Jeden prosluněný den, tři holky a pes. Typické klevetění, jak už to mezi děvčaty bývá, naděje, sny, plány a nebo i hloupé vtípky. Sem tam zapraská pod nohami nějaká větvička, sem tam se námi do nějakého toho kopce leze blbě. Přec jen někdy není špatná volba sejít z cesty, obzvláště v přírodě, v lese... Kolem nás zpívají ptáci, mezi stromy se prodírají paprsky jarního sluníčka,které jsem ve své kožené bundě celkem podcenila a přesto jí nesundávám.
Směju se, jako by mě v tu chvíli nic netrápilo. A víte co ? V tu chvíli tomu tak skutečně je. Nečekala jsem, že stačí tak málo. Dvě upřímné usměvavé tváře a jedna psí přítelkyně, spousta smíchu.
Kolem čtvrté se ozve telefon, zdali jsme vůbec v pořádku, neb z původního plánu jít se projít pod les a zpátky se stala tříhodinová procházka, tři hodina přelézání popadaných stromů, skákání přes kořeny a strouhy. Došlo i na focení nových profilovek, které se chvílemi zvrtlo ve velmi vtipné situace.
|
Koženková bunda: Tally Weijl, Kalhoty: Hally´s, Boty: Reebook, Tričko: New Yorker |
Vracela jsem se unavená s různými částečkami všeho možného v botách i ponožkách, ale vysmátá, jako už dlouho ne. Byla jsem šťastná, byla jsem sama sebou a všichni v tomhle kolektivu mě tak přijímali a respektovali.
Tohle je moje štěstí ! Tohle jsem já, taková jaká jsem....Šťastná.
Sabča
Krásně popsaný krásně strávený odpoledne
OdpovědětVymazatDěkuji :) To rozhodně, musím holky někdy vytáhnout ven zas.
Vymazat