postmix limonád a džusů a samozřejmě perlivá a neperlivá voda. Výběrově pestré byly i snídaně a obsluha byla svižná a usměvavá. Každé ráno jsme prohodili pár slov s naší paní pokojskou, ta byla báječná. 

Hotel se nachází na okraji Kolimbari, kam po pláži během 10–15 minutek dojdete. Jde o klidnou rybářskou vesničku, na promenádě tam najdete několik taveren, kaváren, rybí restauraci nebo možnost si pronajmout loď či zarezervovat nějaký výlet lodí či potápění. My jsme na doporučení pana delegáta vyrazili na pivo Charma do Peinakothiki, rodinné restaurace, kam jsme pak v jednom z následujících dní zavítali i na pizzu. Velmi pohostinní lidé a příjemná atmosféra s tradiční řeckou hudbou a kuchyní včetně čerstvých ryb – my ani jeden ryby nejíme, takže jsme nedokázali docenit. Pivo bylo ovšem z těch řeckých fakt dobré v porovnání s ostatními a pizza, ač to není typicky řecká kuchyně, byla taky moc dobrá. 

Když popojdete ještě kousek dál od přístavu, v kopci narazíte na klášter Panny Marie Gonijské – zvenčí můžete obdivovat daňky, koníky, prasátko a na nádvoří pak i želvičky nebo andulky. Klášter je stále aktivní, je tedy s tím při vypravování počítat, nebo si lze na místě zapůjčit šátek zdarma. Vstupné je 4 € za osobu a otevřeno mají do 19 hodin, tedy je možné si zakoupit vstup naposledy zhruba v 18 hodin. Dnešní budova kláštera byla postavena mezi lety 1618–1634 na místě předchozího svatostánku ze 13. století. Klášter hrál klíčovou roli v odboji proti osmanské nadvládě i proti německé okupaci během 2. světové války. Kromě krásných exteriérů jsme zavítali i do prostor výstavy pobyzantských ikon s uměním Konstantinose Kontarinise a různých dalších historických předmětů.

Závěr dovolené nám pak zpestřil sobotní gala večer, kdy je servírovaná 6 chodová večeře s místním vínem a živou hudbou. 

Tartaletka s tatarskou omáčkou (ostatní rybí lidi měli i lososem)

Krémová dýňová polévka se zázvorem

Na tenko krájený round beef s majonézou, kapary a konfitovanými rajčaty

Zelený salát se sušeným ovocem a ovocnou vinaigretou

Vepřová panenka s výpekovou omáčkou a restovanou zeleninou

Pavlova 

Poloha hotelu je ideální i pro spoustu výletů mimo klášter, který jsme si popsali dnes jsme navštívili Elafonisi beach – článek zde, nebo Preveli beach či jezero Kournas – článek zde, a pokud nechcete něco celodenního, stojí za to zajít do Terra Creta – článek zde.

Přes cestovku se dalo jet případně i na Balos beach (stejně jako na Elafonisi tam najdete růžový písek), do soutěsky Samaria (16km celodenní pěší túra), případně na vzdálenější, ale populární Santorini, což byl i nejdražší nabízený výlet. Na GetYourGuide pak seženete mimo jeep safari i čtyřkolky nebo buggyny, pokud jste spíše na ten adrenalin. Zamluvit lze i nejrůznější výlety lodí od rybaření přes potápění k delším trajektovým trasám. Na vlastní pěst se lze vydat třeba autobusem do Chanie; jezdí ze zastávky před hotelem každých 30 minut a samotná Chania není daleko, 30–40 minut cesty. Najdete tam dle slov Patrika, našeho delegáta, krásné, takřka italské uličky a přístav se spoustou taveren, gyrosáren a obchůdků. V obchůdcích jsou zde ceny přívětivější, protože si obchody navzájem konkurují. 

Ve finále zejména pro výlety bylo počasí naprosto ideální a dešti jsme se s trochou toho štěstí úspěšně vyhýbali. Ano, mohlo být krapet tepleji, ale až na pár vyjímek nebyla vyloženě zima teplejší dny nabídly 27°C studenější pak okolo 24°C. Jsem ráda, že se mi podařilo naředit odpočinek a poznávání ostrova i když toho poznávání bylo spíše 60%. Krétu vám na budget friendly dovolenou jak pro pár tak pro rodinu můžu vřele doporučit. 

Tak co kam jste letos na letní případně trochu pozdnější dovolenou zavítali vy? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča