Shrnutí měsíce Červen 2025 - Imagine Dragons, konečno teplo, poslední kolaudace, PohoFest

 Ahoj, vítám vás u shrnutí měsíce, kterým zakončíme první polovinu letošního roku. Pořád nemůžu uvěřit, že letošek tak utíká a ač to říkám neustále nikdy mi ty měsíce neplynuly tak rychle jako v r. 2025.

Popravdě začínám shrnutí psát dvanáctého a už teď absolutně nemám šajn, co jsem dělala první týden v červnu mimo víkend a chození do práce. Ponaučení pro příště, že skutečně musím psát průběžně alespoň jednou týdně...Před víkendem jsem si každopádně dělala nehty a lakovací okénko otvírá Avon s odstínem blablabla. V pátek jsme koukali na Virální legendy od Kovyho nad skleničkou vína a neuvěřitelně jsme se nasmáli. V sobotu jsem pak tradičně uklízela a k obědu jsem "spíchla" kančí guláš, abych se konečně začala zbavovat zvěřiny, která se mi nakupila v mrazáku s kančím je to nejsnazší to je za mě ze zvěřiny úplně nejlepší. Večer jsme vyrazili na oslavu Kuby dědy a v neděli už jsem jen odpočívala a četla si. Pondělí = moje první dovolená v této práci, dopoledne jsem využila k návštěvě pedikúry ať mám nožky připravené na první hezké počasí. Využila jsem zaplaceného parkovného a nahlédla po roce zase do butiku Bugy, kde bych se letos chtěla na podzim pořídit další z jejich kousků. 

Odpoledne už může některým být jasné z předchozích článků patřilo koncertu Imagine Dragons, kam jsem si lístek nadělila vloni k narozeninám ode mě pro mě. Zahráli všechny moje oblíbené písničky a některé písničky naživo mají ještě daleko větší energii než kdekoliv jinde. Rozhodně se jedná z mého pohledu o core memory zážitek, na Dracích jsem vyrostla a provázeli mě v životě spoustou veselých i smutných situací. Po výplatě jsem se jala další části věcí na svatbu a objednala jsem tiskoviny - oznámení, program, pozvání ke svatebnímu stolu. Návrhy jsem si dělala sama v Canvě a tisk mě vyšel na necelých 600 Kč, k tomu tmavě modré obálky za dalších cca 500 Kč ze ZuzaDesign a ještě mi dorazí věci na pečetě, kterými bych ráda dozdobila obálky. V porovnání s cenou od profíka jsem ušetřila spoustu peněz a s výsledkem jsem velice spokojená. Lakovací okénko pokračuje mým nejnovějším Avon lakem v něžně růžovém odstínu Couture Rose, který je zatím i favoritem pro svatební nehty. Nemám zatím v plánu nějaké gelovky nebo tak neb mi cokoliv přesahující prst překáží a necítím se v tom dobře. Na poslední kolaudaci jsem v pátek konečně využila koláčovou formu od Ježíška a upekla jahodový koláč s drobenkou, už jsem měla celé tři kousky a moc mi chutná. 

V sobotu jsem pak vařila a uklízela, abych měla připraveno na večer. Nepodařilo se mi uklidit vše dle představ, ale kolaudace se moc vydařila. Dorazila za námi teta Monika s Petrem a Sofií a kromě koláče jsme pak využili prvních letních dní a vytáhli gril. Nad sklenkou vína či pánové piva jsme probrali všechno možné a nemožné a končili jsme až za brzkých ranních hodin při tanci na italský popík. Taky jsme si společně naplánovali letos ještě jednu akci, ač zcela spontánně tak se moc těšíme. Jako dáreček do nového bydlení jsme rozbalili poukaz na Matějovského a já už prohlížím jaký motiv by nám zkrášlil ložnici, tuhle značku mám velice ráda a za dárek jsme moc vděční a především za výbornou společnost. Neděli jsme tak nějak z poloviny prospali, tenhle víkend jsem po dlouhé době neměla ani jeden den budíka a bylo báječné si prostě jen tak přispat. Odpoledne jsem sjela umýt a vyluxovat auto ať ho mám na léto hezky čisté a ne jako pojízdnou skládku. Dorazily první tropické teploty a k nim u nás patří i vířivka, tak už konečně můžu říct, že letní sezona může být prohlášena za zahájenou. 

Další pátek jsme měli s částí našeho týmu grilování u jedné kolegyně na zahrádce, postarala se o nás teda náramně ještě druhý den jsem byla úplně nacpaná a taky jsme skvěle pokecaly s holkama a nejen o práci. Sobotu jsem celou strávila doma potřebovala jsem udělat důkladný úklid, uvařit, vyprat - ve zkratce hodit tady zase všechno do pucu. Večer jsem nám dojela pro burgery do BonFood a díky tomu jsem taky zastavila na svojí první letošní točenou a vyhrála to klasika vanilka/čokoláda. Aby nám trochu slehlo a Enny se tolik nestýskalo po páníčcích kteří byli ve Španělsku, tak jsme jí vzali na procházku. V neděli jsme byli na obědě u babičky Hany (popřát tátovi a bráchovi ke svátku) odkud jsme se nějakým zázrakem dovalili úplně přecpaní domů a já jsem povzbuzena knížkou od babičky o zavařování chtěla udělat třešňovou marmeládu, dopadlo to tak že 80% třešní bylo červavých takže marmeláda se nekonala. Na rozdíl od soboty, kdy jsem uklízela jsem si udělala neděli pohodovou a vyvalila jsem se k vířivce, kde jsem si pak četla při čekání až se vířivka vypustí abych jí mohla vyčistit. V týdnu došlo i na pizzu tentokrát žampionovou, po práci a jednom náročnějším dni skutečně bodla, už nevím moc co vařit jak je vedro, tak bych nejradši jedla jen věci z grilu. Navíc nám nad naší sekcí v openspacu vyflusla klimatizace, teď když to píšu tak vzhledem k nadcházejícím 34-35°C, co hlásí příští týden hodně doufám, že už povalí. 

Poslední červnový víkend jsme začali oslavou svátku mamky přítele na jejich nově vybetonované terase, nezdržovali jsme se nějak dlouho neb nás v sobotu čekalo brzké vstávání. V květnu se nám podařilo Škodovku vytáhnout na Veselý Kopec a v červnu jsme jí vzali po dvouleté pauze zase na sraz, tentokrát na PohoFest v Přepychách u Opočna. Chtěli jsme vyzkoušet něco jiného než Doksy a PohoFest je nám hned po Doksech nejvíc známý, a tak jsme vyrazili - Kuba se teda nechal trochu přemlouvat neb má neustále hodně práce. Nakonec jsme oba byli rádi, že jsme jeli v létě nám to letos časově nevychází takže většinu věcí máme každý zvlášť. Po příjezdu jsme si prošli celý areál a okoukli vystavené exponáty a následně jsme zamířili pozorovat u vstupu probíhající slalom, po kterém nám vyhládlo a šli jsme se posilnit na oběd burgery ze stánku. Oběd a to úmorné horko = byly jsme asi hodinu, hodinu a půl po jídle fakt unavení a zralí si jít lehnout, ale pak jsme to hecli že počkáme ještě alespoň na sprinty, když už jsme vážili cestu. Kuba obhlížel Funky, nějaká by se mu do sbírky velice líbily a já pokecala s jedním majitelem Fabie v tuningu neb jsem se potřebovala poptat na mračítka, co bych též chtěla dávat na auto, v kombíku se jich tolik upravených nevidí. Teď menší porovnání Doksy vs. PohoFest. Na PohoFest jezdí sice méně aut než na Doksy, ale za to spíše starší a vymazlenější kousky. O moc lepší nám tu přišla organizace, kterou pořadatel zvládal s klidem a každý věděl - co, kde, kdy, jak...Program nás taky bavil více ačkoliv jsme se byli jenom podívat. Na druhou stranu areál je na pláni vedle fotbalového hřiště = v tomto parnu se nemáte kam schovat do stínu a tím, že jsem zaznamenala jen jeden stánek s jídlem a dvě sekce s posezením  si moc nedokážu představit jak to zvládají ve špičkách když my jsme měli číslo 237  nebo tak nějak a to jsme rozhodně nepřijížděli jako poslední. My jsme teda na jídlo ani pití nijak zvlášť nečekali a sedět jsme měli vždycky kde, takže to je spíš takové teoretické. Každopádně věřím, že jsme se neúčastnili naposledy :) Po cestě zpátky jsme přibrzdili u zahradnictví Kuby babičce k svátku pro kytičku, kterou jsme darovali v neděli během rodinné sešlosti na zahradě v posezení. Sobotu večer jsme vyhřátí z celého dne na srazu hned skočili do vířivky, hodily grilovací tyčky na oheň a pak jsme jen na dva drinky okoukli vrcholící slavnosti 30 let mažoretek. Tentokrát jsem si uklízení, vaření a praní nechala vzhledem k plánům na neděli - dělala jsem knedlíky plněné uzeným a meruňkový koláč s drobenkou. 

Co v tomhle parnu nejraději obědváte nebo večeříte vy? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča