Interview s Radkem z Doors To New Worlds

Ahoj, jo po nějaké době mě konečně někdo zaujal a je tu váš nejoblíbenější formát tedy interview. Dneska už je zase neděle a chce se mi plakat pokaždé, když vidím na mobilu toho budíka ( 04:50) . Nemluvím už moc a zbytečně ? :D Začínáme ........

1) Sice jsi téměř nejznámější český bookbloger, ale i tak bych tě poprosila, aby jsi se představil té menšině, co tě nezná

- Tak určitě bych netvrdil, že jsem nejznámější český bookbloger, ač mě ten titul vážně potěšil! . Každopádně se jmenuji Radek a už druhým rokem bloguji o knihách. Konkrétně se zaměřuji na Young Adult, případně New Adult literaturu a na mém blogu se pravidelně snažím českým čtenářům říct, co za to podle mě stojí a co ne. Skoro jako každý jiný knižní bloger, ale až na to, že já sám se snažím vyhledávat knihy, které nejsou úplným brakem. Tento žánr je často spojovaný s příšernými knihami, nemajíc ani trochu té literární kvality a hloubky, ale já si myslím, že jen třeba se dobře dívat.

2) Kdy jsi přečetl svou první knihu a která to byla ?

- Nevím. Nemám sebemenší tušení, co byla moje první knížka. Asi jsem listoval nějakými dětskými edukativními skvosty, co mě měly naučit abecedu, ale konkrétní titul fakt neřeknu. Nepamatuji si.

3) Máš nějakou oblíbenou klasiku, kterou by si podle tebe měl přečíst každý ? A proč by si jí měl přečíst ?

- Přiznám se, že ke klasice se pomalu dostávám. Styděl bych se kdybych nic nečetl, jakože četl, ale je třeba být ve věci co dělám konstruktivní a flexibilní, takže ano k pár titulům jsem se dostal, ale nebylo jich moc. Zmíním knížku, která není zas tak úplně klasikou, ale podle mě to skvěle ukazuje naprosté vyhlazení toho, co člověka tvoří, a to je sice knížka My děti ze stanice ZOO. Tahle kniha byla velmi těžká na čtení. S dvacítkou stránek té knihy jsem strávil i hodinu, ale stálo to za to. Bylo to hutné, bolestivé, palčivé a smutné a popisuje to skutečnost a věc, o které by měl vědět každý. Protože i přesto, že je knížka staršího data, je to více než aktuální téma.


4) Myslíš si, že je lepší číst knihu v originále nebo v překladu ? Z jakých důvodů ?

Definitivně je lepší číst knížku v originále. Logicky, vynikne tam více styl psaní autora, překlad může být špatný, odfláknutý nebo třeba překladatel nemusí pochopit záměr autora a může stylizovat věty podle sebe, nesprávně. Samozřejmě ale chápu, že to není pro každého možné. Ne každý má schopnosti, aby si přečetl knížku v angličtině. Já taky nepřečtu všechny knížky v angličtině, ani náhodou ne, a ač jsem zmínil jen negativa překladu, v Česku je spousta úžasných překladatelů, kteří knihu přeloží fantasticky. Celkově myslím, že záleží i na titulu, nicméně originálu se nic nedokáže vyrovnat, jen tak dokáže čtenář plně pochopit, co a jak se snaží autor říct.


5) Koukala jsem, že poslední dobou děláš dost rozhovorů. Dělal už někdo rozhovor i s tebou ? Baví tě víc zpovídat nebo být zpovídán ?

Dobrá otázka. Ano, kromě Mati z blogu Svet Knih jsem aktuálně dělal rozhovor ještě se Siri Pettersenovou, autorkou Odinova dítěte, a Rutou Sepetysovou, autorkou V šedých tónech a Potrhaných křídel. Se mnou rozhovor dělala Marky z Books are my life v rámci jednoho vánočního projektu a bylo to moc fajn. Ve výsledku mě určitě více baví rozhovory dělat, což ale vysvětlím. Je prima sdělovat svůj názor a odpovídat na rozhovor, je to také pocta, že si mě někdo k rozhovoru vybral, nicméně když komunikuji s autory knih, které mě tak ovlivnily, definitivně mě baví rozhovory spíš tvořit. Ti autoři jsou totiž tak neskutečně milí a vděční, byť za jednoho čtenáře, a mají tak úžasné záměry, že zvolit jinak prostě nemůžu. Komunikace s nimi mě naplňuje obrovskou satisfakcí, protože jsou to obvykle vážně úžasní lidé.

6) U které knížky ti naposledy ukápla slzička ?

Nebrečím při knihách, ale když autor vyjádří absolutní rozklad lidské osobnosti, člověka, který ale i přese všechno má stále naději a nato tomu ten autor dá dobrý konec, vyobrazí dobře emoce a správně vylíčí ostatní charaktery, tak jo. A to je případ V šedých tónech od Ruty Sepetys, což je knížka, která mě absolutně zničila.

7)Které z filmových zpracování knihy máš nejraději ?

Miluju filmový zpracování knížek! Nejsem ten typ, co by tvrdil, že knížka vždy lepší. Není. Režisér filmu a autor předlohy jsou dva rozdílní lidé a je třeba pochopit, že každý ten příběh vnímá jinak. Filmoví tvůrci převádí písmena na plátno a to je vážně těžký úkol. Nicméně řeknu Černobílý svět, což je zároveň i můj nejoblíbenější film. Podle mě předčil i tu knihu. O dost. Krátce se jedná o příběh ze šedesátek, z prostředí, kde se náš svět dělil na bílý a černý, a film (i kniha) zpracovává téma rasismu, utlačování a xenofobie. Ve filmu je kromě skvěle stylizovaných šedesátek spousta dokonalých herců, a hlavně je to snímek, o kterém nevíte jak skončíte. Absolutně se to vymyká šablonám třeba podobných filmů. A je to neobyčejně inspirující.

8 ) Chtěl by jsi knihy pouze číst nebo je i psát ?

Čtu hezky, píšu špatně. Jasně, že bych chtěl knížky i psát, ale nepřijde mi to moc pravděpodobný, jedinou věc, kterou aktuálně píšu je moje parodie na fanfikce Já, Superfangril, kde si dělám srandu z aktuálních perliček s Harrym Stylesem, Justinem Bieberem, ale taky z dnešní společnosti.

Doors To New Worlds


Radkovi děkuji za rozhovor a doufám, že Vás taky tak zaujal jako mě.
Sabča