Shrnutí měsíce Leden 2026 - Silvestr, divadlo s babičkami, dámská jízda

 Ahoj, vítám vás u prvního letošního shrnutí měsíce. Přiznám se, že leden je můj asi úplně nejméně oblíbený měsíc naprosto každého roku. První půlku měsíce čekáte na výplatu, venku je pořád tma a hnusně a pokud máte na svátky alespoň nějaký volno, tak se pak celý leden snažíte dostat zpátky do normálního režimu. 

Na Silvestra jsme byli s kamarády a vzhledem k tomu, že Pája bydlí sakra daleko, tak jsme tam rovnou i spali. Kuba dospával Silvestra ještě druhý den a co si budeme ponocování na Silvestra už našemu neexistujícímu spánkovému režimu dalo absolutní tečku. Já si vzala volno i 2.ledna protože byly dostupné kapacity a pak už jsem vstávala do návratu do práce na budíka abych chodila i víc normálně spát. V neděli jsem vymrskla domácí bramborové knedlíky plněné uzeným, sklidila jsem vánoční výzdobu a vycídila dům. V pondělí už mě čekal návrat do práce - co si budeme bolelo to, a protože jsem poslední týdny měla vždycky nějaký den volno, tak mi těch pět směn po sobě přišlo trochu nekonečných :D Lakovací okénko otevírám s Catrice a odstínem Bloody Mary To Go po sakra dlouhé době bez laku na nehty.

Páteční večer jsem narazila na Netflixu na Vlny tedy výběr filmu byl jasný, dokonce jsem si i pobrečela. V sobotu jsem vyrazila na velký nákup doplnit zásoby zejména masa a suchých trvanlivých potravin, dále pak nějaké čerstvé zeleniny a ovoce či surovin na konkrétní recepty. Byla šílená vánice takže Kuba mi auto odhrabal před domem, ovšem než jsem stihla v supermarketu nakoupit už mělo zase bílou čepici. Večer jsme vyrazily využít ještě jeden můj sváteční poukaz, a to sice na degustační menu do Yobi Food Pardubice. Přiznám se, že jsme to trochu hledali restaurace se nachází v části hotelu Labe natočené právě k nákupnímu centru Palác. Restaurace je poměrně rozlehlá a bohužel ještě dřív soudruzi neuměli ty prosklený parády dělat i efektivně takže v tuhých mrazech se to tam už příliš nestíhá vytopit. Teď už k jídlu - jako předkrm jsme zvolily gyoza knedlíčky plněné vepřovým masem a ty byly moc dobré křupavé a skvěle k nim ta sweet chilli omáčka ladila. Miso polévku jsme naopak ani jeden nezvládli, nějak jsme oba čekali něco jiného a fakt se to nedalo. Hlavní chod potom padl s volbou na pečenou kachnu s yobi omáčkou a tenkými rýžovými nudlemi. Kachna s omáčkou byla v pohodě, ale už jsem měla lepší, nudle takto suché bokem mi nevyhovovaly vůbec a špatně se mi to tak jedlo. Kuba měl jako dezert smažený ananas a já zmrzlinový pohár, to bylo oboje v pořádku. Možná jsme přes asijskou oba rozmazlení a už prostě máme svou oblíbenou, ale Yobi nám nesedlo, minimálně  bych příště asi šla do vlastního výběru a ne degustačního menu. Dále jsem pak do práce mně i Kubovi vařila, ale jeden den mi to nevyšlo a po dlouhé době jsem zase zkusila salát z Saláty Chrudim - tentokrát na doporučení šéfové Fall Caesar, kde kromě standardních surovin je navíc hruška a brusinky a musím říct, že to ty chutě krásně zjemňuje. Kromě pracovních povinností jsme tenhle týden taky kompletně předělávaly naše pojistky a celkový přístup k některým položkám v rámci financí, do toho se nám blíží svatba takže je potřeba už pomalu začít alespoň tahat k cíli co nejvíc položek. 

V sobotu ráno jsem dojela vybrat si poukaz od Ježíška a sáhla jsem po kuchařce od Romana Vaňka, prakticky celou sobotu jsem uklízela - vypalovala jsem troubu, čistila odpady, prala, čistila jsem myčku, pračku a sušičku, ale stejně jsem tak nějak nestihla co jsem chtěla. Neděli dopoledne mi přivezli nákup z Rohlíku a zavítali jsme na oběd k babičce Haně teda já jsem zavítala, drahý zůstal s kocovinou v posteli. Odpoledne jsem pak vařila - moravského vrabce s domácími chlupatými knedlíky, špenátem a zelím to se vcelku povedlo a pak česnečku z vývaru z uzených žeber. Tím kdyby solily silnice tak není žádná ledovka vám říkám to už znovu zkoušet nebudu. Přelakovala jsem nehty na fialkovou Lilac Vibes od essence a v pondělí po práci jsem vyrazila letos poprvé na kosmetiku do přestěhovaného Animara ateliéru. Babičkám jsem k Vánocům nadělila lístky do divadla a v Čáslavi je divadlo zpravidla v týdnu vyjímkou to nebylo ani nyní s představením Hodiny s Ritou. Musím říct, že i přes poměrně jednoduchou příběhovou linku a pouze dvě postavy, kdy celá hra je v podstatě tvořena jejich špičkováním a dialogy jsem se ani chvíli nenudila. Kateřina Marie Fialová je v roli Rity úplně výborná a role jí sedí jako prdel na hrnec. Tento týden mimo kosmetiky a čtvrtečního divadla jsem si taky brala nějaké přesčasy a v práci jsem tak nějak nestíhala po ní už vůbec ne. Přiznám se, že v pátek jsem už byla sakra ráda, že začíná víkend a došlo na pár meltdownů, kdy jsem pochybovala o vlastní příčetnosti. 

Frank je světem unavený univerzitní profesor, který ztratil vášeň pro výuku, občas dokonce chodí před studenty v podroušeném stavu. Prostořeká kadeřnice Rita touží změnit od základů svůj život, vymanit se z všedních stereotypů svého prostředí, a proto se přihlásí k dálkovému studiu literatury. Její setkání s Frankem se zpočátku jeví jako střet dvou naprosto odlišných světů… Jak odlišné jsou? A kolik jsme ochotni zaplatit za sebeúctu? Vtipná a moudrá komedie Willyho Russella nabízí mnohem víc než odpovědi na tyto otázky.

Osoby a obsazení

Rita: Kateřina Marie Fialová

Frank: Vasil Fridrich

K obědu jsem tentokrát dělala srbské rizoto a mimo to ještě banánové muffiny s čokoládou. Předtím jsem stihla ještě převléct cejchy, dát prát a udělat koupelnu, ale po obědě jsem už nic moc kromě nádobí, myčky a sušičky obsloužit nestihla. Šla jsem se pak nachystat na dámskou jízdu tentokrát v podobě večeře v Hotelu Grand v Čáslavi ještě předtím než bude kamarádka mít další přírůstek do rodiny. Dala jsem si farmářský sýr s grilovanou zeleninou a protože jsem byla ještě taková neuspokojená v rámci hladu tak jsem si dala ještě domácí paštiku z husích jater to vše doprovozeno Rozverným vínem z vinařství Hrabal a výbornou společností. Další víkendový oběd hrál prim maďarský guláš podle Romana Vaňka se kterým jsem se placatila asi tři hodiny, vzdáleně mi připomíná lornu co dělává tchán, ale opravdu vzdáleně. Pak jsem se ještě dala do luxování a prachu po čemž jsem před návštěvou Káti, která mi bude dělat na svatbu dort a nějaké sladké sumírovala právě, co bych v rámci dortu a sweet baru vlastně chtěla a co budu delegovat na rodinu a známé a s čím případně oslovit ji. Taky jsem doťukla představu ohledně květin a poslala je dotčené osobě aby věděla, co jí čeká a nemine :D

Rýsujeme s VoKuRkem i únorové Šibřinky - já vyrobila plakát a vstupenky a zařídila elektronickou část tomboly. Musím říct, že vzpomenout si jak se ve Wordu dělá korespondence mi dalo zabrat a musela pomoct AI. Tu jsem pak dále užila i na návrhy květinové výzdoby a poradila si s tím náramně holka jedna mazaná. Přestože jsem doufala, že následující týden bude méně náročný než předchozí tak to se úplně nestalo. Ráda bych tedy napsala něco k závěru ledna, ale kromě práce jsem jen jedla, spala a před spaním si pouštěla epizodu až dvě seriály. Zmákla jsem v týdnu i domácí lasagne s těma je totiž hned každá strast snazší. 

Upřímně doufám, že bude únor milosrdnějším společníkem než leden, kdy jsem otestovala hned několik svých limitů. V únoru nás taky čekají všechny plesy letošní sezóny a hned dvoje 18.narozeniny v rodině. A jak jste do nového roku odstartovali vy? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča