Dopisy, které nikdo nečetl | Iona Greyová | knihodojmy

Ahoj, všichni wooow Sabinka zase začala číst, aplaus. No, poděkujte spíš Sáře, která mě k narozeninám obdarovala touhle knížkou, protože to je právě to, co přerušilo mou knižní kocovinu. Mám napsanej mega velkej odstavec ohledně děje, ale spoilerovat nechci, to mám jen tak pro sebe. Já celkově moc nespoilerovat neumím, když jde o děj, ale co si budeme občas to zkazí i anotace (např. u pentalogie Květy z půdy).

Anotace: Píše se rok 1943 a v nálety zničeném Londýně se setkávají dva mladí lidé: nešťastně vdaná Stella a pilot amerického letectva Dan. Ve dnech, kdy si nikdo není jistý tím, co bude zítra, se do sebe bezhlavě zamilují. Chvíle, kdy spolu mohou být šťastní, však trvají jen krátce. Dan odchází bojovat, ale slibuje, že se pro Stellu po válce vrátí. O sedmdesát let později vhazuje Dan do schránky poslední dopis. Jeden z mnoha, který Stelle poslal na adresu místa, kde spolu měli po válce začít žít, a na které mu nikdy neodpověděla. Otevírá ho však Jess, mladá dívka, která v opuštěném domě hledá úkryt před svým násilnickým přítelem. Když si přečte Danovy nádherné dopisy, rozhodne se, že se ho pokusí vyhledat a pomůže mu jeho ztracenou lásku najít… 

Mé pocity: Tolik něhy a krásy v jedné knize. Pláču, jako malá holka, jako ta nejmenší holčička na světě. Londýn, druhá světová a oproti tomu rok 2011, jakožto druhá časová rovina. Proležela jsem s touto knihou celou neděli (1.10.2017) a dostalo mě to. Z tohohle láska úplně dýchá a která žena by proboha nemilovala Dana. Celá ta atmosféra vás do sebe úplně vtáhne a už prostě nebudete moct přestat číst. A to jsem si vždycky říkala, že válečné romány jsou klišé, jako třeba růže a tak, jenže tohle klišé na rozdíl od růží asi začnu více vyhledávat. Zase jedna z nich, kdy jsem pochodovala po pokoji a ječela: Ne, teď nemůžeš umřít nebo Ne, oni musej bejt spolu, to není fér. Nebo v leže s hlavou z postele (což ok není úplně vhodné pro dlouhodobější čtení) jsem opěvovala, jak je to strašně krásný a panebože, panebože ( a to se prej nemá používat jméno boží nadarmo, za to skončím v pekle, protože to dělám téměř pořád 😂😂😂. Ani nevím zdali jsem ráda, že jsem to dočetla nebo ne, mám sto chutí vrátit se na první stránku a číst znova. Bude sakra pokračování ??? Asi ne, co ? 😌

Čestné místo v první polici a té nejvrchnější z mé knihovny, abych na ní dobře viděla a naprosto zaslouženě..... Rozhodně 5 hvězdiček z 5....
🌟🌟🌟🌟🌟

Písnička, která mi ke knize sedí a poslouchala jsem jí při čtení >>> You Are My Sunshine

S láskou, Sabbi