Shrnutí měsíce Leden 2025 - Silvestr, krásné východy Slunce, svatební veletrh, pracovní maraton v práci i na baráku...

 Ahoj, vítám vás u prvního letošního shrnutí měsíce. Musím se přiznat, že leden a únor jsou moje asi nejméně oblíbené měsíce a jako obvykle se tak už těším na jaro. Ze všeho nejvíc pak na čtení na zahradě mezitím co zpívají ptáci a zrovna nikdo ze sousedů neseká trávu, přítel nehlučí s nějakou vrtačkou a na chvíli je všechno v klidu. Ano, na to si ještě chvíli počkáme, dnes tedy k o něco chladnějšímu začátku letošního roku. 

Nový rok jsme zahájili opět s našimi přáteli a po dlouhé době jsme byli u nás v garáži a jen tak si povídali jak se nám daří a popíjeli, nechyběl točený Radegast 12°. Okolo nového roku nám sluníčko ráno připravilo hned několikrát pěknou podívanou a já se nemohla vynadívat, rozhodně s tím bylo brzké vstávání o něco příjemnější. Po dlouhé době jsem dělala nákup na Rohlíku neměla jsem úplně čas ani chuť vyrazit někam do kamenného krámu. Dělala jsem rozlítané ptáčky, buřty na pivě, těstovinový salát, v týdnu pak rychlé burgery k večeři a na  svou chvíli slávy ještě čekají tagliatelle - ty plánuji se sýrovou omáčkou a opraženou slaninou. Dorazila mi dodatečně od Ježíška nová kancelářská židle, aby se mi z domu pohodlněji pracovalo a ten rozdíl je znát, konečně se můžu opřít i hlavou.

 První víkend jsem strávila úklidem, jak na baráku, tak u nás v pokojíku. Vánoce už jsou dávno za námi a po nich to byl první velký úklid, tak jsem vzala vše co šlo hezky z gruntu. V neděli jsme vyrazili na první letošní randíčko na večeři do Vyžlovky, já jsem tentokrát zaexperimentovala a dala jsem si kuřecí prsíčko s kozým sýrem, medem a vlašskými ořechy k tomu jako přílohu grilovanou zeleninu. Kozí sýr mi teda úplně nesedl, příště bych šla do některé z osvědčených klasik - mám ve Vyžlovce ráda jejich hovězí steak s pepřovou omáčkou nebo kuřecí steak s cherry rajčátky a hříbky. Další týden jsem ve středu po práci jela na spinning opět, ve čtvrtek jsem měla důležitou certifikaci v práci, kterou jsem teda udělala i na poměrně slušný počet bodů. O víkendu jsem opět uklízela a v neděli jsem se vydala navštívit Monty v jejich novém baráčku, takže proběhlo i šmejděníčko šmejdění :D a taky letos poprvé napadlo více sněhu. Udělala jsem i velký nákup věcí na úklid do baráčku, ačkoliv se ještě nestěhujeme.

V pondělí mě čekala preventivka u mé praktické lékařky, v úterý jsem původně měla jít ke kadeřnici, ale z důvodu nemoci to zrušila, tak jsem vyrazila na schůzi Vokurka k plánovanému únorovému plesu/zábavě. Ve čtvrtek jsem měla volno neb půjdu do práce v neděli, hned ráno jsem vyrazila na obočí a pak na nákup do Kauflandu. Ogrilovala jsem od tchýně naložené steaky a hodila udělat hranolky, po obědě jsme jeli vybrat vinyly na podlahu do Pardubic, vyzvednout další část koupelny a ještě pak do Baumaxxu pro polystyrenové stropní lišty, kliku do dveří na zahradu a nějaké další položky. Také jsem vyřizovala nějaké věci na zábavu/ples. Po všem tom zařizování jsme se odměnili večeří v KFC. V pátek jsem využila dělené směny a stavila jsem se podívat na kolegy v bývalé práci. Sobotu jsem měla volnou, takže jsem hned ráno jela pro už konečně poslední část koupelny a pak se vrhla do mytí oken, abychom mohli zavolat pánovi, co nám je dělal, na zaměření parapetů. Nakonec jsem uklízela a pomáhala většinu odpoledne, trochu jsem poklidila i doma, ale tam jen to nejnutnější. Zítra mám odpolední takže jsem potřebovala vše narvat do jednoho dne, čeká mě šest dní pracovních po sobě...

Večer jsme šli gratulovat Kuby strejdovi, tak došlo i na nějaké to vínko a v neděli už mě čekal začátek šestidenního pracovního teroru :D Dorazila mi už konečně kromě myši i nová klávesnice, tak alespoň tak jsem si zpříjemnila zase o něco pracovní prostředí, bohužel lidi někdy umí být prostě zlí ačkoliv vy vlastně za jejich situaci nemůžete. V pátek jsem teda na mého milého povánočním večírku byla první dvě hodiny úplně v útlumu, ale nakonec jsem si moc dobře pokecala s přítelkyněmi a manželkami jeho kolegů - s většinou se už znám z předchozích akcí. Pochválit musím i raut a obsluhu, pan hospodský kmital, že nikdo neseděl na suchu, vůbec se nedivím, že hospoda přestože není v úplně vytížené lukrativní lokalitě má stále obsazeno na akce i běžně na pivko. 

Sobotu jsem se rozhodla si udělat po dlouhé době volno volno a vyrazila jsem s mamkou a tchýní na stavební veletrh do Pardubic načerpat nějakou tu inspiraci. Taky jsme už u známého zamluvili catering neb už se mu začali hodně plnit termíny i na příští rok, tak abychom ho nepromeškali. Hodně mě zaujaly snubní prstýnky od české značky Pelán z Vysokého Mýta mimo to měly opravdu krásné a jedinečné kousky. V rámci šatů chci zkusit Studio Petra a kdybych neuspěla, tak se mi nejvíc líbily jedny rozšité šaty na míru u Ivany Pávek Horváthové absolutní nádhera a ty materiály. Bandi měl v rámci veletrhu u dost zajímavé slevové poukazy pro návštěvníky a minimálně dva rádi využijeme. Pokoukaly jsme se i na přehlídku svatebních šatů, ochutnaly mini dortíky, ale jelikož si nebylo kde sednout, tak jsme pak už vyrazily do Costy. Já jsem ochutnala současnou pistáciovou limitku a croissant.

Večer jsem se ještě stavila za holkami na třídní sraz se střední, ale protože jsem dorazila poměrně pozdě dala jsem si jen večeři a limču a zamířila zase domů. Kuřecí kapsa plněná sýrem a šunkou je v Pivovarské restauraci v Čáslavi moje oblíbené jídlo a mangová domácí limonáda byla taky super. V neděli jsem zametala luxovala na baráčku a Harley dělala dozor, abych se neflákala a hlavně neseděla na její oblíbené židli :D 

Leden mi přišel hrozně dlouhý jako kdyby trval 2 měsíce a nejen jeden. Letos jedu podle Tik Tok trendu pravidlo dance it out a jen tak si zazpívat a zatancovat na nějakou ztřeštěnou písničku, ať už na veselý latinskoamerický tóny nebo na nasraný Rammsteiny, mi prostě vždycky zvedne náladu. Stejně tak jsem rok začala s tím, že nebudu nakládat sama sobě za věci, co neovlivním a nebudu se jimi dlouhodobě užírat. Oboje mi pak pomáhá dost zvládat právě to, co neovlivním a že vlastně nic nekončí u toho, když to nevyjde poprvé, podruhé ani potřetí jen to nesmíte vzdát. 

Snad i vám nebude letos chybět radost z maličkostí, naděje a trpělivost. A já se budu těšit zase za měsíc u dalšího shrnutí. Od února jdu do týmu a ukončuji fázi tréninku v práci, tak jsem zvědavá na mou šéfovou a kolegy z týmu.

Sabča