Ahoj, vítám vás u předposledního shrnutí měsíce a posledního, co bude vydané ještě v roce 2025. Letos to za mě hrozně uteklo a skutečně mi přijde, že čím je člověk starší tím více mu to utíká. Tímhle tempem si udělám za 15 let ráno kafe a bum půjdu spát :D.
Kdy jindy si dát lak Brick or treat v krásné cihlové barvě než na přelomu Haloweenu a dušiček, takže jsem si ho po dlouhé době lákla ač jinak mě barva příliš nebaví. V neděli jsem po roce a čtvrt zavítala do kina, konkrétně jsme využili levné neděle a vyrazili do Pardubic do znovuotevřeného Grandu, kde je i CineStar, který se znovuotevřením má i Botique Cinema (sály s menším počtem velkoprostorových sedaček se stolečky). Mile nás kromě fakt pohodlných prostorných sedaček a stolečků překvapilo i občerstvení, které je větší, lepší a levnější než v konkurenčním Cinema City. Z programu jsem vybrala Boží úlet a za mě to byl takový správný feel-good rodinný film, předčilo to má očekávání. Během dne jsem dělala svíčkovou, Kuba se zmínil, že už jsem jí dlouho nevařila. No zase jsem se přesvědčila proč - protože to trvá sakra dlouho a je to jídlo se kterým zatím dost bojuju, ale s každým pokusem je to řekněme lepší. Po návratu z kina jsem si ještě dala vanu a šla se psychicky i spánkově připravit na návrat do práce po dovče.
V týdnu jsem pak kromě práce nic nestíhala, ale snažila jsem se alespoň uvařit - na menu byly třeba holanďáky s br.kaší, buřty na pivě nebo třeba borůvkové knedlíky ty nám tedy koupila tchýně nejsou to žádné homemade, ale když máte odpolední tak vám menší cukrový rauš bodne.
V pátek jsme se odměnili slaninovou pizzou a koukali jsme na Podfukáře, chceme jít na ten nový díl, co má jít do kin tak jsme potřebovali znovu vidět díl první a i našemu překvapení poprvé vidět díl druhý. Mysleli jsme, že jsme ho dávno viděli...Sobota "padla" na Pirátský karneval s VoKuRKem kterého zúčastnilo snad rekordní množství dětí, já tentokrát "odpočívala" u vstupu. Karneval je jediná z akcí pro děti, co konáme která má zpoplatněný vstup, všechny ostatní jsou zadarmo případně s dobrovolným vstupným. Já si hrozně cením toho kolik nových dětí a rodičů naše akce letos začalo navštěvovat. Doma už jsem pomalu ale jistě nahodila Vánoce tedy alespoň mimo stromeček na ten přijde čas až v prosinci. Výzdobu mám zatím úplně základní, ale tak každý rok člověk pořídí něco a moje jsou to první Vánoce ve vlastním "doma". Týden jsme završili obědem u babičky Hany, kde jsme byli naposledy v létě. Podávala se výborná knedlíčková polévka, svíčková a nepečený dort. Díky babičce mám k vaření tak dobrý vztah právě u ní je nejvíc vidět, že jídlo opravdu spojuje a láska prochází žaludkem. Též jsem o tři ubrusy z toho jeden set ubrusů bohatší do své výbavy. Chtěla jsem právě nějaký sváteční ubrus, ale ceny ubrusů co by velikostně šly na můj stůl mě odradily, tak jsme zalovily v rodinných zásobách a mám krásné mým strejdou ručně vyšívané ubrusy, ale i jeden bílý hladký s jemným vzorkem. Ráda takhle recykluju věci v rodině, co už nemají využití.
I následující týden jsem měla odpolední, tak jsem se snažila držet ob den před směnou uvařit, taky jsem hodně vyřizovala vyzvedávání dárků k Vánocům. Týden jsem měla o den kratší, díky předem plánované dovolené na návštěvu sklípku v Dolních Dunajovicích se známými. Sice jsme se před cestou posilnili obědem, ale přeci jen je to štreka a za tmy a mlhy káva bodne. Na kávu a něco sladkého k ní jsme zastavili ve Velké Bíteši v Kreative Café - já měla flat white a příjemně svěží, lehký malinový větrník. Večeře byla formou obložených mís už společně s popíjením vína, my letos zase zahájili degustací kvůli výběru vín na svatbu. V sobotu jsme si přispali a pak jsme s tetou a strejdou vyrazili na zážitkovou exkurzi do nedalekého Sonnentoru, kde v Čejkovicích vyrábí porcované čaje.
Vstupné vyjde na dospělou osobu pouhých 150 Kč a kromě zajímavé exkurze, díky níž nahlédnete od historie až k výrobě a působivého zpracování expozice, obdržíte na památku i pár sáčků čaje. Najdete tu i podnikovou prodejnu a kavárničku, kde si můžete vychutnat a nakoupit jejich produkty. Vidíte třeba ten strop na fotce? To je sto tisíc čajových sáčků, hustý že?
Vyhládlo nám a na pozdní oběd jsme se rozšoupli v restauraci Na Pekárně ve Velkých Bílovicích. Polévku jsem měla vývar s knedlíčky, ale Kuba se strejdou měli kyselicu a prý byla výborná. Hlavní chod jsem pak ochutnala panenku s pepřovou omáčkou a zapečenými brambory a jako sladkou tečku jsme si s Kubou dali napůl fondán s mangovým sorbetem. Po příjezdu jsme si museli chvíli natáhnout bříška než jsme se přesunuli do sklípku ke grilování a ovínění. V neděli nás čekal odjezd domů se zastávkou v Brně pro nějaké díly na auto a to je co? Ano, správně příležitost pro občerstvovací zastávku. Pivovarská restaurace Moravia, kde kromě piv Lucky Bastard a Moravia seženete i něco dobrého k snědku. Piva jsme brali domů na košt a k obědu padla volba na burger s hranolky - nebyl vůbec špatný a husí hody prý též nezklamaly :D
Další týden jsem zahájila úklidem a vařením, víc jsem navařila než uklidila - domácí knedlíky plněné uzeným nebo třeba houbová omáčka. Ještě že tak čekaly mě nějaké ty přesčasy a tentokrát už směna místo do sedmi, do šesti hodin. A za přesčasy jsem se odměnila kebabem, ještě že nemám výživového poradce asi by ze mě zešedivěl.
Kino po dlouhé době mě natolik oslovilo, že jsme v listopadu zašli ještě na Podfukáře 3 opět do Boutique cinema sálu s gaučíkem a stolečkem - já už fakt nechci chodit do kina jinak. V sobotu jsem pomohla mamce nachystat oslavu a následně jsme pořádně zapily a protancovaly mamky 45. narozeniny. Její kamarádky jí navíc připravily krásné taneční překvapení a kreativní dárečky. Bylo to moc fajn, já mamce kromě dárku přivezla i kytičku. V neděli jsem si přispala a odpoledne jsme mazali na další oslavu Kuby babičky narozenin a svátku Kateřin v tchýniné části rodiny - Kateřiny a Jakubové zkrátka neskutečně frčí :D Měla jsem trochu nervy, že kdy jako uklidím a už jsem dlouho pořádný úklid nedělala, bohužel ani tento víkend na to nedošlo.
Další pracovní týden jsem si opět trochu zkrátila, ve čtvrtek jsem šla dřív abych odvezla Harley na očkování za což mě ještě na veterině škrábla na krku potvora jedna mourovaná. Pátek dopoledne jsem se stavila vyzvednout kytičku pro Sáru a popřát kolegům v bývalé práci poklidné svátky a šťastný nový rok. Po obědě (dělala jsem rajskou s masovými kuličkami a kolínka) mě čekala po dlouhé době návštěva u Monty, kde jsem byla naposledy v létě...Kromě toho, že jsme pokecali jsem tak dostala i dárky k narozeninám, svátku i Vánocům a Monty ode mě k Vánocům. Zkrátka jak se říká čas je proti nám, většinově jsme pak v kontaktu přes sociální sítě. Doma jsem se převlékla a hodila trochu do gala na pracovní vánoční večírek, který jsme měli v restauraci Western na Chrudimce v americkém country stylu, kde mmj. dělají i burgery. Nevím zda to bylo tím., že toho měli hodně, ale můj mi vůbec nechutnal maso bylo hrozně vysušené a tuhé. Každý jsme přinesli dárek do 100 Kč a pak jsme o ně hráli, já si přinesla sněhulákovou svíčku a malé pralinky Lindt. Kromě jídla a dárků jsme i pořádně pokecali když na to byl čas.
Další den jsem uklízela a po obědě přišel Kuba, že kdy budeme zdobit stromeček. No a jakožto správný milovník Vánoc jsem řekla, že klidně hned :D a tak mi stromeček Kuba vyndal z krabice a připravil na zdobení a já už jen namotala světýlka a věšela jednotlivé baňky. První Vánoce ve vlastním bydlení je pro mě důležitý okamžik, na který jsem se léta těšila. Vyrazily jsme si projít místní vánoční trhy a já si dala i svařák u stánku Kavárny Staré časy, kde ho za mě mají každoročně nejlepší. Rozsvícení jsme tentokrát vynechali neb jsme jeli na oslavu sestřenky 25.narozenin do Čáslavi do Hotelu Grand na náměstí. A aby toho slavení nebylo málo v neděli jsme vyrazili na oběd k babičce a z obědu k tchýni popřát jí k svátku. Střípky z neděle 30.11. si dovolím tak vložit až do dalšího článku, abych tento stačila včas nachystat k vydání.
Letos jsme v listopadu opravdu nezaháleli podle fotek to vypadá, že jsme snad jenom jedli :D, ale i práce bylo dost. Teď už se ale nemůžu dočkat adventního času a Vánoc. A co vy? Už jste ve Vánoční náladě nebo tyhle svátky nemusíte? Dejte mi vědět do komentářů :)
Sabča
.png)
.png)


.png)


Sabčo, do vánoční nálady jsem se ještě nestihla pořádně naladit, ale jinak mám Vánoce docela ráda. Ty jsi měla listopad správně akční. Tak ať se povede i prosinec.
OdpovědětVymazatAhoj Sabi, pořádně nabitý měsíc jsi měla. Já zatím vánoční náladu vůbec nemám, ještě jsem nedělala ani výzdobu, ale o víkendu chci pect cukroví, tak snad to vyjde. To kino v Grandu mě taky láká, ač jsme dosud chodili do Cinema. Měj se hezky a užívej si adventu 🙂
OdpovědětVymazat