Ahoj všichni, další knížka přečtené jedním dechem. Musím říct, že po psychické stránce mi sakra pomáhá zase číst a asi si založím průkazku do další knihovny (sakra).
Dneska zhodnotím druhý díl Tatéra z Osvětimi, který ale o tatérovi vůbec není - je o Cilce. Cilce, kterou za prostituování s nepřítelem pošlou do gulagu, kde má strávit dalších 15 let nucenými pracemi. Střídá se současný pohled v gulagu a retrospektivní z Cilčina dětství i z Osvětimi. Autorka tentokrát přidá trochu depresí hlavní hrdince, ale jinak z toho zase dělá krásný romantický prostředí, kde všichni hlavní hrdince chtěj pomoct a všechno jí jakože vychází až příliš snadno. Opět jsem zklamaná! Myslím, že autorka by měla konečně změnit žánr na něco, co jí bude sedět a psát harlekýnky odněkud od moře. Její podání příběhů obou hrdinů - Cilky i Tatéra působí neuctivě vůči nim samotným a staví do špatného světla (dáli se to tak říct). Opět zde máme hrdinku bez emocí a celý to působí strašně neosobně, ploše a vzdáleně, čtenář, který se hůře vžívá do příběhu by s tím mohl mít problémy. Opět knížka krásně čtivá, jako román asi dobrý, ale jako něco co se odehrává v takovém prostředí zkrátka ne.
🌟🌟z🌟🌟🌟🌟🌟
Jaký názor máte na knihu Vy?
.png)
Super recenze. Tatera jsem četl a dost mi vadilo vykreslení hlavního hrdiny i celého koncentračního tábora (ve smyslu, že to bylo docela v pohodě a hlavní hrdina si tam dělal skoro co chtěl). A jestli autorka v tomto pokračuje i v této knize, tak jí číst nebudu.
OdpovědětVymazatDěkuji, no právě to je to, co vadí i mně... Panebože Osvětim není Disneyland :-D
Vymazat