Ahoj, vítám vás po poměrně krátké době u dalšího výletního článku. Využila jsem toho, že drahý jel s kamarády na pánskou jízdu a vyrazila jsem se Sárou navštívit její Alma Mater a historické centrum Olomouce, které už jsem nějaký ten pátek chtěla prozkoumat.
Už v Kolíně nás čekalo nemilé překvapení v podobě 65 minutového zpoždění vlaku tedy jsme České dráhy vyměnily za Leo Express, který jel naštěstí na čas. Sára mě provedla nejprve podél řeky Moravy okolo různých kolejí každé z fakult kde už mezi budovami rozkvétaly stromy s příchodem jara. Veselé barvy kvetoucích stromů po procházce Bezručovými sady doplňovaly elegantní historické budovy, ať už různé instituce nebo i bytové domy s pastelovými fasádami. Po cestě jsem se mnohdy pousmála nad názvy místních podniků nejvíce u Vyhoukané sovy nebo Bistrá kráva bistro.
První zastávkou byl monumentální dóm svatého Václava s druhou nejvyšší kostelní věží v republice a úchvatnými novogotickými a gotickými architektonickými prvky. Nej nedrží jen kostelní věž v srdci této katedrály bije největší zvon na Moravě a druhý největší v Česku - váží 7617 kg. Vnitřek je neméně působivý zejména svou bohatou výzdobou a za mě i monumentálnost tohoto místa čiší z každého koutu. Přes zbrojírnu a filozofickou fakultu jsme se pak vydali na Dolní i Horní náměstí - právě na Horním náměstí je další dominanta města radnice s orlojem a u ní Sloup Nejsvětější Trojice památka UNESCO ten se nyní opravuje a tak jsem ho mohla obdivovat spíše na přiložených obrázcích a dle obrysů pod lešením.
Do rezervace na oběd ještě zbývalo dost času navštívily jsme tedy skvěle zásobené papírnictví v galerii Moritz a taktéž knihkupectví Luxor. Už mě šíleně bolely nohy a záda tak jsem se k výběru knih na chvíli usadila v uličce a nakonec jsem přeci jen jednu jako pomyslný suvenýr z tohoto výletu vybrala. Na oběd jsme spočinuly v Potrefené huse - já měla tagliatelle s bylinkovým pestem, sušenými rajčaty, kuřecím masem a sýrem Gran Moravia a Sára zvolila klasiku smažák, došlo i kávu jakožto digestiv. Pomalu jsme se pak okolo Tržnice vydaly zpátky k nádraží na vlak do Kolína odkud jsme zamířily domů.
Já tímto ještě jednou děkuji Sáře za výbornou prohlídku, musím uznat že Olomouc ač se jedná o velké město mě velice překvapila svou až překvapivě klidnou atmosférou, krásným historickým centrem a i tím jak je vše z hlediska univerzity promyšlené. Navíc se tu dostanete během chvilky všude pěšky ač mnohdy po schodech.
Sabča
Žádné komentáře:
Okomentovat