Černooké Zuzany | Julia Heaberlin | knihodojmy

Ahoj všichni, dneska zase knížky. Bože, fakt mi přijde, že mám knižní kocovinu a ne z téhle knížky, proto tolik nečtu, protože se málo do čeho dokážu poslední dobou opravdu ponořit. Mám takovej dojem, že mi za ty dva měsíce vždycky totálně zakrní mozek, už aby byla škola.

Anotace:Píše se rok 1995. Šestnáctiletá Tessie Cartwright, zdravá, šťastná, mladá hvězda školního týmu, je v blízkosti svého domova ve Fort Worth unesena. O více než 30 hodin později je nalezena zraněná, zbitá a částečně zahrabaná v hrobě na poli, které je pokryto kobercem z květin, známých jako černooké Zuzany. Není tam sama, v hrobě je nalezna další mrtvá studentka a kosti dalších dvou obětí. Senzacechtiví novináři oběti nazvou právě podle oněch květin, které na hrobě rostou. Jedinou z černookých Zuzan je i Tessie – jediná dívka, která přežila. Tak začíná brilantně koncipovaný a mistrně napsaný thriller Julie Heaberlin je o boji jediné křehké dívky proti všemocnému zlu. Tessiin příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách, jež se navzájem prolínají a po kapitolách střídají. Pohled do minulosti se točí kolem soudu s Terrellem Goodwinem, mužem, jenž je díky jejímu svědectví obviněn z únosů a vražd, současný děj se odehrává v době, kdy je Tessie 34 let, a tváří v tvář musí čelit Goodwinovi i svým pochybnostem, zda její tehdejší svědectví bylo pravdivé.Kapitoly vyprávěné dospívající Tessie se zaměřují na její sezení s psychiatrem. Dívka trvá na tom, že útočníka na vlastní oči nikdy neviděla a pamatuje si jen chvíle, kdy se napůl pohřbená musela dívat do tváře jiné mrtvé dívky. Státní zástupci však doufají, že by psychiatr mohl z její paměti dostat i další vzpomínky, které by mohly podezřelého usvědčit. Tessie však sezení u lékaře bojkotuje a odmítne se podrobit i hypnóze. Co asi skrývá?

Můj názor: Čekala jsem, kdy se začne něco dít a ono.....nic. Prostě tomuhle totálně chybí jakákoliv akce a napětí. Pokud jste na psychologický věci, tak dejme tomu, ale za mě ne. Nepřijde mi, že bych pochopila, proč se snažíme zachránit vraha, který tam není čtenáři zrovna přiblížen, takže nastává takový ten WTF moment. Správně, nedočetla jsem to....Celé jsem to naprosto nepochopila, dokonce i ty postavy mi připadaly praštěný. Nevím, proč kolem toho bylo takové haló. Jediné s čím jsem spokojena je tady grafické zpracování a tohle má být literatura, ne něco co si vystavím na polici, protože je to hezký, to má mít nějakej obsah, nějakej co mě sakra chytne a sednu si z toho na prdel, ne tohle plytký nic. A Tessa jako hlavní "hrdinka" ? Teď si půjčím výraz jedné paní z databáze knih: Málem mi  z ní praskla cévka. Obrovská propagace pro knihu, která nemá obsahovou hodnotu, nechápu, stejně jako jsem to nepochopila u Dívky ve vlaku.Nikdy se nedopátráte pravého příběhu té noci a jak to celé probíhalo, zato se vám asi stokrát připomene, že z toho má osoba trauma... 

S láskou, Sabbi