Hrádek u Nechanic - knížecí sídlo Harrachů

 Ahoj, vítám vás u dalšího výletního článku ještě tedy ze závěru letních prázdnin. Tentokrát jsem kromě mamky vyvezla ještě mladší ségru. K návštěvě jsme využili vstup zdarma 30. srpna a opět jsem koukala po něčem, co nebude úplně daleko, ale zároveň jsme tam ještě nebyli. 

Hrádek u Nechanic leží 11,5 km od Hradce Králové, ale obvykle (minimálně od nás) je rychlejší cesta přes Přelouč, ta je tedy nyní uzavřená. Vzhledem k velikosti, nebo spíš maličkosti obce Hrádek, je pro návštěvníky určeno centrální parkoviště přímo pod zámeckým areálem za 40 Kč na celý den pro osobní auto. Není potřeba se obávat, že byste se nevešli – krásně jsme zaparkovali, přestože to musel být rozhodně vytíženější den s ohledem na vstup zdarma. K samotnému zámku je to pak krátká procházka lipovou alejí do mírného kopečka a zvenčí se jedná o takový menší zámeček, uvnitř vás však možná podobně jako nás hodně překvapí. Můžete ho znát například z pohádky Princ a Večernice, Anička s lískovými oříšky, Elixír a Halíbela nebo z Fišpánských jablíček.

My jsme si z nabízených prohlídek vybrali I. Lesk a sláva Harrachů, v nabídce byl tentýž den i  II. Osobní život šlechty. Jedná se o jeden z nejmladších zámků u nás. Přestože historicky zde stála tvrz, zámek byl vystavěn jako reprezentativní sídlo Harrachů a byli jediným šlechtickým rodem, který tento objekt vlastnil. Vystavěn byl ve stylu tzv. tudorské gotiky na základě jednoho nerealizovaného projektu, který upravil Karel Fischer. Prohlídka nás nejprve zavedla do Rytířského salonu pojmenovaného dle několika kompletních rytířských zbrojí, které zdobí kouty a krb místnosti. Samotná místnost má i zajímavě řešený světlík a už v tu chvíli jsme byli v úžasu.

Neméně impozantní pak byl i sál, další salonky nebo zámecká knihovna s poměrně netypickou sbírkou anomálií v obrazech, zřejmě určenou k výukovým účelům. Na to, že se jednalo o knížecí rodinu, je sbírka historických předmětů opravdu rozsáhlá a z interiérů až přechází zrak. Během prohlídky jsme měli jako průvodkyni takovou mladičkou slečnu, ale vyprávěla svůj přednes se zápalem a skvěle pracovala s hlasem. Musím říct, že jsme se ani chvíli nenudili, a přestože každých 15 minut odcházela prohlídka, nemělo to vůbec vliv na náš celkový zážitek. Zakončili jsme v zámecké kapli a vyjdete prakticky u zámecké kavárny Anny z Harrachu, tu jsme tentokrát vynechali, neb jsme už měli rezervaci jinde. 

Netypické a nápadité jsou i suvenýry v malé prodejně vedle veřejných toalet. Kubovi jsem domů přivezla hadřík na brýle s obrázkem zámku, tradičně na lednici magnetku a mamce jsem vzala špunt na víno s obrázkem zámku.

Rezervaci jsme měli v poměrně nedávno otevřeném Botanica Coffee v Přelouči. Kavárnu najdete po ruce hned za supermarketem Penny a pohodlně se dá zaparkovat u radnice, je to nějakých 200–300 metrů chůze. Bohužel takhle v neděli k večeru už byla nabídka dost omezená a trochu nás zklamalo, že nebylo v nabídce i něco slaného. Vybrala jsem si Míša dort, levandulovou limonádu a cappuccino – bohužel dort, přestože kousek stál ke stovce, nebyl vůbec dobrý, ani já, ani mamka jsme dort nedojedly. Káva a limonáda byly ovšem výborné a ségra si bohužel nevybrala, té tam právě chybělo něco slaného spíše na zahnání hladu, tak jsme pak navštívily nedalekou pizzerii pro čtvrtku do ruky ke svačině. Znovu bych do kavárny asi nepotřebovala, mám asi větší oblíbence. 

Zámek naopak musím pochválit hodně a jeho návštěvu můžu vřele doporučit pokud budete poblíž. 

Sabča