24hodinový reset - koupání v Lido di Jesolo a večerní Benátky

 Ahoj, vítám vás u dalšího 24hodinového resetu mojí oblíbené squeeze the day rubriky pro všechny vytížené lidi. Tentokrát jsem vůbec poprvé vyzkoušela lowcost cestování v rámci zájezdu autobusem, kdy na místě jste ani ne 24 hodin, ale sakra z toho vyždímáte co jde.

V 19:15 jsme měli vyjíždět z Benešova, nakonec s mírným zpožděním jsme vyráželi po osmé hodině autobusem směr Itálie. Do Lido di Jesolo jsme dorazili v časných 6:30 na jednu stranu se to může jevit jako co tam budeme dělat však Italové obvykle otevírají tak na osmou, spíš devátou. My jsme hned využili prázdné pláže a zabrali si místo poblíž pláže v sektoru bez lehátek. Mohli jsme se tak osvěžit ještě bez narvané pláže a hromady lidí a dospat chybějící odpočinek. V klidu jsme si pak vyrazili projít promenádu plnou kaváren, restaurací a obchůdku a došlo i na brioche con pistachio a capuccino v New Gi Baru.

Pokračovali jsme dalším koupáním a sluněním následovaným výborným obědem v Bistrot Tempini, které nás nejvíc zaujalo jak jídelníčkem tak nádherným prostředím posuďte sami. Všechny jsme ochutnali domácí spaghetini amatriciana - v Římě jsem měla před lety lepší, ale tady jsme nevybírali předem dle recenzí, ale až na místě dle pocitů. Jako dezert proběhla zmrzlina na cestě zpátky promenádou a ta mi teda vůbec nesedla :D. Zbytek času jsme strávili na pláži a až chvíli před srazem jsme si koupili suvenýry domů a svačinu do Benátek.

Do Benátek jsme přeplouvali lodí, tak jsme se po parném dni trochu vyluftovali neb jsme obsadili místa nahoře, abysme měli lepší výhled a ten stál za to. Do laguny mířilo kvůli slavnosti spousta dalších lodí a příjezd tak vypadal skutečně idylicky, na menších lodích už Italové pařili jako o život. Bohužel pak celá italská pohoda skončila a nastal šílený chaos. Složili nás úplně jinde než měli a byl velký problém se kamkoliv dostat, každou uličku střežila armáda, policie nebo security a několikrát se nám stalo, že jsme se prostě nedostali dle původního plánu. Doufali jsme, že uvidíme alespoň něco málo z Benátek, ale přiložené fotky jsem fotila za poklusu obřím davem a pro všechny to bylo velice stresující. Byla nás veliká skupina a tempo ne každý stíhal navíc Benátky jsou velice nepřehledné i bez lidí natož takto. 

V rámci Festa del Redentore nás všechny nahnali do příslušného sektoru a víc jste se nedostali do konce celé akce ven. V sektoru byly dvě něco jako toiky a dva čtyřhvězdičkové bary, které se jali každou hodinu zdražovat pití neb v rámci bezpečnosti byla povolená jedna půl litrová láhev vody, a tak většina návštěvníků neměla na výběr než si tam něco koupit. Na ohňostroj jsme čekali cca 4 hodiny a dokážete si představit jak s postupným plněním vypadal náš sektor, na fotce u kostela + 1 budova z každé strany uzavřené kolem dokola...Po skončení konečně sektory padli a my jsme se šli probojovat k místu, kde měla kotvit naše loď. Všem se nám dost ulevilo při nástupu do autobusu a upřímně vám nedoporučuju Benátky navštěvovat při jakékoliv davové akci, organizace je totiž těžký průser a nikdo pořádně neví co dělat. Ohňostroj v rámci Festa del Redentore mě neuchvátil ani zdaleka tak jak jsem čekala, ale my jsme od nás asi rozmazleni neb každé druhé krajské město má krásný novoroční ohňostroj nebo dnes již velmi populární dronovou show a za mě se tomuto vyrovnají bez tolika stresu a chaosu. 

Dovolím si odstavec od Gemini u zmíněné slavnosti: 

Festa del Redentore se česky řekne Slavnost Vykupitele. Jedná se o svátek, který se slaví v Benátkách každoročně třetí neděli v červenci na památku ukončení morové epidemie v roce 1577. Hlavními prvky oslav jsou ohňostroj nad Benátskou lagunou a pontonový most spojující Benátky s ostrovem Giudecca.

 

Přestože je "Festa del Redentore" italský název, v češtině se pro něj obvykle používá jeho překlad, tedy Slavnost Vykupitele. Tento název lépe vystihuje podstatu svátku, který je v Benátkách slaven jako poděkování Bohu za záchranu před morem. 

Zajímavostí je, že v sobotu večer před nedělní oslavou se odpaluje ohňostroj, který je viditelný z celé Benátské laguny. Pontonový most, který se staví pro pěší, je jediný čas v roce, kdy se dá z Benátek dostat na Giudeccu suchou nohou. V neděli pak má festival spíše náboženský charakter. 

Na závěr si dovolím ještě jednu skupinovou, na víkend jsem vyrazila s holkami z party. Dámskou jízdu jsem si i přes karamboly v Benátkách nesmírně užila a byl to nezapomenutelný, silný zážitek. Teď už jen dospat spánkový deficit a dohnat resty, co mezitím doma vznikly.

Co vy a zájezdy autobusem? Jste ochotní obětovat pohodlí poznávání nových míst nebo jste tým pohodlí nebo radši zůstanu doma? Dejte mi vědět do komentářů :)

Sabča