Jak stvořit dívku | Caitlin Moranová | knižní recenze

Ahoj všichni, ačkoliv mám pocit, že mi asi brzo praskne hlava, tak píšu tuhle recenzi. Bože, taky Vás ubíjí tohle dementní počasí ?  Zakažte někdo zimu, prosím. 

Anotace: Co byste dělali, kdybyste během dospívání zjistili, že to, co vás rodiče naučili, prostě nestačí?
Píše se rok 1990. Čtrnáctiletá Johanna Morriganová si v místní televizi utrhla tak příšernou ostudu, že se rozhodla, že nemá žádný důvod být dál Johannou. A tak si vymyslí identitu Dolly Wildeové — hubaté gotické hrdinky a sexuální průzkumnice se zálibou v alkoholu! Zachrání svou chudou bohémskou rodinu tím, že se stane spisovatelkou — podobně jako Jo v románu Malé ženy nebo sestry Brönteovy —, ale bez té části o umírání v mladém věku.
V šestnácti kouří cigarety, opíjí se a pracuje pro hudební magazín. Píše pornografické dopisy rockovým hvězdám, má všechny druhy sexu se všemi druhy mužů a pitvá hudební skupiny ve svých recenzích o šesti stech a méně slovech.

Ale co se stane, když si Johanna uvědomí, že její Dolly má jednu fatální chybu? Stačí krabice plná nahrávek, stěna plná plakátů a hlava plná paperbacků k tomu, aby se dala stvořit dívka?

Můj názor: Moranová, já chci víc ! Sakra tohle mě smetlo, jak náklaďák v sto kilometrové rychlosti. Konečně young adults knížka, která není jen o tom, jak si slečna nedokonalá najde pana dokonalého a žijou spolu šťastně až na věky. Můj život se teď naplní touhou vymyslet si pseudonym, vytvořit sebe. Ježiši, Caitlin, co jsi mi to udělala ? Připadám si jako Dolly na koncertu Johna Kita, ale já jsem fanynka a ne Dolly. Líbí se mi, jak je tu vidět, že když se opravdu snažíte může z nehmotného ničeho vzniknout něco, ale taky to, jak jednoduše se to dá popsat. Vždyť já ani pořádně nevím, co říct, jak mi tohle vyrazilo dech z plic, jakou jsem dostala literární facku. Tohle je vážně zařazené do literatury pro děti a mládež ? :-D Aha, tak proto měly poslední výtisk. Přijde mi to jako špetka porna, hrnek cynismu a plná štráfka Moranový a takového ledabylého pošťouchnutí, že ta dnešní láska nemusí být všechno nebo také, jak zpívá Míša David......pár přátel stačí mít  ( vidlácký výrazy on point).  Doufám, že tohle bude young adultsová revoluce jako byl Green, protože by tím celý žánr jedině stoupnul. Škoda, že se u nás nedá studovat jako VŠ Hudební publicistika, prostě jako by tu ten obor neexistoval, jinak by mě Moranová přesvědčila na ten obor jít, už jenom proto, že bych si mohla prostě vytvořit nový "já ". Nicméně musím se i vyjádřit k tomu, jak neúnosně mě serou   štvou ty rádoby upoutávky na obálkách knížek, nejsou od toho takhle náhodou třeba recenze a ne jen nicneříkající cosi, co někdo vytáhnul z článku. Ježiši, ztrácí to koncept jako když konverzujete s člověkem jen stylem Ahoj, ahoj a nazýváte to dialog. Tahle ženská má pro mě prostě šmrnc.

S láskou, Sabbi