Šťastně až navěky | Kiera Cass | knižní recenze

Ahoj všichni, už pěkně dlouho jsem nečetla, tak nějak se zase trápím s klasikou, asi na to kašlu a prostě si toho pak, co nejvíc k maturitě koupím v audiu, protože panebože, to je tak neuvěřitelně nudný a strohý a všechno úplně fuj.....No, dneska tu, ale mám příklad pravého opaku, povídkové knihy k trilogii Selekce, něco tak pozitivního a naivního, co přesně teď potřebuju.

Anotace: Kniha povídek ze světa Selekce. Než se America přihlásila do Selekce, jiná žena musela projít touto soutěží, aby se stala královnou. Aspen nikdy nevěřil, že se vymaní z chudoby, která provázela všechny příslušníky jeho kasty. Avšak poté, co se stane strážcem, dokáže, že kasty nemusí určovat lidskou budoucnost. Marlee Tamesová se přihlásila do Selekce a prince Maxona zbožňovala, ale nikdy by si nepřipustila, že se může zamilovat i do někoho jiného. Princ si nikdy nemohl vybrat, co bude dělat – o všem rozhodoval jeho otec, ale nyní nastal okamžik, kdy vše musí vzít pevně do svých rukou.

Sbírka povídek ze světa Selekce, v níž se hlavními postavami stávají princ Maxon, strážce Aspen, účastnice selekce Marlee nebo současná královna. Titul navíc obsahuje bonusové scény, epilog, mapy a ilustrace

„Klidně mi zlom srdce. Zlom mi ho třeba tisíckrát. K tomu, abys mi ho zlomila, jsem ti ho dal už dávno. - Maxon (První)“

Můj názor: Možná jsem blázen, ale tahle knížka je skoro lepší než samotná Selekce, přijde mi tak nějak propracovanější, ačkoliv to možná působí tak jen díky předešlým knihám. Zároveň mě povídky lehce dojímali tou vírou, kterou láska dokáže dát, tou moudrostí, kterou je celá knížka propletená, tím že oni to nevzdali. Možná i tím, že ta nejlepší láska bývá zároveň tou nejproblematičtější. Tady, právě tady Kiera opět ukázala, že psát umí. Dovedu si od ní představit i pouze povídkové knihy, hodí se na to nebo příběhy psané z více pohledů, ačkoliv nevím jestli je to zkrátka její šálek čaje. Celé to bylo jednoduché, naivní, oddechové, zkrátka to co by jste od obálky, kde je princezna s korunkou čekali.  A další věc. Proč zatraceně byly ty nádherný ilustrace jenom v téhle knize  ? U Elity jsem autorku proklínala, ale teď chci jen, aby sakra tahle ženská psala tyhle naivní věci dál, protože mi tak nějak dávají naději i zkreslenou představu o mužích ( u téhle věty se už teď směju, mám tendence mluvit jako někdo o 20 let starší, pardón) . Shrnu to, tak že chvílemi už jsem měla na krajíčku, každopádně je to krásné, plné lásky, naděje a happy endů, ačkoliv někdy jen přeneseně. 

🌟🌟🌟🌟🌟

S láskou, Sabbi