Ahoj, vítám vás u druhého řeckého článku. Tentokrát si povíme něco víc k výletu, který jsme prostřednictvím Cretan Travellers absolvovali na naší dovolené. Vychází nějakých 60€ na dospělého a 30€ pro dítě do 11 let. Dostanete Suzuki Jimmy, což skutečně není jeep. Naopak je to takové malé roztomilé autíčko a zážitek je vskutku velmi akustický a co si budeme naklepete si zadky na těch cestách. Ale tohle u nás nezažijete a i přes riziko to stojí za to. A jaké riziko?
Cesta vede především po prašných a kamenitých cestách horskými průsmyky, čas od času chybí kus silnici, protože se zkrátka utrhl a krajnice není nijak zpevněná. Mimo vesnice potkáte tak maximálně horské kozy a nad nimi poletující orli obhlížející případnou potravu. Ostatně kdybyste spadly bude vám to zřejmě už jedno a na tohle vás nejspíš nikdo nepojistí. V rámci trasy projíždíte horskou oblastí než se dostanete nedaleko Tripiti na téměř liduprázdnou pláž, ale i tak tam nechybí taverna :-D Po poměrně natřískané Matala beach to bylo rozhodně osvěžující, byl tam lepší přístup do moře, teplejší voda a čistěji. Poté následuje hodinová cesta dalšími průsmyky mezi rohatými kamarádkami, které vám občas přeběhnou přes cestu.
Zastávka na oběd je v Lentasu, kde najdete i pozůstatky Asklépiova chrámu. Současná podoba Lentasu není až tolik stará, je novodobě osídlen až od roku 1928 dál, kdy k němu byla dovedena silnice a rozpuk byl především díky turismu, většina obyvatel zde žije pouze sezónně a běžně žijí ve vnitrozemí. My jsme se zde posilnili poměrně průměrným burgerem v podniku Angela´s Bistro, kde na třech židlích ležela tři koťátka podobná mé Harley, takže jsem si je hned fotila. Později když mi div nezatrhly nové šaty a sápaly se mi po jídle už tak roztomilá nebyla :D.
Poslední zastávkou našeho výletu byl hodinu a půl vzdálený klášter Monastiri Odigitrias, až na bývalou strážní věž zrekonstruovaný z peněz vybraných lidem. Nachází se zde kromě zmíněné věže i dva kostely, muzeum folkloru a můžete nahlédnout i do bývalé ubikace mnicha, dnes již nepoužívané neb současné ubikace jsou v jiné části. Já jsem s klášterem vůbec nepočítala, ale naštěstí u vchodů byly dostupné i různé věci k případnému zahalení se. V klášteře přímo je obchod se suvenýry a lokálními produkty a venku pak kiosek se zvířátky a drobným občerstvením.
Jméno Odigitria se dá přeložit jako "vůdkyně", což nejspíš vychází z křesťanské ikonografie. Odigitria je způsob zobrazení Madony, která drží Ježíška, ten jí žehná a zpravidla u toho drží svitek, nebo knížečku, prostě k zulíbání. Koukám, že jedna fotka se mi tu opakuje, ale tak snad mi drobnou chybku odpustíte.
Výlet jako celkový je směsicí adrenalinu, poznání nových kultur, odlehlejších míst a určitě stojí za to. Tím, že pro nás byl jediným za celý týden jsem tuto rozmanitost ocenila. Na konec si dovolím zmínit, že až v posledních letech navštěvuji spoustu nábožensky zaměřených míst, hlavně co do křesťanské církve, tak v žádného boha nevěřím, ač respektuji všechny, kteří ano. Křesťanství je součástí vývoje i naší společnosti a vědět o něčem víc přece nikdy neuškodí.
Tak co? Líbil by se vám takový výlet?
Sabča
