Bez jablka | Miloš Říha a Michelle Losekoot | knižní recenze

Ahoj všichni, pro mě jsou to nějaké ani ne dva dny, co jsem byla v Dobrovském a už mám přečtenou první knihu. Mám takové zlé tušení, že tenhle článek vyjde až příští rok ( píšu ho 29.12.), takže asi šťastný nový rok a nezapomeňte si ho pořádně užít.

Anotace: Kdo platí v hospodě? Kdo koho vlastně žádá o ruku a kdo zdržuje, když se odchází z bytu? Žijeme ve světě, který se rychle mění. Tak rychle, že se na některé změny nejsme schopní adaptovat. Novou metou ve vztahu je znát navzájem své heslo k počítači, muži mají krémy proti vráskám a ženy dělají kariéru.

Miloš a Michelle se v tom chaosu snaží zorientovat. Žijou totiž v generaci dnešních třicátníků, tedy v první generaci, která si v životě nastavuje svá vlastní pravidla. Pohledem muže a ženy se dotýkají různých situací, pro které v dnešních zběsilých časech najednou není žádný návod. Zkoumají místa, která jsou zanesena stereotypy a u kterých žena zdvihá obočí a muž se kouká jinam. A tím, že spolu nespí, k tobě mohou být upřímní.

Jejich krátké tematické sloupky, které už rok vycházejí na Bezjablka.cz, jsou ironickým povzdechem nad tím, jak by dnešní svět vypadal, kdyby Eva tenkrát nepodala Adamovi jablko a Adam si do něj nekousnul. Jak by vypadal svět, ve kterém se žena a muž před sebou nestydí a mluví otevřeně o všem, co se v jejich životech změnilo? 

Můj názor: Po tom, co knížka proběhla snad celou blogosférou jsem jí musela mít i já, protože mi poměrně připomínala P.S. Ani Geislerové, akorát mi to celý přišlo "vytuněnější". Grafické zpracování v pouhých dvou barvách by mě nenapadlo ani za zlaté prase udělat tak propracovaně. Přestože Vám kniha v podstatě nic  nedá je to skvělá oddechovka, když Vám doma dojde čokoláda. Nečetla jsem mnoho knižních zpracování blogu, protože mě prostě a jednoduše nepřišli nijak zajímavé a ani mi nepřišlo bůh ví jak podstatné knihu vlastnit. Tuhle mám protože jsem chtěla Miloše i Michelle podpořit a přišlo mi že to má nápad, ne jako všechen ten ostatní blogerský brak, když to tak shrnu. Čte se rychle, na můj vkus až moc rychle, ačkoliv jsem se pokoušela číst jí pomalu, tak se mi nezadařilo a po nějakých zhruba dvou dnech už jsem na konci.Když mám knihu u sebe mám tendence jí předávat jakýmkoliv způsobem dál. Hrozně těžko se o téhle knize něco píše, protože to nemá souvislý děj, tudíž logicky ani zápletku nebo něco co by se dalo rozebírat. Je to taková knížka, která se zavděčí každému a myslím si, že ještě pěkných pár lidí dokopu k tomu, že tohle prostě musí číst nebo se o to alespoň pokusit. 

S láskou, Sabbi

Zdroje: www.databazeknih.cz , www.bezjablka.cz , 

http://www.strongchurch.org/, www.knihy-dobrovsky.cz