Interview s Radkem z Doors To New Worlds

Ahoj, jo po nějaké době mě konečně někdo zaujal a je tu váš nejoblíbenější formát tedy interview. Dneska už je zase neděle a chce se mi plakat pokaždé, když vidím na mobilu toho budíka ( 04:50) . Nemluvím už moc a zbytečně ? :D Začínáme ........
1) Sice jsi téměř nejznámější český bookbloger, ale i tak bych tě poprosila, aby jsi se představil té menšině, co tě nezná

- Tak určitě bych netvrdil, že jsem nejznámější český bookbloger, ač mě ten titul vážně potěšil! 😀. Každopádně se jmenuji Radek a už druhým rokem bloguji o knihách. Konkrétně se zaměřuji na Young Adult, případně New Adult literaturu a na mém blogu se pravidelně snažím českým čtenářům říct, co za to podle mě stojí a co ne. Skoro jako každý jiný knižní bloger, ale až na to, že já sám se snažím vyhledávat knihy, které nejsou úplným brakem. Tento žánr je často spojovaný s příšernými knihami, nemajíc ani trochu té literární kvality a hloubky, ale já si myslím, že jen třeba se dobře dívat.

2) Kdy jsi přečetl svou první knihu a která to byla ?

- Nevím. Nemám sebemenší tušení, co byla moje první knížka. Asi jsem listoval nějakými dětskými edukativními skvosty, co mě měly naučit abecedu, ale konkrétní titul fakt neřeknu. Nepamatuji si. 😀

3) Máš nějakou oblíbenou klasiku, kterou by si podle tebe měl přečíst každý ? A proč by si jí měl přečíst ?

- Přiznám se, že ke klasice se pomalu dostávám. Styděl bych se kdybych nic nečetl, jakože četl, ale je třeba být ve věci co dělám konstruktivní a flexibilní, takže ano k pár titulům jsem se dostal, ale nebylo jich moc. Zmíním knížku, která není zas tak úplně klasikou, ale podle mě to skvěle ukazuje naprosté vyhlazení toho, co člověka tvoří, a to je sice knížka My děti ze stanice ZOO. Tahle kniha byla velmi těžká na čtení. S dvacítkou stránek té knihy jsem strávil i hodinu, ale stálo to za to. Bylo to hutné, bolestivé, palčivé a smutné a popisuje to skutečnost a věc, o které by měl vědět každý. Protože i přesto, že je knížka staršího data, je to více než aktuální téma.



4) Myslíš si, že je lepší číst knihu v originále nebo v překladu ? Z jakých důvodů ?

Definitivně je lepší číst knížku v originále. Logicky, vynikne tam více styl psaní autora, překlad může být špatný, odfláknutý nebo třeba překladatel nemusí pochopit záměr autora a může stylizovat věty podle sebe, nesprávně. Samozřejmě ale chápu, že to není pro každého možné. Ne každý má schopnosti, aby si přečetl knížku v angličtině. Já taky nepřečtu všechny knížky v angličtině, ani náhodou ne, a ač jsem zmínil jen negativa překladu, v Česku je spousta úžasných překladatelů, kteří knihu přeloží fantasticky. Celkově myslím, že záleží i na titulu, nicméně originálu se nic nedokáže vyrovnat, jen tak dokáže čtenář plně pochopit, co a jak se snaží autor říct.



5) Koukala jsem, že poslední dobou děláš dost rozhovorů. Dělal už někdo rozhovor i s tebou ? Baví tě víc zpovídat nebo být zpovídán ?

Dobrá otázka. Ano, kromě Mati z blogu Svet Knih jsem aktuálně dělal rozhovor ještě se Siri Pettersenovou, autorkou Odinova dítěte, a Rutou Sepetysovou, autorkou V šedých tónech a Potrhaných křídel. Se mnou rozhovor dělala Marky z Books are my life v rámci jednoho vánočního projektu a bylo to moc fajn. Ve výsledku mě určitě více baví rozhovory dělat, což ale vysvětlím. Je prima sdělovat svůj názor a odpovídat na rozhovor, je to také pocta, že si mě někdo k rozhovoru vybral, nicméně když komunikuji s autory knih, které mě tak ovlivnily, definitivně mě baví rozhovory spíš tvořit. Ti autoři jsou totiž tak neskutečně milí a vděční, byť za jednoho čtenáře, a mají tak úžasné záměry, že zvolit jinak prostě nemůžu. Komunikace s nimi mě naplňuje obrovskou satisfakcí, protože jsou to obvykle vážně úžasní lidé. 🙂

6) U které knížky ti naposledy ukápla slzička ?


Nebrečím při knihách, ale když autor vyjádří absolutní rozklad lidské osobnosti, člověka, který ale i přese všechno má stále naději a nato tomu ten autor dá dobrý konec, vyobrazí dobře emoce a správně vylíčí ostatní charaktery, tak jo. A to je případ V šedých tónech od Ruty Sepetys, což je knížka, která mě absolutně zničila.


7)Které z filmových zpracování knihy máš nejraději ?

Miluju filmový zpracování knížek! Nejsem ten typ, co by tvrdil, že knížka vždy lepší. Není. Režisér filmu a autor předlohy jsou dva rozdílní lidé a je třeba pochopit, že každý ten příběh vnímá jinak. Filmoví tvůrci převádí písmena na plátno a to je vážně těžký úkol. Nicméně řeknu Černobílý svět, což je zároveň i můj nejoblíbenější film. Podle mě předčil i tu knihu. O dost. Krátce se jedná o příběh ze šedesátek, z prostředí, kde se náš svět dělil na bílý a černý, a film (i kniha) zpracovává téma rasismu, utlačování a xenofobie. Ve filmu je kromě skvěle stylizovaných šedesátek spousta dokonalých herců, a hlavně je to snímek, o kterém nevíte jak skončíte. Absolutně se to vymyká šablonám třeba podobných filmů. A je to neobyčejně inspirující.

8 ) Chtěl by jsi knihy pouze číst nebo je i psát ?

Čtu hezky, píšu špatně. Jasně, že bych chtěl knížky i psát, ale nepřijde mi to moc pravděpodobný, jedinou věc, kterou aktuálně píšu je moje parodie na fanfikce Já, Superfangril, kde si dělám srandu z aktuálních perliček s Harrym Stylesem, Justinem Bieberem, ale taky z dnešní společnosti. 😀


Doors To New Worlds



Radkovi děkuji za rozhovor a doufám, že Vás taky tak zaujal jako mě.
Sabča

Komentáře

Oblíbené příspěvky