Shrnutí měsíce Červenec 2026 - Budapešť, Hudba na vinicích, Streetfood v Čáslavi, Hudba na dlani

 Ahoj, vítám vás u červencového měsíčního shrnutí. Polovina roku se nám přehoupla jako nic, tak plnou parou vpřed do té druhé, že? 

První červencový víkend jsem zahájila účastí na obřadu kamarádky Týny, kam vyrazila i Verča a Ivetka, s nimiž se čas od času scházíme. Dresscode byla světle modrá, vytáhla jsem tedy Dolly & Dotty šaty po dlouhé době a vyrazila směr svatební sál Na Dubině nedaleko Kutné Hory. Týně to moc slušelo a bylo vidět, že oba dva novomanželé jsou do sebe bláznivě zamilovaní a šťastní po boku toho druhého. Po obřadu jsme se s holkami stavily na oběd v restauraci Na Pašince na Kaňku, jedná se o vítěze Souboje restaurací. Bohužel panenku, která se v souboji objevila, měli poslední, tedy jsem ji přenechala dál a zkusila steak s bylinkovým máslem. Neb Ivet nejelo auto, čekala nás ještě návštěva benzínky pro startovací kabely, následně jsme společnými silami auto nejen vytlačily z parkovacího místa, ale i nastartovaly. Po návratu domů jsem se dala do balení tašky na náš malý city break.

Protože během svatebního shonu jsme si příliš neodpočinuli, vyrazili jsme s Kubou do Budapešti a využili k tomu díky červencovým svátkům prodloužený víkend. Fyzický odpočinek příliš neproběhl, neb jsme chtěli z nové země a města vidět co nejvíce, ale hlava si odpočinula neskutečně. Budapešti jsem věnovala dva články – den první zde a den druhý zde. 

Páteční večer po krátké dovolené jsem vyrazila s holkami na večeři, abychom se neviděly jen v rámci – co si budeme povídat – hektických svateb, ale opravdu jsme si sedly a pokecaly. Dávala jsem si krkovici a bohužel nebyla vůbec dobrá. Nechápu, že kuchaři dali vařit z tak šíleně prorostlého masa. Já samozřejmě chápu, že krkovice je prorostlá, ale tady jste vyloženě většinu času žvýkali jenom tuk. Bohužel tentokrát se to nepovedlo. V sobotu jsem pak uklidila a dojela na velký povýplatový nákup; to si vždycky koupím i takové ty věci, na které mám prostě jenom chuť. K večeři jsem si udělala kuřecí steak ze zbytků masa od oběda, grilovanou zeleninu a dva Aperoly. Úspěšně jsem se pustila do dalšího dílu Skleněného trůnu, ač na něj zase nemám tolik času, kolik bych chtěla. Další týden jsem měla do šesti a mimo práci a vaření jsem pak ve středu ještě stihla Hospodský kvíz, ale přiznám se, tenhle týden jsem byla docela dost unavená a podrážděná. Jednalo se tedy o speciál Letem světem na téma cestování a poměrně dost zeměpisu. Nechápu, jak jsme mohli skončit první, protože to byl absolutní provar :D Po celotýdenní směně do šesti jsem v pátek byla úplně v útlumu, a tak jsem se ke Kubovi na pivo s přáteli nepřidala a zvolila jsem raději pizzu a film. Na HBO mě mezi novinkami zaujal Dracula: Příběh lásky a pak jsem ještě stihla půlku Bouřlivých výšin, než mě dohnala únava. 

V sobotu dopoledne nám přivezli ze svatebnin písek tak jsem nakládala a kluci vozili, děláme cestu přes zahradu místo betonů z roku nebreč děláme postupně užší dlážděnou cestičku. Kromě položení kostek to obnáší i nějaké výkopovky a už nám zbývá poslední úsek konečně. K obědu jsem dělala kuřecí steaky s nivovou omáčkou a hranolky a přišel mi nákup z Rohlíku. Pak jsem si za odměnu dokoukala Bouřlivé výšiny a pustila jsem se do alespoň rychlého úklidu koupelny a kuchyně. Upřímně jsem se v sobotu moc necítila ve své kůži, měla jsme takovou lehčí úzkost řekněme. Šla jsem se pak chystat na Hudbu na vinicích, dostala jsem k Ježíškovi lístek od tety Moniky s rodinou. Vyrazila i moje mamka a tak náš tam vezl mamky přítel a zpátky Kuba tedy jsme si spolu mohli dát vínko. Koncert Adama Ďuricy se odehrával ve dvoře kláštěra sv. Voršily, kde též sídlí Vinné sklepy Kutná Hora. Líbilo se mi jak měli areál vyřešený na takovém kopečku bylo jídlo a pití se stolky, dole u stání pak po každé straně další stánky a ani kapacitně to nebylo nijak přeplněné. My jsme začali polosuchým cuvéé Kaplička a v tom jsme pak jeli celý večer, v rámci občerstvení jsme zkusili chleba se škvarkovou pomazánkou nebo sýrovou mísu. 

V týdnu jsem mimojiné dělala třeba lagnoše, rajskou s masovými kuličkami a nebo rozlítané špízy či řízky se salátem. Díky tomu, že jsem ještě zaskakovala za kolegyni, tak jsem měla její směny čiliže jsem končila v krásných 15:30 to běžně u mé pozice vůbec není. Využila jsem tak čas na čtení, výrobu pivního dortu Kubovi nebo na nákup na víkend už ve čtvrtek a podařilo se mi po hrozně dlouhý době ulovit kuřecí v akci. Na druhou stranu vstávání v 5 ráno jsem si odvykla a musím říct, že si mu jen tak nepřivyknu takže jsem musela navýšit přísun kofeinu. V pátek večer jsem dočetla Královnu stínů a šla jsem zase brzy spát, protože i o víkendu mě čekal časný ranní budíček. Vstávali jsme na veteran burzu do Chotusic, kam se snažíme 1x za rok vyrazit. Jsou to takové bleší trhy bych řekla s poměrně velkým zastoupením dílů na různé staré auta a motorky. Já si tentokrát nic nekoupila, ovšem vynahradila jsem si to v Čáslavi na streetfood festivalu. Měli jsme to defakto po cestě a přidali se tam k nám i Honza s Klaudií. Já si dávala Plněnou  brambora s trhaným vepřovým (Máslo, cheddar, mozzarella, trhané vepřové ramínko, papriková salsa, dip) jakožto hlavní chod a Emmičky Lívanečky jako dezert. Z nápojů jsem vyzkoušela u pivovar Klenot grepové nealko, u Počernického pivovaru Radler z meruňkové limonády a jejich piva a v poslední řadě u Emmičky Lívanečků domácí passionfruit limonádu. 

Po příjezdu jsem se pustila do příprav občerstvení na nedělní oslavu - dělala jsem dort dle receptu na řezy od Těhotného kuchaře podle jahodových řezů z Café na Výsluní. Já ještě v té originální jahodové verzi nedělala ani jednou, ale s lesním ovocem je to taky výborný. Slané jsem dělala pizza šneky a na gril jsem nakládala zeleninu. Pak jsem si dala rychlou sprchu a pádili jsme u nás na náměstí na Hudbu na dlani, tu každoročně pořádá Kuby strejda a hraje tam Kuby táta a letos tam hrál i Honzy táta, tak jsme je vyrazili podpořit. V neděli jsme jeli od jara poprvé na oběd k babičce Haně a odtud jsme chvátali domů na oslavu Jakubů a tety Káti a protože se stavili mamka s přítelem, jenž má narozky 28.07. tak jsme mu popřáli taky. Oslava v neděli se může zdát trochu zvláštní, ale jsme všichni dost časově vytížení. No a protože už tchán zjistil, že ta další mourovatá kočka na zahradě není naše Harley tak to můžu říct. Máme novou kočičku resp. kocourka, během toho co jsme byli v Budapešti se k nám zatoulal v totálně zuboženém stavu Davidson (nebo taky Křovík) a švagrová s babičkou mu dali napapat. Protože úplně neprospíval objednala jsem je na veterinu, že ho budeme mít napůl. Jakožto nejspíš zimní kocourek měl chudák sotva kilo a je kost a kůže, někdo ho zřejmě vyhodil u kravína, že tam mu dají nažrat. Vzhledem k tomu, že byl začervený tak neudržel pořádně ani to jídlo a nejspíš byla začervená už i jeho maminka když ho čekala, když přišel točil se furt doleva. Z pozorování bysme odhadli, že je nejspíš slepý.

Já už zbytek měsíce strávím v práci v kanclu, ale určitě se na vás budu zase těšit u srpnového shrnutí. Srpen by měl být o něco poklidnější, tak uvidíme. Na líbánky jako takové se chystáme až ke konci září takže v létě moc dovolené nemám, ale  v srpnu budu mít 3 dny, tak třeba i podniknut nějaký výlet v okolí. Jak jste si zatím užili červenec vy? Dejte mi vědět do komentářů :)